(18.20 hodin)
(pokračuje Petr)
Všichni se oháníme Kjótským protokolem, ale Kjótský protokol také má jednu zásadní větu, která říká, že stát je povinen zajistit dostatečné množství energie za přijatelnou cenu. Zdůrazňuji - přijatelnou cenu.
Zákon podle mne míjí jednu skupinu, to je řekl bych otázka unikajícího metanu. Je nezbytné si uvědomit, že stejné množství metanu má zhruba 21 až 23krát horší účinky na atmosféru než kysličník uhličitý. Metan jako takový je sice zařazen novelou energetického zákona mezi druhotné zdroje a přísluší mu také v rámci Energetického regulačního úřadu jistá podpora, ale já bych se chtěl k tomu metanu ještě chvíli vrátit. V Evropě, a také u nás, dochází k výraznému útlumu hornictví. Na lokalitách, kde jsme utlumili těžbu, se však setkáváme s tím, že nám metan vychází na povrch, že se ve výbušné koncentraci hromadí ve sklepích, v budovách, v kanalizaci, v kolektorech. Podle mě stačí jenom malá iniciace, a asi bychom splakali nad výdělkem, a když to srovnám s výbuchem biologického metanu, ke kterému došlo na čističce, tak by to byla pouze epizoda.
Mám dojem, že i přes to, že metan je posuzován jako druhotný zdroj energie, měl by být metan nacházející se tam, kde jsme zlikvidovali těžbu - v tom oficiálním názvu se mu říká cool mine methane - posuzován jako obnovitelný zdroj. Proč? Obnovitelný proto, že podle tohoto zákona by ti, kteří by ho chtěli jímat a využitkovávat, měli nějakou představu, že po jistou dobu - já si nemyslím, že by to mělo být 15 let - budou mít zajištěno, že se jim vrátí investice a dosáhnou přiměřeného zisku.
A teď se zastavím u té doby 15 let, kdy mají být podporovány obnovitelné zdroje. Abychom nedopadli za 15 let tak, že budeme podporovat nějaké technické relikvie, poněvadž v této oblasti jde pokrok výrazně dopředu, a nezbudou nám peníze na progresivní technologie, které bychom měli právě podporovat.
I přes to, že tento zákon, jak už tady bylo řečeno zejména kolegou Vojířem, má celou řadu mezer, já se domnívám, že nejlepší vysvědčení o tom, jak je špatný anebo dobrý, dá rok jeho provozu, a proto bych doporučoval, aby tento zákon, byť s těmito chybami, o kterých jsem hovořil, postoupil do třetího čtení a abychom ho na základě zkušeností, které rychle získáme, třeba v následujícím roce doplnili, popřípadě novelizovali. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane poslanče. Prosím nyní pana poslance Františka Pelce. Dále budou hovořit pan poslanec Martin Říman, pan poslanec Pavel Hönig, pan poslanec Rudolf Tomíček a pan poslanec Miroslav Beneš. Prosím.
Poslanec František Pelc: Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, již mnoho diskusních příspěvků v obecné rozpravě naznačilo, jak poměrně komplikovaným problémem se zabýváme. Chtěl bych zdůraznit, že to, že tato problematika je komplikovaná, dokládá i to, že výbor pro regionální rozvoj, životní prostředí a veřejnou správu se tímto návrhem zákona zabýval prakticky rok. Je v tomto světle poněkud politováníhodné, že po roce projednávání v této komoře Parlamentu nebyl hospodářský výbor schopen dospět k nějakému závěru. O to víc považuji za politováníhodné, že dochází k určitým náznakům závěrů tady, na tomto fóru, které, přestože je velmi ctěné, troufám si tvrdit, do nitra tohoto zákona příliš nedohlédlo.
