(15.30 hodin)
(pokračuje Sobotka)
Jedná se zejména o projekty Rozvoj materiálně technické základny Masarykovy univerzity v Brně, Prevence před povodněmi, projekt Českých dálnic B, Dálniční obchvat Plzně, projekt Dálnice D8 Trmice - státní hranice a dále projekt Jihozápadní části silničního okruhu Prahy a dále také ještě Odstraňování povodňových škod z roku 2002.
Výdaje kapitoly Státní dluh jsou rozpočtovány ve výši 34,8 miliardy korun a dochází zde k meziročnímu nominálnímu nárůstu o 7,8 miliardy korun. Toto zvýšení výdajů je způsobeno zvýšením státního dluhu i růstem úrokových sazeb na finančních trzích. Státní dluh se v roce 2005 zvýší z očekávaných 606 miliard korun na začátku roku na 705 miliard korun na konci roku 2005. Podíl státního dluhu na hrubém domácím produktu se na konci roku 2005 zvýší na 24,1 % v porovnání s 22,2 % očekávanými na konci roku 2004.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, v tomto úvodním vystoupení jsem se pokusil pouze velmi stručně charakterizovat základní filozofii návrhu rozpočtu, konkretizovat zvolená východiska a rozpočtové záměry. Podrobná dokumentace, která provází vlastní návrh zákona o státním rozpočtu, vám dává k dispozici poměrně široký soubor informací, a to nejen o vlastním státním rozpočtu, ale i o veřejných rozpočtech jako celku. Máte tedy k dispozici všechny nezbytné podklady k tomu, abyste mohli posoudit celkovou konstrukci rozpočtu, jeho ekonomické, sociální a další aspekty.
Návrh státního rozpočtu České republiky na rok 2005 nesporně sleduje trendy dané koncepcí reformy veřejných rozpočtů a parametry konvergenčního programu České republiky. Složení výdajů a příjmů státního rozpočtu České republiky na rok 2005 klade důraz na podporu dlouhodobého rozvoje české společnosti, na parametry sociální soudržnosti, přibližuje Českou republiku přijetí jednotné evropské měny a podporuje hospodářský růst ze strany státu.
Chtěl bych vás tedy požádat na závěr tohoto svého úvodního vystoupení, abyste předložený návrh rozpočtu posoudili, vyslovili mu svoji podporu a propustili ho do druhého čtení. Děkuji za vaši pozornost. (Potlesk poslanců ČSSD.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru financí Bohuslavu Sobotkovi. Připomínám, že předseda Poslanecké sněmovny předložený návrh zákona o státním rozpočtu přikázal k projednání rozpočtovému výboru. Rozpočtový výbor vám předložil své usnesení, které bylo rozdáno jako sněmovní tisk 774/1.
Nyní tedy žádám předsedu rozpočtového výboru poslance Miroslava Kalouska, aby se ujal slova jako zpravodaj rozpočtového výboru. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Pane předsedající, pane premiére, vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, dovolte, abych vás informoval, že rozpočtový výbor na své 34. schůzi přijal usnesení č. 434 a č. 435, která máte písemně k dispozici. Dovolte jenom velmi stručný zpravodajský komentář.
Po procesní stránce vláda odevzdala vládní návrh zákona o státním rozpočtu v souladu s jednacím řádem včas, v patřičném počtu výtisků. Struktura a skladba vládního návrhu zákona o státním rozpočtu odpovídá rozpočtovým pravidlům České republiky. Po procesní stránce tomu nelze nic vytknout.
Na straně příjmů vycházela vláda zcela poměrně z velmi střízlivě odhadnutých indikátorů. Myslím si, že neexistuje důvodná obava se domnívat, že navržené příjmy nebudou naplněny. Na straně výdajů byl poprvé použit nástroj výdajových limitů, které jsou v konvergenčním programu České republiky prezentovány jako základní nástroj centrální vlády ke snižování deficitu. To znamená, že výdajovému limitu byla věnována mnohem větší pozornost než maximálnímu deficitu. Proto také deficit je o 12,5 miliardy nižší než maximální povolený deficit v tomto konvergenčním programu, je 83,5 miliardy korun. Pro korektnost, jak jsem tady slíbil při projednávání rozpočtových pravidel, k tomuto číslu je potřeba říci - a 19, což je ztráta Konsolidační agentury. To znamená, chceme-li mít srovnatelnou základnu s rokem 2004, musíme hovořit o deficitu ve výši 102,5 miliardy korun.
