(18.30 hodin)
(pokračuje Pelc)
Proto tady zdůrazňuji, že tento argument nepovažuji za klíčový, naopak považuji za velmi rozumné ze všech důvodů, které jsem tady vyjmenoval, aby obnovitelné zdroje energie byly podporovány, a to nejen proto, že je to ve směrnici Evropské unie a v našich závazcích, ale protože je to prostě potřebné.
Nyní mi dovolte čtyři připomínky k navrhovanému zákonu v obecnější rovině, co by měl přinést.
V první řadě by měl samozřejmě přinést naplnění osmiprocentního indikativního čísla podílu obnovitelných zdrojů energie na výrobu elektřiny v roce 2010. Dobře víme, že současná 3 % nelze řešit dobrými slovy v Parlamentu nebo hezkými slovy na ministerstvech, ale konkrétní legislativou, která upraví podnikání v této oblasti.
Druhý bod, který by tento zákon měl podpořit, je decentralizace zdrojů. Troufám si tvrdit, že se bohužel současné znění, jakkoli jsme se snažili jeho obsah vylepšit, k tomu přibližuje jenom částečně, že bychom měli zvážit některé pozměňovací návrhy, které budou směřovat k tomu, aby skutečně došlo k decentralizaci zdrojů. A já půjdu dál - abychom odstranili určité oprávněné obavy z nerovnosti podnikání zejména v oblasti tak specifické, jako je směsné spalování klasických fosilních paliv a obnovitelných zdrojů energie.
Třetí oblast, kterou si tento zákon bezesporu oprávněně předsevzal, je podpořit podnikání v oblasti obnovitelných zdrojů, ale i zaměstnanosti v hospodářsky imaginárních oblastech. V případě, že skutečně budeme sledovat cíl decentralizace, nikoliv tzv. potěmkinovské naplňování našich závazků, a budeme podporovat střední a malé zdroje, skutečně může dojít k podpoře podnikání v této oblasti, ke vzniku úplně nové oblasti, která u nás je málo rozvinutá na rozdíl od sousedního Německa. Tím pádem může dojít k určité zvýšené zaměstnanosti. Návrh podle mého názoru se s tím vypořádává pouze částečně. Dovolím si proto v podrobné rozpravě načíst pozměňovací návrh, který by měl tento efekt zdůraznit.
Za čtvrté. Tento návrh zákona bezesporu, a ono to zdůrazňováno není, by měl v konečném důsledku přispět k podpoře péče o krajinu zejména v hospodářsky imaginárních oblastech a k rozumnému využívání zemědělského půdního fondu, kdy dobře víme, že standardní zemědělství v současnosti z různých ekonomických a sociálních i ekologických aspektů je problematické a obnovitelné zdroje v této oblasti poskytují určité možnosti.
Tudíž bych vás chtěl, vážené kolegyně a kolegové, poprosit, abyste návrh zákona propustili do dalšího čtení a velmi pečlivě zvážili veškeré pozměňující návrhy, které zde padnou. Troufám si tvrdit společně s kolegou Petrem, že praxe prověří, a ono to asi jinak v tomto složitém případě nepůjde, jak jsme nastavili parametry, šťastně, nebo méně šťastně, ale zároveň praxe prověří, kterým směrem máme dál tuto legislativu upravovat. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane poslanče. Dalším přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Martin Říman. Ale poprosím ho o chvilku trpělivosti - faktická poznámka pana poslance Karla Vymětala.
Poslanec Karel Vymětal: Děkuji za slovo. Omlouvám se kolegovi Římanovi, nebudu dlouho mluvit. Chtěl bych reagovat na to, co říkal můj předřečník, který zde mluvil o vysoké energetické náročnosti hrubého domácího produktu. Řeknu, dámy a pánové, že tyto řeči vycházejí někde z neskutečna, nikoli z praxe. Přece energetická náročnost je dána skladbou průmyslu, skladbou spotřeby. Jestliže v České republice budeme mít hutě, tak budou energeticky náročné; byť se snižuje energetická náročnost na jednu tunu oceli, tak je to vždy vysoké. Samozřejmě můžeme snížit tento podíl energetické náročnosti na velmi vysoké minimum, když zavřeme hutě a začneme kudlami vyřezávat násady ke košťatům. To bude významný přínos. Energetická náročnost hrubého domácího produktu bude velmi nízká, ale pro mě to cíl není, pane kolego. Promiňte, prostřednictvím paní řídící. Takto se přece k tomu nemůžeme chovat.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám. Opět faktická poznámka pana poslance Pelce.
Poslanec František Pelc: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, nebudu podrobněji reagovat, ani se to nepřísluší v technické poznámce. Chtěl bych jen zdůraznit, že tady nejde o pohled, který zde naznačil kolega Vymětal, ale pohled na standardní hospodářství a konkurenceschopné tržní hospodářství v západní Evropě, s vyspělou ekonomikou, které bohužel parametrů, které on naznačil, že můžeme dosáhnout pouze tím, že budeme vyrábět košťata, lze dosáhnout jinými cestami.
Jsem pro to, abychom je dosahovali jinými cestami. Všichni jistě v tomto sále dobře víme, že energetická náročnost, která stále v našem hospodářství přetrvává, má bohužel stále ve značné míře kořeny v komunistickém plánovaném hospodářství. A my se s tím budeme muset vypořádat.
Děkuji. (Neklid v lavicích KSČM.)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane poslanče. Prosím, zdržme se jakýchkoli poznámek na adresu kteréhokoli z řečníků a chovejme se podle toho, jak nám určuje jednací řád.
Slovo má pan poslanec Martin Říman.
Poslanec Martin Říman: Děkuji, paní předsedající. Dámy a pánové, mám jednu poznámku, ale ještě dříve, než k ní přikročím, chtěl bych také reagovat na to, co řekl pan kolega Pelc, a to dvěma poznámkami. Za prvé - debata o energetické náročnosti může být zajímavá, ale nevidím nejmenší souvislosti mezi energetickou náročností české ekonomiky a tímto zákonem. Za druhé - vážnější poznámka k panu kolegovi Pelcovi, který v úvodu svého vystoupení naznačil, že poslanci Poslanecké sněmovny nevědí, o čem se tady hovoří, a nevědí, o čem budou hlasovat. Žádal bych prostřednictvím paní předsedající pana poslance Pelce, aby nezpochybňoval demokraticky zvolený sněm.
Nyní k hlavní poznámce. Chtěl bych poznámkou do jisté míry možná pomoci těm z vás, kteří ještě váháte, jak s tímto návrhem zákona naložit.
Těm z vás, jejichž předmětem tohoto váhání je skutečnost, že Česká republika se v přístupové smlouvě zavázala k onomu známému indikativnímu cíli 8 % v roce 2010 - hovořil o tom kolega Pelc, když tuto skutečnost vzpomněl - bych chtěl říci, že jakoby to vypadá, že jsme se k tomu zavázali a nezbývá nám, než to v podstatě za jakoukoli cenu - a to, co navrhuje tento zákon, je cena velmi vysoká - naplnit. V této souvislosti bych vás rád seznámil se stavem věcí ohledně stejné problematiky, jak je na Slovensku, u našich sousedů. Slovensko se také zavázalo k přístupové smlouvě k plnění jistého indikativního cíle vzhledem k výrobě elektrické energie z tzv. obnovitelných zdrojů. Jejich závazek je ve srovnání s naším nepředstavitelně vysoký. Jejich závazek je ve výši 31 %. Je k tomu ovšem třeba samozřejmě dodat, že Slovensko, co se týče těchto zdrojů, je v jiné pozici než Česká republika, ve významněji jiné pozici. Slovensko již dnes vyrábí 16 % elektřiny z tzv. obnovitelných zdrojů. Samozřejmě díky vážské kaskádě a zejména díky existenci a fungování vodního díla Gabčíkovo na Dunaji. Nicméně závazek je vysoký a Slovensko, přestože má lepší podmínky i v dalších aspektech, v dalších komoditách obnovitelných zdrojů než jenom ve vodě oproti České republice - na rozdíl od nás disponuje např. i poměrně značnými potenciálními zdroji geotermální energie - tak na Slovensku v současné době žádný zákon ani návrh zákona o obnovitelných zdrojích není, neexistuje a zdá se, že ještě nějakou chvíli nebude.
***