Chtěl bych říci, že mnoho výtek, mnoho připomínek, které tady byly sděleny kolegy Vojířem, Petrem, sdílím v určité míře také. Chtěl bych však na rozdíl od kolegy Vojíře sdělit, že se nedomnívám, že řešením je to, že zákon vrátíme výborům k dalšímu jednání. Protože koneckonců to, že tam byly zaparkovány téměř rok (návrh zákona?), a alespoň ve výboru pro regionální rozvoj a životní prostředí podle mého názoru doznaly (?) podstatných změn k lepšímu, dokládá to, že to není dobře míněná rada nebo dobře míněný úmysl, ale bezesporu záměr, který nesměřuje k tomu, abychom přijali kvalitnější normu. Pakliže připustíme, že hospodářský výbor se seriózně zabýval tímto návrhem zákona, mohl tak učinit.
Směrnice 77/2001 Evropské unie nás svým způsobem zavazuje, abychom k roku 2010 zvýšili podíl obnovitelných zdrojů na 8 % energií ve výrobě elektrické energie. Zároveň jsme se zavázali v rámci Kjótského protokolu udržet, respektive snižovat podíl skleníkových plynů, které produkujeme.
Základní problém české energetiky tady ještě nepadl, ale já ho musím připomenout, abych zarámoval tuto diskusi v obecné rozpravě. Česká energetika je bohužel, vážené dámy a pánové, stále dvakrát náročnější na produkci hrubého národního produktu než běžné vyspělé energetiky a ekonomiky západní Evropy. To je jeden problém. Druhý problém je, že máme malý podíl obnovitelných zdrojů energie. V rámci toho a z toho by měla vycházet i naše filozofie a strategie energetiky v České republice. Já to hodně zjednoduším a troufám si tvrdit, že jiné sdělení tady není ani možné říci: my potřebujeme vytvořit takové rámce pro podnikání v oblasti energetiky, které budou tlačit k tomu, aby se energetická náročnost snižovala a zvyšovala se konkurenceschopnost výrobců energií a zároveň aby se zvyšoval podíl obnovitelných zdrojů energie.
Dovolte mi pár poznámek k některým připomínkám předřečníků. Padla tady celkem racionální výtka, že metan nebyl zařazen do rámce obnovitelných zdrojů energie, do podporovaných segmentů tohoto zákona. Já bych chtěl pouze připomenout, že metan prostě obnovitelným zdrojem energie není. To je ten základní problém - jakkoli se předřečníky shoduji v tom, že to je věc, která by se měla velmi vážně zvážit z hlediska další podpory - protože metan je asi tak obnovitelný zdroj energie - trošku to přeženu - jako ropa.
Dobře víme, že tato Sněmovna bezesporu velmi podrobně vnímá souvislosti jednotlivých zákonů, nicméně bych chtěl připomenout, že tento návrh zákona velmi úzce souvisí se zákonem, který jsme tady nedávno projednávali. Byl to zákon o obchodování s povolenkami na produkci skleníkových plynů. Chtěl bych říci, že některé souvislosti musí zahrnovat i jeho obsah, a proto si dovoluji tvrdit, že v podrobné rozpravě by bylo dobré tyto souvislosti zdůraznit určitými pozměňovacími návrhy.
Konečně třetí moje poznámka se týká obav nebo připomínek týkajících se ceny z obnovitelných zdrojů energie, že tady v podstatě vyrábíme předpis, který zvyšuje ceny za energii jako takovou, že tím vytváříme nedostupnost pro běžné občany. Já bych tady chtěl s velkou vážností zdůraznit to, že my dobře víme, že cena ze standardních, chcete-li z fosilních, zdrojů energie zdaleka neobsahuje veškeré náležitosti, které v sobě má, a proto se jeví na první pohled jako poněkud ekonomicky výhodnější. Říká se tomu internalizace externalit. Věřím tomu, že všichni víme, že v případě fosilních paliv je potřeba do nákladů a do konečné ceny započítat i náklady na rekultivace, na poškozené horské lesy, na acidifikované půdy atd. Dobře víme, že to spočítáno není, a také dobře víme, že potom jakékoli porovnání je velmi nedostatečné.
***