Vnitřní struktura si samozřejmě zaslouží svoji vážnou diskusi. Myslím si, že bychom mohli vést úspěšnou polemiku, zda větší vládní prioritou v tomto rozpočtu jsou výdaje na vědu a výzkum, či výdaje na mzdové a sociální zabezpečení bezpečnostních sborů. Nicméně vnitřní struktura je záležitostí druhého čtení. V tuto chvíli budeme hlasovat o základních parametrech, tak jak stanoví jednací řád u projednávání státního rozpočtu.
Doporučuji v souladu s usnesením rozpočtového výboru základní parametry rozpočtu schválit a propustit zákon do druhého čtení. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji Miroslavu Kalouskovi. Otevírám obecnou rozpravu. S přednostním právem se stanoviskem klubu se přihlásil pan poslanec a předseda klubu ODS Vlastimil Tlustý. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Vlastimil Tlustý: Vážený pane předsedající, vážený pane premiére, vážená vládo, byť v tuto chvíli identická s panem premiérem, dámy a pánové, dovolte mi vystoupit na úvod obecné rozpravy s obecným stanoviskem.
Není náhoda, že pan premiér se marně pokoušel získat vaši pozornost při svém vystoupení. To, do jaké formální podoby se dostalo projednávání státního rozpočtu od nástupu sociální demokracie k moci, je opravdu žalostné. Jsou tady ještě pamětníci, a jsou určitě i ve veřejnosti, toho, kdy projednávání státního rozpočtu znamenalo nejenom plné všechny vládní a všechny opoziční lavice, plnou lavici vlády, ale také plnou pozornost všech účastníků. Byla tady pronášena seriózní a věcná stanoviska, která všichni účastníci brali vážně, protože bylo zřejmé, že státní rozpočet jako rozhodující norma, kterou se má řídit stát, něco znamenala, říkala, jak se pravděpodobně budou vyvíjet nejenom státní, nejenom veřejné finance, ale hospodaření celého státu.
Podívejme se na dnešní atmosféru projednávání, a je jasné, že všechno je jinak. Státnímu rozpočtu ve Sněmovně nevěnuje pozornost ani sama vláda, její ministři a její poslanci. Ze státního rozpočtu se stal cár papíru, ve kterém miliarda, deset miliard nehrají žádnou roli. Sociální demokracie běžně ve státním závěrečném účtu v posledních letech nesplnila výši deficitu, kterou sama sobě státním rozpočtem uložila a uzákonila, a nikdy v České republice nenásledovalo to, co následuje ve standardních demokraciích a v západní Evropě.
Nedivme se, pane premiére, proto, že vaše slova a pravděpodobně ani moje slova nejen v této Sněmovně málokdo poslouchá a málokdo bere vážně. Pokoušel jsem se být výjimkou a poslouchat to, co premiér vlády sděloval národu při projednávání této zásadní normy. Musím konstatovat, že prakticky nic. Kdyby tady vyvěsil místo sebe billboard "Myslím to upřímně", byl by obsah i jeho vystoupení stejný. (Potlesk poslanců ODS.)
Říkal nám, že jde o dlouhodobou prosperitu, o sociální soudržnost, o konkurenceschopnost, o trvale udržitelné životní prostředí. A zase nám říkal, že to myslí upřímně. Přitom téměř každý v této zemi vidí, že o věc, o peníze, o hospodaření tohoto státu této vládě už bohužel v podstatě vůbec nejde.
Abych byl korektní, uvedu, že standardně tady zatím vystoupil pouze předseda rozpočtového výboru, který z hlavy s věcnými argumenty alespoň v základních rysech státní rozpočet okomentoval a nepokoušel se předvést vystoupení, které patří do kategorie schopných uspávačů hadů.
***