(15.00 hodin)
(pokračuje Gross)
V novele trestního řádu jsme se posunuli směrem k těm civilizovaným zemím, kde je zcela běžné, že to skutečné hodnocení, resp. to zásadní hodnocení důkazů neprobíhá v případném přípravném řízení, ale probíhá v řízení u soudu, protože my jsme byli do novely trestního řádu v docela paradoxní situaci, kdy - teď si nepamatuji úplně přesně procenta - ale kdy zhruba 98 % případů, které se dostaly k soudu, končilo pravomocným rozhodnutím o vině, což nepochybně neodpovídá tomu, že by k soudům se měly dostávat případy, které umožňují soudům daleko větší vůli rozhodovat o tom, zda trestný čin spáchán byl, nebo nebyl, zda ten pachatel, který je podezřelý, je skutečně tím pachatelem, který bez vší pochybnosti vinen je. V civilizovaném světě je to jinak. Ve světě ten poměr mezi pravomocně odsouzenými a naopak zprošťujícími rozsudky je někde v poměru 60:40, možná 70:30. Tato Sněmovna projednávala novelu trestního řádu právě z toho důvodu, aby se nám nestával opačný případ, než na který teď upozorňujete.
Myslím si, že na vašem názoru může být i ledacos pravdivého, ale my v našem trestním řízení máme jiné problémy. My máme ty problémy, že v přípravném řízení se některé věci zastaví, přestože by si zasloužily, aby se dostaly až k soudu. Takže ten motiv, který Sněmovna při novele trestního řádu měla, a vláda při předkládání novely trestního řádu měla, byl přesně opačný než ten, který teď kritizujete, což chci dát jen na vysvětlenou situace, nikoli ve vztahu k tomu, co v tuto chvíli kritizujete.
Myslím si, že rozhodně platí to - aspoň z mého pohledu - že státní zástupce má právo hodnotit důkazy, to myslím, že je nepochybné, a toto je můj právní názor a říkal jsem ho tady před týdnem, říkal jsem ho kdykoli předtím; ale zároveň také platí, že by soudy měly po novele trestního řádu dostávat větší prostor pro hodnocení důkazů, resp. mělo by se k nim dostat více záležitostí, aby se nám nestávalo to, co bylo v minulosti kritizováno, že v přípravném řízení byly zastaveny věci, které se nepochybně k soudu dostat měly. Proto tato novela proběhla, proto jsme ji schválili. Myslím si, že to byl motiv, proč se pan policejní prezident vyjádřil tak, jak se vyjádřil.
Nicméně já tady nejsem od toho, abych interpretoval jeho slova, já jsem tu od toho, abych vám řekl svůj názor a ten jsem řekl zcela jednoznačně. Myslím si, že státní zástupce má právo důkazy hodnotit a to mu podle mého názoru nikdo vzít nemůže. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím pana poslance Suka, aby se dostavil k řečnickému pultu a přednesl svou doplňující otázku v délce jedné minuty.
Poslanec Lubomír Suk: Děkuji za udělené slovo. Pane premiére, vám bych chtěl poděkovat za to školení, které jste tady přednesl. Bohužel se vůbec netýkalo toho, na co jsem se vás ptal. Vaše odpověď pouze prokazuje, že hledáte vhodná slova pro obhajobu vám zcela oddaného policejního prezidenta.
Hovořil jste ve své řeči o civilizovaném světě. Myslíte si, pane premiére, že je možné, aby v civilizovaném světě premiér hájil policejního úředníka, který prokazuje základní neznalost zákona? Já jsem se vás ptal, a znovu tu otázku opakuji - považujete ho po tom, co říká takovéto jasné výroky do sdělovacích prostředků, za kompetentního, za člověka znalého zákona, za člověka, který ví, jak se má vůbec v těchto záležitostech postupovat?
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Předseda vlády Stanislav Gross má dvě minuty na doplňující odpověď.
