(10.50 hodin)
(pokračuje Rusová)
Mám sice k předloženým návrhům výhrady. Zvažuji v podrobné rozpravě vrátit uvedený tisk k dopracování na základě výše uvedeného, což ale už zde u předřečníků zaznělo, popřípadě propustit do druhého čtení a v rámci projednávání v ústavněprávním výboru provést patřičné úpravy, tedy korekce, a v tomto případě navrhnout prodloužení lhůty. A to je zase otázka, o kolik dnů. Už i moji předřečníci tento návrh přednesli.
Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců KSČM.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Marii Rusové. Slova se ujme pan poslanec Marek Benda a připraví se pan profesor Jičínský. Prosím, pane kolego, máte slovo.
Poslanec Marek Benda: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové. Budu také mít několik poznámek ke struktuře a formě předloženého trestního zákona a také se domnívám, že se jedná možná o nejdůležitější normu, kterou zde projednáváme určitě v tomto volebním období, a skoro bych řekl tak od roku 1992, od přijetí Ústavy České republiky, o nejdůležitější normu. Jestli rozpočty nebo určení daní určují de facto příští rok vládnutí, tak rekodifikace trestního práva určuje, já věřím, že bude určovat, na dalších čtyřicet, padesát let, jak bude vypadat u nás pojetí trestné činnosti. Tolik na úvod.
A nyní mé pochybnosti. Některé už byly zmíněny. První se týká onoho přechodu z materiálního na formální pojetí trestného činu. Myslím si, že mnoho tady řekl již pan zpravodaj, ale že nám tady chybí zásadní informace od vlády, kolik takový přechod bude stát daňové poplatníky, a zejména poté, co jsme včera zvýšili dramaticky platy policie, kolik bude znamenat nárůstu policejních orgánů, kolik bude znamenat nárůstu na státním zastupitelství, protože nepochybně tento přechod znamená, že řada věcí bude nastartována v pozdějších fázích, v pozdějších stadiích trestního řízení, bude provedena řada úkonů. A zajímalo by mě, jestli vláda, když s takovýmto pojetím přichází, má spočítáno, kolik nás to bude stát, kolik budeme mít navíc policistů. To je první zásadní poznámka.
Druhá zásadní poznámka se týká toho, jestli se vládě podařilo to, o čem se mluvilo v této Sněmovně v průběhu posledních deseti let, a to pokus o přiblížení našeho trestního práva trestnímu právu demokratických zemí. Myslím, že tady zůstává jeden obrovský deficit, který z mně nejasného důvodu přetrvává i v tomto návrhu, a to je rozsah přípravy trestného činu. Institut ve většině zemí téměř neznámý nebo používaný jenom ve zcela okrajových oblastech, zde zavedený v 50. letech po sovětském vzoru.
Zdánlivě proti současnému stavu dochází k omezení rozsahu přípravy trestného činu. Ale když se podíváme na § 20, který přípravu upravuje a který říká, na rozdíl od spáchaného trestného činu a pokusu trestného činu, že jednání, které záleží v organizování zvlášť závažného zločinu /§ 14 odst.3/, v opatřování nebo přizpůsobování prostředků nebo nástrojů k jeho spáchání, ve spolčení, srocení, v návodu nebo v pomoci k takovému zločinu nebo v jiném úmyslném vytváření podmínek pro jeho spáchání, je přípravou trestného činu jen tehdy, jestliže to trestní zákon u příslušného trestného činu výslovně stanoví a pokud nedošlo k pokusu ani k dokonání zvlášť závažného trestného činu. A nyní když prohlédneme, zvlášť závažnými trestnými činy jsou všechny trestné činy, kde sazba je nejméně 8 let. A nyní, když si prohlédneme zvláštní část trestního zákona, tak zjistíme, že ona příprava je téměř u všech ekonomických trestných činů, počínaje krádežemi přes podvody a všechny možné další věci. Já si nedokáži představit, v jakém rozsahu tady budeme stíhat vytváření podmínek pro spáchání trestných činů v ekonomické oblasti, když máme obrovské problémy dnes stíhat spáchané trestné činy v této oblasti a víme, jaké to vyvolává komplikace i v neznalosti soudů.
