(18.00 hodin)
(pokračuje Vojíř)

Tato norma naopak deformuje ekonomiku a deformuje volný trh s elektrickou energií.

Proto ve svém vystoupení v závěru navrhuji, aby tato norma, tento zákon byl vládě vrácen k přepracování. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců ODS.)

 

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane poslanče. Nyní se o slovo přihlásil místopředseda sněmovny Vojtěch Filip. Prosím o trpělivost ty paní poslankyně a pány poslance, kteří jsou přihlášeni písemně.

Slovo má místopředseda Vojtěch Filip. Prosím, pane místopředsedo.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vážená paní místopředsedkyně, vážení páni ministři, paní a pánové, já si sice uvědomuji, že podle příslušné směrnice Evropského společenství máme za úkol národní legislativu uvést do souladu s touto směrnicí do 31. prosince 2004, ale protože je dnes už konec listopadu, a i když sečtu všechny lhůty, tak je evidentní, že 1. ledna zákon platit nebude. A aby se nám to ještě neprodloužilo o další měsíce a aby ta nepadaly návrhy, které podle mého soudu jsou zčásti legitimní, to znamená vrácení výborům k novému projednání, případně i jiné záležitosti, tak využiji toho, že na jednání pléna Poslanecké sněmovny nebylo předloženo usnesení hospodářského výboru, protože k usnesení výbor nedospěl.

Věřím, že je možné za těchto okolností předložit návrh, který má smysl, tj. přerušit tento bod do doby přijetí konkrétního usnesení hospodářského výboru k tomuto tisku č. 529 a do té doby v podstatě o něm dál nejednat.

Samozřejmě, že tento procedurální návrh by omezil diskusi, proto ho dávám alternativně, to znamená buď po skončení obecné rozpravy, a zároveň dávám návrh, aby bod byl přerušen po skončení podrobné rozpravy, abychom zjistili, kteří poslanci, kteří nejsou členové hospodářského výboru, budou dávat svá konkrétní řešení jednotlivých řekl bych programových cílů tohoto návrhu zákona.

To je můj procedurální návrh k tomuto tisku. Je alternativní, to znamená nejdříve po skončení obecné rozpravy, pokud neprojde přerušení, tak po skončení podrobné rozpravy, abychom vyslechli i jiné návrhy. Děkuji vám.

 

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane místopředsedo. S faktickou poznámkou se hlásí pan zpravodaj Oldřich Vojíř. Potom bude mluvit paní poslankyně Iva Šedivá.

 

Poslanec Oldřich Vojíř: Já se paní poslankyni Šedivé omlouvám. Jenom technickou. Byl jsem upozorněn na to, že ve druhém čtení není možné takovouto normu vrátit vládě k dopracování, proto měním to své stanovisko na vrátit výboru k novému projednání.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Ano, tak je to v pořádku. Děkuji za upřesnění.

Prosím paní poslankyni Ivu Šedivou.

 

Poslankyně Iva Šedivá: Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte i mně, abych se krátce vyjádřila k tomu, jak byl tento zákon projednáván, k jakému závěru došel náš výboru a i krátce k tomu, co tady bylo řečeno panem zpravodajem Vojířem.

Nejprve bych chtěla jenom velmi krátce reagovat právě na to, co pan zpravodaj řekl. Je to víceméně otázka filozofie, jak k celému zákonu se postavit, protože pokud zákon nese název návrh o podpoře výroby elektřiny a tepelné energie, tak je naprosto jasné, že se bavíme o podpoře, shledáváme ji nutnou a vycházíme filozoficky z toho, že do budoucna se musíme ubírat cestou obnovitelných zdrojů, a tím pádem bez té podpory to prostě nejde. Argumentace v tom smyslu, že se k tomu takto stavět nebudeme, je podle mě lichá. Je to pouze možnost se na to dívat tak, že to zcela odmítáme, ale zákon jako takový je takto postaven a nevidím důvodu, proč tedy se postavit přímo negativně.

Vedle toho ještě velmi krátce bych se vrátila k nákladům, které jsou k tomu zpracovávány ze strany dalších států Evropské unie. Moje údaje, které mám k dispozici, mluví o tom, že Německo, které v roce 2003 dosáhlo osmiprocentní hranice výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, tak vlastně zvýšilo cenu pro obyvatelstvo o 2 až 3 procenta. To podle mě není nic takového, o čem by nebylo možno diskutovat právě ve vztahu k uvolnění trhu s elektřinou, kterou v zásadě bude podle mě hýbat s cenami více.

Ještě k tomu, co jsem chtěla říci, co se týče našeho výboru a východisek, která tady zazněla. Pro náš výbor, který se touto materií zabýval opakovaně, a myslím si, že hodně do hloubky, tak poměrně negativně působil výsledek, který byl výsledkem projednávání hospodářského výboru, to znamená, že nepřijal žádné usnesení, protože jsme očekávali, že aspoň to, co se na výboru dojedná, bude jakýmsi vodítkem pro náš výbor. Bohužel se to tak nestalo, takže mohu vycházet pouze z toho, co jsem si k jednání dala do souvislosti s tím, co zpravodaj Vojíř uváděl v tisku, to znamená, že v zásadě je možno nechávat situaci neřešenou, nechat stávající stav, to znamená vycházet z vyhlášky, kterou stanovuje ERÚ.

Nechala jsem si k tomu zpracovat právní rozbor a z toho právního rozboru vyplývá, že tímto způsobem není možno implementaci příslušné směrnice Evropské unie udělat. Z rozboru konkrétně vyplývá, že tím nebude naplněn čl. IV, který se týká systému podpory, protože pokud český systém pracuje s podpůrnými systémy, tak toto bude muset být zakotveno v zákonné podobě. Ještě navíc je tady čl. VII, který zajišťuje přístup a distribuce elektřiny z obnovitelných zdrojů přes síť, a tam ten princip naplnění právní jistoty pro možné dodavatele je naprosto zřejmý a je opět nutno mít k tomu tu zákonnou předlohu.

Ale ještě zákon samotný má další úskalí a ta vyplývají z toho, jakým způsobem je nastavena cena, kterou vyhlašuje Energetický regulační úřad. Mám sama za sebe radost, nebo lépe řečeno jsem ráda, že postupem času dochází k tomu, že cena, kterou Energetický regulační úřad vyhlašuje postupně od roku 2003 na spoluspalování s biomasou, to znamená uhlí plus biomasa, se postupně snižuje, to znamená, dostáváme se z ceny 2,50 za kWh v roce 2003 na nynější 2 koruny a do budoucna se bude ta cena ještě snižovat. A to hlavně z toho důvodu, že tato cena velmi markantním způsobem ovlivňuje trh a hlavně trh s biomasou.

Je možno předpokládat, že v momentu, kdy tato cena se bude odvíjet od skutečných nákladů, které podle různých propočtů vycházejí podle příslušné biomasy, která se přispoluspaluje, vycházejí někde mezi cenou 1 200 až 1 700 korun, pokud se dostaneme na tuto cenu, tak se dá reálně uvažovat o tom, že trh se srovná, a tím pádem bude i možný přístup dalších možných producentů obnovitelné energie, právě těch menších, to znamená těch, kteří budou vycházet z cen, které jsou pro spalování samotné biomasy, a tím pádem bych řekla, že celý problém by mohl mít možnost být vyřešen.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP