(18.10 hodin)
(pokračuje I. Šedivá)

Vedle toho je ještě třeba zmínit to, že v Německu, a musím dát v tomto případě zpravodaji Vojířovi za pravdu, ten zákon, který byl přijat, se týká vyloženě jenom zdrojů, které jsou do 20 MW. A v zásadě si myslím, že to, že my jsme se dostali právě do té pasti vyšších výkonů, že se dostáváme mimo dikci tohoto zákona, protože pokud se podíváme na preambuli směrnice, která je výchozím bodem pro tuto implementaci, tak tam je přímo napsáno, že je třeba při podpoře rozvoje trhu pro obnovitelné zdroje energie brát v úvahu pozitivní dopad na regionální a lokální příležitosti rozvoje, exportní vyhlídky, sociální soudržnost a pracovní příležitosti, zejména co se týče malých a středních podniků a nezávislých výrobců energie. Právě z těchto důvodů si myslím, že bude velmi rozumné, pokud se zaměříme na to, že by se ta povolená výše výkonu ve vztahu k podpoře měla snížit.

Jinak je zcela jasné, že garantované ceny, které jsou předmětem předkládaného komplexního pozměňovacího návrhu, jsou nutné pro to, aby tady trh s obnovitelnou energií vznikl. A právě proto, aby tu neexistovaly diskriminující prvky vůči malým českým výrobcům elektřiny, bych ráda posléze v podrobné rozpravě podala drobný pozměňovací návrh, který si myslím, že by přece jenom mohl tomuto zákonu pomoci. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, paní poslankyně. Prosím nyní pana poslance Břetislava Petra, který se hlásí do obecné rozpravy. Mezitím vám oznamuji, že přihlášky do obecné rozpravy narostly. Takže po panu poslanci Petrovi budou mluvit ještě pan poslanec Pelc, pan poslanec Říman, pan poslanec Hönig.

Prosím, slovo má pan poslanec Břetislav Petr.

 

Poslanec Břetislav Petr: Vážená paní místopředsedkyně, dámy a pánové, domnívám se, že z těchto dvou vystoupení je vidět, jak může být zákon o podpoře obnovitelných zdrojů pojímán. Ve druhém čtení nám zůstává celá řada nezodpovězených otázek a problémů, na které ani zákon, ani důvodová zpráva nedávají odpověď, a je třeba si o těchto problémech na této půdě říci dříve, než tento zákon přijmeme.

Zákon uspokojivě formuluje zásady obchodování s elektřinou z obnovitelných zdrojů i její podporu. Ta podpora se může ubírat trojím směrem, tak jak to definoval pan kolega Vojíř. V důvodové zprávě je však uvedeno, že když v roce 2010 dosáhneme 8 % výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů, že tato energie bude představovat pouze 20 % z celkové energie z obnovitelných zdrojů a 80 % energie že máme načerpat jako zdroj tepla. Je nezbytné si položit otázku, proč zákon tak detailně řeší to menší množství a proč v podstatě vůbec neřeší otázku, jak podporovat teplo z obnovitelných zdrojů. Nabízí se skoro otázka, zdali jsme tento zákon nevytvořili jen proto, abychom splnili instrukci Evropské unie, anebo abychom skutečně řešili podporou obnovitelných zdrojů snižování emisí kysličníku uhličitého. Vyvstává tedy otázka, proč takto zákon hovoří, proč se nezaměřuje na podporu tepla.

To, co je v zákoně řečeno, že podpora investiční výstavby malých zdrojů, které budou produkovat teplo, bude hrazena z fondu životního prostředí, si myslím, že je naprosto hypotetické, poněvadž kdyby zde byl ministr životního prostředí, tak bych se musel zeptat, jak si vlastně stojíme s penězi v tomto fondu. Já se domnívám, že nám tam peníze scházejí a že nám pro přehršel programů, které podporujeme z tohoto fondu, nezbudou peníze na tepelné zdroje, které by vyráběly teplo.

Návrh zákona o podpoře výroby tepla je naprosto nesmyslný v těch záležitostech, kdy ukládá majitelům malých zdrojů do 1 MW, aby minimálně 10 % vyráběli z obnovitelných zdrojů. Dost těžko si dovedu představit, že bychom na jednom kotli byli schopni spalovat koks a zároveň slámu.

Zároveň se mi zdá být naprosto nesmyslný pobídkový činitel, který říká, že u staveb, kde více jak polovina nákladů bude z veřejných rozpočtů, musím v rámci tepelného hospodářství koupit 20 % tepla z obnovitelných zdrojů. Jsou to podle mne chiméry, které nejsme schopni splnit, a domnívám se, že to, co má sloužit jako podpora, bude spíše brzdou pro to, abychom vůbec nějaký teplený zdroj na obnovitelné bázi postavili. Vycházím pouze z důvodové zprávy a v důvodové zprávě se hovoří o tom, že náklady na kilowatt energie u sazby 2,2 koruny za kilowatt nám jenom díky tomu, že budeme muset dát podporu obnovitelným zdrojům, stoupnou o 9 %. Když si vezmeme inflaci na úrovni 2 % a když si vezmeme i jiné nezbytné náklady, tak dojdeme k tomu, že elektrická energie zdraží skoro o 20 %. A v této ceně nejsou započteny podpůrné služby pro větrné elektrárny o očekávaném výkonu zhruba 500 MW, které představují nezanedbatelnou částku cca 2 miliardy korun. Je třeba si uvědomit, že i když zvýšíme podíl energie z obnovitelných zdrojů na 8 %, tak z hlediska odhadu, co nám to udělá s atmosférou, je řečeno, že se sníží asi o 2 megatuny kysličníku uhličitého. Vycházíme-li z toho, že bojujeme za alokaci zhruba 106 megatun kysličníku uhličitého, pak je to pouze 1,5 až 2 %.

Domnívám se, že výroba energie z obnovitelných zdrojů musí být kompromisem, jak daleko bude veřejnost chtít jít, aby zlepšení ovzduší hradila ze své kapsy. Půjdeme-li výrazně s vysokými cenami tzv. zelených certifikátů, může se stát, že na jedné straně sice splníme 8 %, ale na druhé straně veřejnost nám odmítne takto drahou energii zaplatit.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP