(18.30 hodin)
(pokračuje Benda)
Ale tím pádem právnická osoba je objektivně odpovědná bez možnosti se vyvinit za činy nejen svých statutárů, ale jak už tady bylo řečeno, i svých zaměstnanců. To já pokládám za strašlivý omyl a na to, abychom provedli takto rozsáhlý zásah do právního řádu České republiky, by to vyžadovalo mnohem fundovanější debatu, mnohem fundovanější návrh, než byl předložen.
V tuto chvíli nezbývá, než se připojit k návrhu na zamítnutí zákona o trestní odpovědnosti právnických osob. Pokud někdo chce přijít s návrhem, že nebudeme zkoumat zavinění, že budou právnické osoby objektivně odpovědné, pak se to musí týkat opravdu jenom několika vymezených trestných činů. Už některé tady byly zmiňovány, ale mohu je vyjmenovat v tom výčtu, který vláda předložila, i desítky dalších: šíření nakažlivé lidské nemoci z nedbalosti, což by bylo asi také velmi pikantní u zaměstnanců, poškozování značek státní triangulace, šíření poplašné zprávy a další.
Já nevím, jestli si všichni uvědomujeme, co se zde chystá, ale třeba na tom příkladu šíření poplašné zprávy si zase můžeme hezky ukázat, jak se jakoby nepřemýšlí o dopadech návrhu. Šíření poplašné zprávy je nepochybně trestný čin, který je možné spáchat, a vždycky za něj zodpovídala dotyčná osoba. Podle tohoto návrhu by za něj zodpovídala nejen dotyčná osoba, ale kdyby se např. v novinách nějaký redaktor takového činu dopustil, nepochybně by bylo objektivně odpovědné také jeho vydavatelství, jeho šéfredaktor a zřejmě by bylo možné Mladou frontu, Lidové noviny nebo Rudé právo na základě trestného činu jednoho… (Připomínky ze sálu.) Právo, já se omlouvám, to mám stále nějak příliš v krvi i podle toho, jak píší. Omlouvám se publiku. Na základě toho by bylo možné takového novináře sankcionovat a jednak až zakázat.
Přemýšlejme o tom, co je předkládáno do Sněmovny, a velmi bych žádal, aby tento návrh Sněmovnou opravdu neprošel, protože jeho důsledky mohou být naprosto zničující. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu poslanci Markovi Bendovi a další přihlášenou do rozpravy je paní poslankyně Marie Rusová. Po ní bude hovořit pan poslanec David Šeich.
Poslankyně Marie Rusová: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, v souvislosti s vydáním nového trestního zákona se zavádí trestní odpovědnost právnických osob. Jde o převratnou změnu v pojetí trestní odpovědnosti, která až dosud mohla být uplatňována jen vůči fyzickým osobám. Snad i s ohledem na novost navržené úpravy se předpokládá její provedení v samostatném zákonu, kterým se upravují specifika této problematiky, jakými jsou podmínky trestní odpovědnosti právnických osob, tresty a ochranná opatření a zvláštnosti řízení konaného proti právnickým osobám, zatímco jinak lze používat ustanovení trestního zákona nebo trestního řádu.
K porovnání s obecnými zásadami uvedenými v trestním zákoně uvádím následující úpravy. Pachatelem trestného činu je právnická osoba, které lze přičítat porušení nebo ohrožení zájmu chráněného trestním zákonem. Pachatelem nemůže být Česká republika, územní samosprávné orgány a Česká národní banka. Trestné činy, za které může být stíhána právnická osoba, jsou uvedeny taxativně v ustanovení § 4. Trestný čin může být přičítán právnické osobě, je-li spáchán jejím jménem nebo v jejím zájmu, naplňuje znaky taxativně vypočtených trestných činů, jednal tak i statutární orgán nebo jiná osoba oprávněná činit jejím jménem právní úkony nebo osoba oprávněná konat v jejím rámci řídicí nebo kontrolní činnost nebo její zaměstnanec v rámci svých pracovních úkolů.
Spáchání trestného činu lze přičítat právnické osobě, jestliže byl spáchán na základě rozhodnutí nebo schválení některé oprávněné osoby nebo pokud nebyla provedena opatření, která měla být provedena podle zákona či jejich provedení bylo možné oprávněně očekávat nebo nebyla provedena opatření nezbytná k zamezení škodlivým následkům, které nastaly. Trestní odpovědnost právnické osoby nevylučuje uplatnění trestní odpovědnosti vůči fyzické osobě. Společné stíhání je možné. Trestní odpovědnost právnické osoby se uplatní, jestliže nebyla zjištěna fyzická osoba, která za ni jednala.
Působnost trestního zákona se vztahuje na právnické osoby, které mají na území České republiky sídlo, podnik, organizační složku nebo aspoň zde vykonávají práci nebo činnost. Podle českého trestního zákona se posoudí i trestný čin české právnické osoby spáchaný v cizině anebo cizí právnické osoby, která v České republice má podnik, organizační složku nebo zde vykonává činnost, i když čin byl spáchán v cizině.
Trestní odpovědnost přechází na právního nástupce právnické osoby, pokud v okamžiku právního nástupnictví věděl anebo vzhledem k okolnostem vědět měl a mohl, že právnická osoba spáchala trestný čin. Tresty, které může soud uložit za trestný čin právnické osoby, jsou uvedeny v ustanovení § 11: zrušení právnické osoby, propadnutí majetku, peněžitý trest, propadnutí věci, zákaz činnosti, uveřejnění rozsudku ve veřejném sdělovacím prostředku. Odsouzená právnická osoba je povinna zveřejnit odsuzující rozsudek v Obchodním věstníku nebo v jiném soudem určeném veřejném sdělovacím prostředku. Jediným ochranným opatřením, které lze uložit právnické osobě, je zabrání věci.
Trestní řízení proti právnické osobě probíhá s těmito odchylkami. Jako zajišťovací opatření proti pokračování v trestné činnosti může na návrh státního zástupce v řízení před soudem předseda senátu dočasně odejmout i povolení k výkonu jedné nebo více činností nebo zakázat dispozici s majetkem stíhané právnické osoby. V trestním řízení právnickou osobu zastupuje jedna fyzická osoba, zástupce, který je oprávněn ke všem úkonům, které může činit obviněný. Zástupce jmenuje k návrhu právnické osoby státní zástupce nebo soud, popř. bez tohoto návrhu. Vedle zástupce může právnickou osobu zastupovat i obhájce. Povinná obhajoba není stanovena. O zahájení trestního stíhání právnické osoby a dalších závažných procesních úkonech informují orgány činné v trestním řízení jednak zástupce právnické osoby, popř. statutárního orgánu, dále orgánu rozhodujícím o udělení licence nebo povolení. V průběhu trestního stíhání nemůže být právnická osoba zrušena, všechny úkony směřující k jejímu zrušení nebo přeměně musí být předem oznámeny státnímu zástupci, popř. soudu, a bez jeho souhlasu jsou neplatné.
Součástí vykonávacího řízení je povinnost oznámit znění rozsudku nebo jeho určenou část na vědomí orgánu, který má rozhodovat o udělení licence nebo povolení, dále zveřejnit v zákonem stanoveném rejstříku. Trest zveřejnění rozsudku je povinna zveřejnit odsouzená právnická osoba v určených hromadných sdělovacích prostředcích.
To asi stručně k obsahu návrhu.
V podmínkách globalizace ovládají právnické osoby, zejména spojené s mezinárodním kapitálem, většinu oblastí života. Namnoze zneužívají svého výsadního ekonomického postavení, nerespektují právní předpisy a porušují je.
***