(18.40 hodin)
(pokračuje Rusová)
Proto jednotlivé státy i mezinárodní společenství hledají prostředky, jak vůči nim uplatňovat sankční odpovědnost.
Důvodová zpráva uvádí řadu dokumentů přijatých orgány Organizace spojených národů nebo Evropské unie požadujících uplatnění odpovědnosti za terorismus, ale i za organizovaný zločin, obchod s omamnými látkami, majetkové a hospodářské trestné činy, korupci, podplácení úředních osob, obchodování s lidmi a další, za jejichž páchání jsou odpovědné nejen fyzické, ale i právnické osoby. Proto je žádoucí, aby i v českém právním řádu byly vytvořeny podmínky pro důrazný postih korporací umožňující odnětí celého nebo části majetku, popř. až jejich likvidaci nebo jejich veřejnou diskreditaci. Je však sporné, zda zpřísněný sankční postih právnických osob má být řešen prostředky trestního práva.
Z globálního hlediska je však předložený návrh na trestní odpovědnost právnických osob nebezpečný. V mnoha ohledech porušuje základní právní principy platné nejen u nás, ale i v celé Evropské unii, za kterou se navrhovatelé schovávají. Zákonodárství jednotlivých států Evropské unie a Společenství samotného je založeno na striktním oddělení trestných činů právnických osob od trestných činů fyzických osob a jejich přesném vymezení. Toto návrh při nejlepší vůli nesplňuje. V návrhu chybí terminologický aparát, a zásadní pojmy, podle nichž bude rozhodováno o vině a trestu, jsou v zákoně vágně definovány a ponechány na libovůli interpreta, tedy policejního orgánu.
Obecná část trestního zákona by měla být pro všechny trestné činy a měla by být upravena v jediném kodexu. Vládní návrh vytváří speciální trestání a současnou úpravu ještě více znepřehledňuje.
Závěrem lze říci, že není otázkou, zda činit právnické osoby trestně odpovědné, což je trend v Evropě, ale přesně definovat odpovědnost právnické osoby a skutkových podstat.
Chci také poukázat na studie Ústavu práva a právní vědy, tedy právní nález ve věci připomínky k návrhu zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. Zde chci vyzdvihnout toto konstatování: Široký prostor pro volné uvážení policejního orgánu, zda se na nějaké jednání bude vztahovat ustanovení trestního zákona, či nikoliv, si lze představit v autokratickém státě preferujícím branněbezpečnostní politiku, ne však v právním státě, jehož prioritou je bezpodmínečné trvání na požadavku právní jistoty občanů a předvídatelnost práva.
Z důvodů výše uvedených je tato navržená právní úprava dle mého názoru nepřijatelná. Vzhledem k tomu, že zde již padl návrh na zamítnutí, nebudu ho samozřejmě opakovat. Nejsem si úplně jistá, zdali zde padl i návrh na přepracování, i když je otázka, zda tuto materii je možno, byť částečně, přepracovat. Dále pak - a to zde myslím padlo - je to i otázka prodloužené lhůty k dalšímu projednání.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji vám, paní poslankyně. Pouze si chci upřesnit, že nedáváte žádný další návrh. Abych rozuměla dobře závěru vaší řeči - padly návrhy na zamítnutí, na prodloužení lhůty pro případné projednání ve výboru, nepadl návrh na vrácení k dopracování. Paní zpravodajka mě sleduje, doufám, že se mnou souhlasí, že tomu tak zatím je. - Ne, návrh na vrácení nebyl podán.
Můžeme tedy pokračovat. Dalším, kdo bude nyní hovořit, je pan poslanec David Šeich. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Prosím, aby se připravil pan poslanec Kavan.
Poslanec David Šeich: Vážená paní předsedající, pane ministře, vážení kolegové a kolegyně, dovolte mi také přičinit několik poznámek k tomuto revolučnímu vládnímu návrhu, který zavádí trestní odpovědnost právnických osob do českého právního řádu.
Myslím, že se jedná skutečně o institut revoluční, a také je zcela zjevné, že vláda se inspirovala v zahraničních právních úpravách, a je třeba férově říci, že i v některých právních úpravách některých členských států Evropské unie. Šla však výrazně nad rámec těchto právních úprav. Je také třeba říci, že ne každá zahraniční právní zkušenost je do českého řádu lehce přenositelná, protože zahraniční právní řády také často vycházely ze zcela jiné právní tradice. Takováto prostá transformace do českého právního řádu není zpravidla možná.
Trestní odpovědnost právnických osob v pojetí této vlády působí velmi nevěrohodně. Bavíme se o vládě, která neustále podnikatelům zvyšuje daně. Bavíme se o vládě, která zvyšuje daň z přidané hodnoty. Bavíme se o vládě, která neúměrně zvyšuje sociální a zdravotní daně, takže v podnicích není možné rozvíjet jakoukoli novou zaměstnanost. Mluvíme o vládě, která dokonce zavedla zdanění ztráty. Mluvíme o vládě, která podnikatelům neustále předkládá nové regulativy, nové sešněrování, omezení jejich podnikatelských aktivit a možností. Od takovéto vlády se dočkáme zcela pochopitelně také zcela legální kriminalizace podnikatelského stavu.
Bylo tu zmíněno, že zásada zavinění je v tomto návrhu zákona zcela prolomena, a to tak je. V českém trestním právu je to zcela neobvyklé. Také bych si troufl polemizovat o tom, zda tento návrh respektuje základní právní zásadu ne bis in idem, to znamená ne dvakrát trestati v téže věci. To je zásada zcela zásadní, zásada ústavního pořádku, zásada Listiny základních práv a svobod. Není možná dvakrát za tentýž přečin uložit dvakrát trest. To je základní zásada, základní právní jistota, na které také český ústavní pořádek velmi staví.
Návrh zákona v § 4 vymezuje skutkové podstaty, které je možné právnickým osobám přičítat zejména v oblasti hospodářských deliktů a deliktů vůči životnímu prostředí. Myslím si, že zcela zjevně dochází v některých případech k porušení zásady ne bis im idem. Například pokud řidič cisterny svojí vinou spáchá dopravní nehodu, převrátí cisternu a z důvodu špatného utěsnění unikne nebezpečná látka do okolí cisterny, již dnes může být řidič potrestán např. za to, že porušil zákon o provozu na pozemních komunikacích, protože porušil předpisy týkající se maximální rychlosti; současně může být tento řidič potrestán orgánem ochrany krajiny pokutou za to, že znečistil životní prostředí. To již dnes jde, uložit tyto dva tresty, ale za různé trestné činy, za různé skutkové podstaty trestných činů. Jednou porušil pravidla silničního provozu, jednou se provinil vůči životnímu prostředí. Teď nově může ještě orgán ochrany krajiny uložit pokutu také právnické osobě, a to z důvodu trestného činu v oblasti porušení ochrany životního prostředí z nedbalosti. To je také zajímavá skutková podstata. Stejně tak v oblasti hospodářských deliktů např. dnes právnické osoby mohou být postihovány podle zákona o cenných papírech. Podle nové předlohy mohou být také současně kumulativně postihovány za trestný čin spekulativního nakládání s kursem cenných papírů podle § 227. Myslím, že jde o kumulace trestní odpovědnosti, že pachatel je za tentýž přečin potrestán dvakrát. To prolamuje zcela zásadně pravidla, že není možné dvakrát trestat ve stejné věci.
Je jasné, že tento zákon bude velmi úžasným nástrojem pro zničení konkurence. To je naprosto zjevné. Jestliže se podíváme na § 24 této předlohy, můžeme se zde dočíst: Hrozí-li důvodná obava, může již v přípravném řízení soud na návrh státního zástupce a v řízení před soudem předseda senátu obviněné právnické osobě dočasně pozastavit výkon jednoho nebo více předmětů činnosti nebo uložit omezení nakládání s majetkem této právnické osoby. Myslím, že je to skvělý nástroj, jak zničit konkurenci. Mohou být takto postiženy obviněné - nikoli již odsouzené, ale zdůrazňuji, pouze obviněné - právnické osoby.
***