(10.50 hodin)
(pokračuje Sobotka)
A právě proto, že návrh slučuje oba tyto přístupy, tak působí vyváženě, a působí vyváženě vůči nižším a středním příjmovým skupinám, které tvoří drtivou většinu ekonomicky aktivní části populace České republiky. Tento návrh podporuje nízko- a středně příjmové pracující rodiny s důrazem na slovo pracující, protože pouze ta rodina, kde alespoň jeden z jejích příslušníků pracuje, má možnost využít ať už slevy na dani, daňového bonusu, nebo má možnost využít společného zdanění manželů.
Chtěl bych říci, že využití institutu společného zdanění manželů není obligatorní záležitostí. Záleží na každém daňovém poplatníkovi, na partnerech, zda se rozhodnou tohoto instrumentu využít, a samozřejmě předpokládám, že každá rodina bude optimalizovat svoji daňovou povinnost a bude zvažovat, co je pro ni výhodnější - zda využít u jednoho z partnerů institut slevy na dani nebo daňového bonusu, anebo zda společně oba manželé podají daňová přiznání, tak aby bylo možné počítat daň ze společného manželského základu.
Současně v rámci tohoto návrhu zákona byla zohledněna priorita podpory rodin s dětmi. To znamená, že oba tyto instrumenty jsou velmi úzce navázány na rodiny, které mají děti, které jsou ještě nevýdělečně činné, to znamená, jsou to děti, o které se tyto rodiny musí postarat. A znovu opakuji, všem těmto rodinám počítáme, že zůstane v jejich peněženkách 6 mld. Kč navíc oproti skutečnosti letošního roku, a myslím, že to nejsou malé finanční prostředky.
Ještě velmi stručně, abych nezdržoval tuto Sněmovnu, protože má skutečně hodně práce, bych uvedl tu věc, která se týká vracení do výboru. Myslím si, že by bylo dobře, aby novela zákona o daních z příjmů platila od 1. ledna příštího roku. Chtěl bych upozornit všechny poslance a poslankyně, že pokud dojde k vrácení do výboru, tak ztratíme další čas projednáváním ve výboru. Zákon bude možná kvalitnější, ale nestihneme účinnost od 1. ledna 2005, tj. daňové úlevy pro rodiny s dětmi bude možné poprvé uplatnit až v roce 2006. To znamená, že situace bude méně výhodná pro rodiny s dětmi, pokud bychom zdržovali dále projednávání tohoto návrhu.
Proto v podrobné rozpravě ještě přednesu návrh na zkrácení lhůty mezi druhým a třetím čtením a zítra ráno bych si dovolil hned po zahájení schůze Sněmovny požádat o to, aby třetí čtení v případě, že bude schváleno zkrácení lhůty, tak jak zde byl doporučen postup, bylo zařazeno jako první bod tento pátek. Domnívám se, že budeme schopni toto tempo zvládnout, a zákon by tudíž mohl platit od 1. ledna 2005. V opačném případě budeme muset přednést takové návrhy, které budou znamenat, že zákon bude účinný až od 1. ledna 2006.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji, pane ministře. Viděl jsem do obecné rozpravy se hlásit pana poslance Vladimíra Doležala, prosím.
Poslanec Vladimír Doležal: Děkuji za slovo, pane předsedo. Dámy a pánové, dovolte, abych i já reagoval na to, co tady zaznělo, hlavně na své dva předřečníky. První, co mě napadlo při jejich řeči, bylo to, že když už mě nikdo nepochválí, musím se pochválit sám. To je sice hezké, ale nevím, jestli je to zrovna to správné.
Ale dovolte, abych upřesnil něco jiného, a to seznámil vás s projednáváním tohoto návrhu v rozpočtovém výboru. My jsme se tady akorát dozvěděli, že rozpočtový výbor projednal. Rozpočtový výbor projednával dvakrát, poprvé projednal v obecné rozpravě, dohodl se na způsobu projednávání, dal si termíny na podání pozměňovacích návrhů. Tak se stalo. Ale ejhle! Ministerstvo financí, přestože dostalo v dostatečném předstihu všechny pozměňovací návrhy k dispozici, aby zpracovalo stanoviska, nota bene mohlo prostřednictvím svých poslanců předložit pozměňovací návrhy včas, neučinilo tak a den před jednáním rozpočtového výboru dodalo padesátistránkový materiál, ve kterém předložilo dalších padesát nových pozměňovacích návrhů na úpravu tohoto zákona. Domnívám se, že to je nefér od vlády. Vláda to neprojednala, neprojednala to Legislativní rada vlády, v podstatě akorát Ministerstvo financí a jeho odbory nám předložily nějaké pozměňovací návrhy prostřednictvím poslanců sociální demokracie. Když jsme se na rozpočtovém výboru těchto poslanců zeptali, o čem tyto návrhy jsou, oni nám nedokázali ani odpovědět. Horší je, že nám nedokázalo ani odpovědět Ministerstvo financí. A takto se odehrávala rozprava. Přesto vládní koalice v rozpočtovém výboru tento návrh prohlasovala a máme ho tady jako usnesení rozpočtového výboru.
