(17.50 hodin)
(pokračuje P. Němec)
Tyto dokumenty, ze kterých čerpal vládní návrh, pocházejí z Organizace spojených národů a jejích orgánů a organizací, Rady Evropy, Evropské unie a Mezinárodní společnosti pro trestní právo.
Potřeba zavedení deliktní odpovědnosti právnických osob a jejich účinného sankcionování vyvstává do popředí mimo jiné v souvislosti s otázkou efektivního postihu terorismu a praní špinavých peněz. Zavedení deliktní odpovědnosti právnických osob požaduje například Úmluva Organizace spojených národů o potlačování a financování terorismu, Rámcové rozhodnutí Rady o boji proti terorismu, Rámcové rozhodnutí Rady o potírání podvodů a padělání bezhotovostních platebních prostředků atd. Uvedené právní dokumenty požadují zavedení důrazných a citelných sankcí, které svou závažností se vyrovnají trestním sankcím ukládaným v trestním řízení soudním. S přihlédnutím k těmto mezinárodním dokumentům a tendencím v kontinentální právní úpravě se navrhuje zavedení trestní odpovědnosti právnických osob jako výraz skutečnosti, že právní řád musí umožnit účinné sankcionování protiprávního jednání těchto subjektů, které ovlivňují a kontrolují většinu oblastí života společnosti.
Trestní odpovědnost je upravena v evropských zemích, například ve Francii, Nizozemí, Norsku, Finsku, Dánsku, Holandsku, Slovinsku, tradiční je také v anglosaské právní oblasti. Je také pravda, že v řadě zemí trestní odpovědnost právnických osob není zavedena, a to i v řadě zemí Evropské unie.
Jsem si, dámy a pánové, vědom, že tento návrh zákona jistě vzbudí pozornost Poslanecké sněmovny, neboť jde o nový prvek, který nemá tradici v současném pojetí trestního práva, a proto budu velmi podrobně sledovat rozpravu, která se k tomuto sněmovnímu tisku povede, a doufám, že tato myšlenka získá vaši podporu, tak aby popřípadě mohla být korigována ve výborech. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení paní poslankyně Vlasta Parkanová.
Poslankyně Vlasta Parkanová: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně a kolegové. Tento vládní návrh zákona předpokládá zavedení trestní odpovědnosti právnických osob, která má umožnit sankcionování protiprávního jednání korporací, tj. sdružení fyzických nebo právnických osob. Trestní odpovědnost právnických osob přitom nevylučuje trestní odpovědnost osob fyzických podle trestního zákona a je možný i souběh těchto odpovědností.
V první části návrhu zákona je obecně definován předmět úpravy a působnost zákona, ze které jsou vyloučeny Česká republika, Česká národní banka a územní samosprávné celky. Ve druhé a třetí části návrhu zákona jsou definovány samotné trestné činy, jakých se může dopustit právnická osoba, jsou zde dále definovány subjekty či osoby, jejichž konáním může právnická osoba trestný čin spáchat, přičitatelnost jejich jednání právnické osobě a konečně i tresty, které lze této právnické osobě uložit. Ve čtvrté části návrhu jsou uvedena procesní pravidla pro trestní řízení s takovou právnickou osobou.
K těm trestným činům, jedná se o výčtový odkaz na skutkové podstaty, které jsou uvedeny v trestním zákoníku. Tady je třeba uvést, že zatímco doporučující akty práva Evropských společenství zužují okruh trestných činů, které mohou spáchat právnické osoby, na několik přesně definovaných trestných činů, vládní návrh zákona tyto trestné činy hypertrofuje do několika desítek skutkových podstat, čímž jde daleko za rámec doporučení Evropské unie.
Pokud se jedná o osoby, jejichž činy lze přičíst právnické osobě, jedná se vedle statutárního orgánu, člena statutárního orgánu, právního zástupce a člena kontrolních orgánů i o zaměstnance při plnění pracovních úkolů. Z trestní odpovědnosti se fakticky nelze vyvinit, protože trestní odpovědnost lze právnické osobě přičíst i tehdy, pokud neprováděla potřebnou kontrolu nad činností zaměstnanců, a nebrání jí dokonce, ani nepodaří-li se zjistit, která konkrétní osoba jednala nepovoleným způsobem. Výsledkem je pak faktická objektivní odpovědnost za zavinění, odpovědnost, ze které není úniku.
