(16.40 hodin)
(pokračuje Papež)
Navíc jsou mé argumenty podloženy nedohodou v zemědělském výboru nad jednotlivými ustanoveními předloženého návrhu zákona. Proto mi dovolte, abych navrhl zamítnutí předloženého návrhu ve druhém čtení.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Papežovi. Hovořit bude pan poslanec Pešán, dále se připraví pan poslanec Zgarba.
Poslanec Jaroslav Pešán: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, dovolte i mně pár poznámek ke sněmovnímu tisku číslo 555. Již jsem vystupoval zde u tisku 375, který se zabýval tou samou problematikou. Pokusím se nyní najít a sdělit vám ještě další argumenty, proč si myslím, že tento návrh zákona je špatný, a proč se budu připojovat i já k návrhu na zamítnutí.
Dle mého názoru se jednoznačně jedná o popření nadřazenosti smluvní svobody obou stran ve prospěch vládní regulace. Je to jasný útok na vlastnictví, což potvrzuje paradoxně odůvodnění ve vládním návrhu, poněvadž neustále zdůrazňuje jednostranný profit nájemců z tohoto stavu. Jedná se o vyvlastnění jednoho ze tří klíčových atributů vlastnického práva, a to svobodného nakládání s majetkem. Neexistuje žádný věcný důvod pro obecné ustanovení o delší než jednoleté výpovědní lhůtě. Myslím si, že tato lhůta je již sama o sobě prolomením obecné tříměsíční lhůty pro smlouvy upravující vztahy při pronajímání nemovitého majetku dle občanského zákoníku. Argumenty o investicích, které jsou uvedeny v důvodové zprávě, např. o odvodnění, jsou nemístné, poněvadž potom by lhůta musela být alespoň 30 let.
Že bude tato regulace příčinou i dalších negativních dopadů, o tom není pochyb. To také potvrzuje odůvodnění ve vládním návrhu, ve kterém se velkomyslně dovoluje odložit účinnost tak, aby bylo alespoň možné současné smlouvy zrušit. To ovšem bude mít za následek zrušení podmínky pro příjem dotací, a tím daleko citelnější poškození právě nájemců. Doporučuji, aby si předkladatelé spočítali, kdo bude víc poškozen, zda pronajímatel, který na několik let nebude mít uzavřenou žádnou smlouvu a nebude brát pacht, nebo pronajímatel, který bez smlouvy nemůže být příjemcem unijních dotací, které mnohonásobně překračují pachtovné.
Je nepravdivé tvrzení v důvodové zprávě, že novela nemá hospodářský ani finanční dopad na subjekty smluvních vztahů. Vlastním zdůvodněním toto v úvodu vyvrací, poněvadž říká, že je třeba hospodářsky pomoci nájemcům. To, co neříká, je to, že je to na úkor pronajímatelů. Pokouší se vrátit dle mého názoru protiústavní princip, který známe dobře z problémů s regulovaným nájemným, do vztahu k půdě. Čili celý návrh je ve své podstatě ústavně nepřípustnou retroaktivitou a jako taková nemůže nemít dopad v justici k žalobám k soudům včetně Ústavního soudu, případně do Štrasburku.
Dámy a pánové, to je jenom několik důvodů, které mě vedou k tomu, abych i já se připojil k návrhu na zamítnutí tohoto návrhu zákona. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Pešánovi. Hovořit bude pan poslanec Zgarba.
Poslanec Petr Zgarba: Pane místopředsedo, dámy a pánové, dovolte mi, abych krátce reagoval na kolegy předřečníky. Původně jsem neuvažoval, že budu vystupovat v obecné rozpravě, ale krátká reakce na kolegu Šeicha.