Předseda vlády ČR Stanislav Gross: Vážený pane předsedo, paní poslankyně, páni poslanci, dámy a pánové, pokud jde o otázku, zda považuji pana policejního prezidenta za kompetentního, tak pokud bych měl hodnotit všechny profesionální vlastnosti, ze kterých lze vyvodit, zda někdo je, nebo není kompetentní, musel bych odpovědět - ano, při tomto komplexním hodnocení jeho profesionálních schopností ho považuji za kompetentního, a kdybych ho za kompetentního nepovažoval, nepochybně bych tady prezentoval jiné stanovisko a prezentoval bych ho třeba i někde jinde. Což neznamená, že ho budu hájit ve všech věcech, které policie činí nebo nečiní, ale otázka směřovala takto konkrétně a takto konkrétně teď odpovídám.
Pokud jde o tu interpretaci, že se snažím obhajovat mně zcela oddaného člověka. Víte, to je opravdu klišé, které je tady budováno, protože já jsem si pana policejního prezidenta Koláře nevybral, já jsem pouze po příchodu na Ministerstvo vnitra přes velké tlaky, které byly, že se budu snažit dělat čistky, že se budu snažit dosazovat všude své lidi, tak jsem se snažil každého důstojníka, každého člověka v odpovědné funkci hodnotit podle jeho kvalit lidských i profesionálních. A pana policejního prezidenta jsem v jeho funkci nechal, přestože to nebyl někdejší ministr vnitra Stanislav Gross, který by ho do této funkce nominoval. Mimochodem, ani můj předchůdce Václav Grulich nebyl ten, který by ho vytáhl "odněkud z Marsu" a posadil ho na post policejního prezidenta. Můj předchůdce Václav Grulich ho požádal, a dokonce navelel, což se moc neví, do funkce policejního prezidenta z pozice ředitele krajské správy, kam ho nominovalo vedení Ministerstva vnitra za vlády Občanské demokratické strany. To jenom pro osvěžení historické paměti.
Čili nehájím zde sobě zcela oddaného člověka, hájím zde člověka, který podle mého soudu pro tuto zemi udělal hodně a měl by být posuzován v komplexu. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, čas na tuto interpelaci byl spotřebován. Dalším interpelujícím je pan poslanec Martin Kocourek. Prosím pana poslance, aby využil svých dvou úvodních minut.
Poslanec Martin Kocourek: Děkuji. Vážený pane premiére, při projednávání návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2005 jsem vám položil otázku, avšak vzhledem k tomu, že jste před parlamentní diskusí dal přednost show-businessu, to znamená, že jste upřednostnil propagaci muzikálu Miss Saigon před jednáním o nejdůležitějším zákonu země pro příští rok, nemohl jsem od vás ani odpověď dostat.
O co mi tehdy šlo. Při jednání o rozpočtu jsem prokázal na vašich číslech a podkladech, že příští rok bude rokem rekordních veřejných výdajů a rekordních daní. Vy jste nám totiž, slovutný pane premiére, na příští rok naplánoval o 447 mld. Kč veřejných výdajů více než v roce 2000, zároveň chcete i o 316 mld. Kč na daních více než v roce 2000. V roce 2000, v roce, kdy premiér Zeman takzvaně vyváděl již druhým rokem zemi z krize. Nyní prý rosteme již čtyři roky a letos, a podle vás, dokonce velmi zdravě.
Moje otázka tedy zní: Pane premiére Grossi, jak mi vysvětlíte fakt, že když Miloš Zeman vyváděl zemi z krize, potřeboval k tomu mnohem menší výdaje a daně než vy, který nás přesvědčujete o zdravém růstu ekonomiky?
A protože je to takový ekonomicko-logický oříšek, nabídnu vám další čtyři možnosti odpovědí. Buď a) rosteme zdravě, ale pak upřímně přiznejte, že nepotřebujeme vaše rekordní výdaje a rekordní daně, nebo b) rosteme nezdravě a naše země je zase v krizi, a proto chcete rekordní výdaje a rekordní daně, nebo c) rosteme zdravě a zároveň chcete i rekordní daně a rekordní výdaje, což jen dokazuje, jaká je vaše takzvaná reforma fatální omyl, anebo konečně d) jste sociální demokrat.
Ještě podotknu, že nabízené možnosti obsahují kromě správných odpovědí také jeden chyták a můžete stále využít i nápovědy přítele na Telecomu. Na výběr odpovědí máte pět minut a můžete uvažovat nahlas. Takže prosím o odpověď.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan premiér určitě využije svých pěti minut. Prosím předsedu vlády, aby se ujal slova.
***