Pokud jde o tresty, mezi tresty pro právnickou osobu patří zejména zrušení, propadnutí majetku, peněžitý trest, propadnutí věci, zákaz činnosti atd.
Tolik moje zpravodajská zpráva. Já své osobní stanovisko k návrhu řeknu v obecné rozpravě, do které jsem přihlášena. V tuto chvíli si nedovolím ani říci, že doporučuji postoupit návrh do druhého čtení, nechám si to na závěrečné slovo a vyjádřím se i ke lhůtě až posléze. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Nyní, kolegyně a kolegové, otevírám obecnou rozpravu, do které mám zatím sedm písemných přihlášek, a pro váš přehled si dovolím přečíst přihlášené, protože někteří z vás se hlásili do rozpravy písemně již na minulé schůzi Poslanecké sněmovny. Jako první je přihlášen pan poslanec Pospíšil, jako druhý pan místopředseda Ivan Langer, třetí paní zpravodajka Vlasta Parkanová, poté vystoupí paní místopředsedkyně Němcová, poté pan poslanec Benda, pak paní poslankyně Rusová, pan poslanec Šeich a jako poslední je přihlášen pan poslanec Kavan. Nyní vidím, že se ještě do rozpravy hlásí pan poslanec Zdeněk Jičínský.
Takže nyní udílím slovo panu poslanci Jiřímu Pospíšilovi, připraví se pan místopředseda Ivan Langer.
Poslanec Jiří Pospíšil: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, já se pokusím být stručný a řeknu pouze několik základních postřehů k předloženému návrhu zákona.
Jak řekl pan ministr, ale též paní zpravodajka, jedná se o velmi zásadní průlom do chápání trestního práva na našem území. Dovolím si říci, že se jedná o tak zásadní průlom, který zde nenastal za posledních sto let. Opouštíme totiž princip individuální trestní odpovědnosti fyzické osoby a přikláníme se k tomu, že i právnická osoba může být trestně odpovědná. Přikláníme se k tomu, že umělý útvar, který sám v zásadě není schopen generovat vlastní vůli, ale vždy někdo jiný, nějaká jiná fyzická osoba za něj generuje vůli, může být trestně odpovědný.
Na toto lze mít různé pohledy. Já sám osobně se domnívám, že takováto úprava je nadbytečná, neboť je dostačující úprava, která umožňuje postihnout jednotlivé fyzické osoby, které za právnickou osobu činí. Pokud někdo jiný tvrdí, že úprava, která umožňuje postihnout pouze fyzické osoby, je nedostatečná, pak by takovéto závažné tvrzení měl dostatečně prokázat, protože opravdu se nejedná o drobnou úpravu, ale o zásadní změnu v pohledu na trestní politiku tohoto státu.
Já jsem však bohužel… (V sále je veliký hluk.)
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Omlouvám se a prosím kolegyně a kolegy, aby se ztišili. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jiří Pospíšil: Já jsem však, dámy a pánové, bohužel v důvodové zprávě zásadní argumenty pro to, proč takto chceme změnit naše trestní právo, nenašel. Myslím si, že mělo být jasně řečeno a na konkrétních důkazech poukázáno, proč současná úprava postihu fyzických osob je nedostatečná. Bez toho, podle mého názoru, že budeme přesně znát, co navrhovatelé mají na mysli onou nedostatečností, bez toho bychom ten návrh neměli podpořit.
Vedle toho se domnívám, že též poukaz komparativní, to znamená konstatování, že jedna třetina států má takovouto úpravu, není dostačující, protože ona úprava v jiných státech není podle mě takto rozsáhlá, tak všeobjímající jako úprava, kterou zde dnes projednáváme. Je to tak, dámy a pánové. Tisk, který projednáváme, sice zavádí trestní odpovědnost právnických osob, ale v mnohem širší podobě, než je tomu ve státech EU, kde takováto úprava již dnes platí.
Vedle toho mně též, dámy a pánové, není jasno, proč tato úprava není součástí nového trestního zákoníku. Navrhovatelé nových trestních úprav zde diskutovali a konstatovali při minulé schůzi, že nový trestní zákoník mj. má sjednotit trestní právo hmotné do jednoho kodexu. Proto též nová úprava nese název zákoník, nikoliv zákon. Zde však máme určitou část vyviněnu, resp. určitou část máme vydělenu mimo kodex, a není jasné, proč tomu tak je. Takže bych prosil pana ministra, zda by poté v rozpravě zdůvodnil, proč máme speciální zákon a proč tato otázka není obsažena v trestním zákoníku.
***