Představa toho, že budeme posuzovat, bude pod trestní sankcí, a to samozřejmě trestní sankcí odpovídající trestní sankci za spáchaný trestný čin, to znamená příslušně vysoké, že bude pod trestní sankcí příprava ekonomických trestných činů, pak opravdu směřujeme nadále cestou fatálního nebezpečí kriminalizace podnikání, kriminalizace jakýchkoliv aktivit, kriminalizace přemýšlení, uvažování, co je v této poloze přípravou. Když si zpracuji sám své daňové přiznání a uvedu v něm třeba z neznalosti, třeba ze zlé vůle skutečnosti, které by znamenaly, že výrazně ušetřím na dani, potom ho odnesu svému daňovému poradci a ten mi ho přepracuje, už mně musí oznámit, že jsem spáchal přípravu trestného činu zkrácení daně? To je přece obrovský problém zejména v ekonomické oblasti, posuzovat jednání, která by mohla někdy v potenci, chybí tam samozřejmě onen úmysl, v potenci vést ke spáchání trestného činu. Toto vidím jako problém, který zůstal. A pokud bude příprava v trestním zákoně v rozsahu, který je zatím navržen, tak je podle mého názoru nemyslitelné pro takový trestní zákon hlasovat.
Třetí problém, který bych chtěl zmínit a který souvisí s mnohokrát vládou, ale i všemi zpracovateli nového trestního kodexu zmiňovaným přechodem zdůrazněním ochrany osobnosti, ochrany osobní integrity, již tady o tom mluvil pan kolega Chytka: opravdu ze socialistického zákonodárství zbytečně zvýrazňujeme v ochraně majetku.
Vláda se pokusila toto v důvodové zprávě uvést i jakousi rekonstrukcí zvláštní části trestního zákona, jakoby směřuje tímto směrem. Ale když později projdeme jednotlivé paragrafy, začneme posuzovat sazby, a to zejména sazby ve vyšších odstavcích, dojdeme k poměrně absurdním výsledkům. Jestli se podívám, že rvačka v třetím odstavci podle § 131 má sazbu 2 až 8 let a stejně tak má sazbu 2 až 8 let nedovolené nakládání s chráněnými živočichy ve čtvrtém odstavci, tj. jako součást organizované skupiny, nebo krádež archiválie podle § 180 ve čtvrtém odstavci, resp. způsobení škody značného rozsahu, pak kladu otázku, jestli se opravdu vládě podařilo zvýraznit tuto ochranu osobnosti, ochranu lidského života proti majetkovým trestným činům. Já se obávám, že se to výrazným způsobem nepodařilo. A těch příkladů by byla nepochybně řada další. Dokonce ve škodách velkého rozsahu, ve všech ekonomických trestných činech dochází k situaci, že tam je sazba 5 až 12 let, kde například omezování osobní svobody s následkem smrti podle § 146 sazba 3 až 10 let, šíření nakažlivé nemoci s následkem smrti 3 až 12 let, nedovolená interrupce se souhlasem, § 133, smrt dvou osob 5 až 12 let.
Pokládáme lidský život v tomto směru za rovnocenný pětimilionové škodě? Já tuto otázku naprosto vážně kladu této Sněmovně, protože si myslím, že vláda nedostatečně promítla představu o zvláštní ochraně jedince a zbytečně znovu posouváním do vyšších a vyšších odstavců preferuje ochranu majetku, a to mnohdy ještě společného majetku.
Čtvrtý problém, na který bych chtěl upozornit a souvisí také s onou problematikou - zda se dostatečně vláda vyrovnala s problémem přechodu na nové pojetí trestního zákoníku, tj. s vyšší ochranou osobnosti, anebo zda stále přetrvávají v jejích představách úvahy o společenské nebezpečnosti chování, o potřebě zabránit této společenské nebezpečnosti.
***