Nevím o tom, že by některá z deseti zemí, s kterými jsme vstupovali do Evropské unie, měla, anebo že by Evropská unie definovala v některé z přístupových dohod způsob, jak by se měl řešit nájem zemědělské půdy. To je věc zcela běžná, že státy nebo země, které jsou členy Evropské unie, si řeší na základě standardního vývoje daných zemí dlouhodobost nájmu zemědělské půdy, každá země prostě samostatně dle svých podmínek. V Evropské unii, ve staré patnáctce, je zcela běžné, že dlouhodobý nájem funguje, a předpokládám, že zcela jistě bude fungovat i nadále.
Hovořit o lobby zemědělských družstevh nebo některé části zemědělských podnikatelů myslím, že v tomto případě není na místě, protože pokud chceme zachovat českého podnikatele na české půdě, ať je to fyzická osoba, právnická osoba či jakákoliv forma dle obchodního zákoníku, tak bychom měli podnikateli zajistit přiměřenou dobu nájmu vyváženou proti tomu nájemným v zemědělském podnikání, protože zcela jistě většina z nás si pamatuje, že existují privatizační závazky, které vyplývaly z privatizace státků a taky z restitučního a transformačního zákona, které musí jak fyzické, tak právnické osoby platit. A ti podnikatelé, kteří hospodaří, by je chtěli i zaplatit pro budoucno, nechtějí být dlužni oprávněným osobám.
V krátké reakci na vystoupení pana kolegy Papeže. Přijde mi a myslím si, že pan kolega Papež byl na zemědělském výboru, kde byl předložen návrh, myslím v této chvíli rozpor mezi pětiletou nájemní smlouvou a podmínkami Podpůrného garančního rolnického a lesnického fondu, kde se hovoří, že nabyvatel zemědělské půdy, tzn. podnikatel v zemědělství, který si koupí zemědělskou půdu, tuto půdu musí převzít do užívání do jednoho roku. Na půdě zemědělského výboru tento pozměňovací návrh byl předložen a jednoduše popsán i vysvětlen. Bude předložen i v podrobné rozpravě. Takže nelze hovořit o tom, že by delší nájem stál proti podmínkám, prostřednictvím kterých stát umožňuje nabývat aktivním podnikatelům zemědělskou půdu.
Další důvod proti dlouhodobému nájmu, který formuloval pan kolega Papež, proč je nutné stanovit dlouhodobost nájmu na principu občanského zákoníku, je to, že zcela jistě v každém katastru je zemědělská půda, která dodnes z důvodu nevyřešených vlastnických vztahů, ne z důvodu toho, že by se vlastníci nepřihlásili o svá práva, ale z důvodu komplikovanosti českého právního řádu prostě nenabyli legitimně vlastnická práva. Tím pádem jsou pozemky na listu vlastnictví pod vlastníkem český stát, Pozemkový fond, případně ještě i dnes okresní úřad, který již neexistuje, a na základě toho takto definované pozemky by propadly v žádostech zemědělských subjektů ve snaze získat podporu z pozice horizontálního plánu rozvoje venkovského prostoru.
Další problém, který tu byl formulován - možnost zaevidovat věcné břemeno z titulu uživatelských vztahů. Předpokládám, že pokud se jedná o věcné břemeno, tak by mělo být zaevidováno na katastrálním úřadě. Já si neumím představit jako zemědělský podnikatel, že by měli zemědělci zaevidovávat vztah vyplývající z dlouhodobosti podpor, které nám nabízí společná zemědělská politika Evropské unie, na katastrálních úřadech. Dodnes v českém státě máme evidovány pozemky, a to zastavěné pozemky a budovy na dva různé vlastníky. Neumím si představit navíc k tomuto, že by se měly zaevidovávat vztahy a věcná břemena z pozice horizontálního plánu rozvoje na katastrálních úřadech. To by vedlo k tak zvýšené administrativě na katastrálních úřadech, že v podstatě to si vůbec neumím představit, že by něco takového mohlo v reálné praxi fungovat.
A poslední připomínka k vystoupení pana kolegy Pešána - regulované nájemné.
***