Ovšem co se dnes opět stalo? Před zahájením jednání neboli 20 minut před projednáváním tohoto bodu máme na stole další hromadu pozměňovacích návrhů. Chtěl bych se zeptat poslanců Mládka a Macháčka, obzvlášť pana kolegy Macháčka, o čem tyto pozměňovací návrhy jsou? Zdůvodnění u nich není, a když si je přečtete, není to práce jeho, a nerad bych ho z toho zpovídal a on se určitě rád přizná, že nám opět Ministerstvo financí přineslo půl hodiny před projednáváním dalších x pozměňovacích návrhů. Opět - předkládá je vláda, nebo čí je to práce, kdo navrhuje tyto zákony? Neměla by vláda takto složitý a zásadní zákon projednávat? Nebo probudili se nám někteří ministři poté, kdy je začala bombardovat podnikatelská veřejnost?
Já nepopírám, že ty návrhy jsou dobré nebo vedou správným směrem. Byl bych poslední, kdo bude bojovat proti otevření zákona o účetnictví, kde se limit ze 6 mil. zvyšuje na 15 mil. Ale kdo nám zavedl těch 6 milionů, která vláda to tady prohlasovala a která vláda teď to nenápadně v zákonu o daních z příjmů opravuje a dohání ujetý rychlík? Proč nás tady srdceryvně pan ministr žádá o to, abychom nevraceli tento návrh zpátky do výboru k projednání, protože bychom nestihli termín? A co dělala vláda doteď, co dělalo Ministerstvo financí? Nic, nic. Až vždycky s křížkem po funuse přijde a tady se to snaží řešit.
Pan premiér se tady mile usmívá, on to totiž myslí upřímně, ale ne s námi, se sebou možná. (Potlesk poslanců ODS.)
Já bych se rád vyjádřil k návrhu, který tady předložil kolega Gongol. Souhlasím s vrácením zpátky do výboru - pouze do výboru - a to po ukončení podrobné rozpravy, protože ať výbor konečně projedná většinu těchto pozměňovacích návrhů. Alespoň výbor. A to, že je něco pozdě, za to ať se zpovídá pan ministr a jeho ministerstvo, nikoliv Poslanecká sněmovna.
Navrhuji tedy, aby po ukončení podrobné rozpravy byl tento návrh vrácen zpět k projednání výboru. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců ODS.)
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Reagovat bude pan ministr Bohuslav Sobotka, prosím.
Ministr financí ČR Bohuslav Sobotka Tato novela byla zpracována, byla skutečně postoupena v létě Poslanecké sněmovně k projednání. Domníval jsem se, že by bylo výhodnější, kdyby třeba v létě proběhla mimořádná schůze, která by novelu zákona o daních z příjmů projednala, pokoušel jsem se to politicky navrhovat, ale bohužel tento návrh nebyl v té době příliš nadšeně přijat, proto tento návrh procházel normálními řádnými schůzemi Poslanecké sněmovny.
Ale chtěl bych říci, že přirozeně pro vládu, pokud by se na to dívala úzce svým pohledem, tak v roce 2006, pokud by se ODS podařilo zabránit snížení daní pro rodiny s dětmi tím, že teď zvolí obstrukční strategii a vrátí návrh zákona do výboru, tak samozřejmě vláda v roce 2006 bude mít k dispozici 20 miliard, se kterými počítá, že je ponechá rodinám a firmám, a vláda je tím pádem díky ODS bude mít v roce 2006 k dispozici a bude muset uvažovat o tom, co s těmito finančními prostředky udělá. Můžeme o to přirozeně snížit schodek nebo o to můžeme navýšit některé jiné výdaje, ale nebude vinou vlády, že se nepodařilo tento zákon prosadit tak, aby platil od 1. ledna roku 2005.
Čili chtěl bych požádat všechny poslance a poslankyně, kteří o této věci budou hlasovat: Hlasujete také o tom, jestli rodiny s dětmi ty peníze ušetří příští rok, nebo je neušetří. A hlasujete také o tom, jestli firmy v roce 2005 a 2006 ušetří 14 miliard, nebo neušetří. A hlasujete o tom, jestli vláda bude mít k dispozici v roce 2006 tyto dodatečné příjmy, které by jinak mohly směřovat ve prospěch podnikání a ve prospěch rodinných rozpočtů. Čili i o tomto je v tuto chvíli debata, a my si zde můžeme vést různé polemiky o různých pozměňujících návrzích. Zažil jsem v této Poslanecké sněmovně, že tato Sněmovna tři hodiny hlasovala o pozměňujících návrzích, a pak nechala zákon spadnout pod stůl. Čili řada návrhů je doprovázena stovkami a tisíci různých pozměňovacích návrhů.
***