(16.30 hodin)
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené poslankyně, vážení poslanci, návrh novely zákona byl vypracován na základě usnesení vlády číslo 930 z 25. září roku 2002, o dalším postupu jednání o přistoupení České republiky k Evropské unii. Tímto usnesením bylo uloženo Ministerstvu zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem spravedlnosti předložit vládě návrh legislativního opatření, upravujícího minimální délku výpovědní lhůty u nájemních smluv k půdě.
V tuto chvíli z mé strany vše. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministrovi Sobotkovi. Tento návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání zemědělskému výboru, který předložil záznam jednání. Já prosím pana poslance Jiřího Hanuše, který je zpravodajem tohoto výboru, aby se ujal slova.
Poslanec Jiří Hanuš: Vážený pane předsedající, dámy a pánové. Zemědělský výbor projednal tuto novelu zákona číslo 40/1964 Sb., občanský zákoník, na své 35. schůzi 16. června a nepřijal žádné rozhodnutí. Ze 14 přítomných poslanců hlasovali 4 pro, proti bylo 8 a 2 nehlasovali.
Já bych se tímto zároveň přihlásil do podrobné rozpravy. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Jiřímu Hanušovi. Otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy mám jedinou přihlášku - zatím se přihlásil pan poslanec David Šeich, takže mu dávám slovo. Prosím, hovoří pan poslanec David Šeich.
Poslanec David Šeich: Vážený pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové, já tento návrh považuji za velmi nezvyklý, velmi kontroverzní a velmi nestandardní řešení toho, co se vládě nepodařilo vyjednat v přístupových jednání České republiky do Evropské unie. Já myslím, že trošku více vyjednávacího taktu mohlo zabránit tomuto návrhu, který v zásadě je velmi, velmi kontroverzní. Zasahuje jednoznačně a velmi silně do vlastnických vztahů a je podle mého názoru zcela jednoznačně protiústavní. Já si myslím, že toto konstatování je velmi silné, ale myslím, že následnou procedurou, pokud by tento návrh byl přijat, se dokáže, že tento návrh protiústavní je, zasahuje do vlastnických práv občanů České republiky.
Vláda nedokázala vyjednat takové podmínky, aby uchránila české zemědělce a české vlastníky půdy od toho, co si v důvodové zprávě klade za cíl, to znamená zabránit po vstupu do Evropské unie nájmu či nákupu pozemků cizími státními příslušníky. Vláda se tuto svoji neschopnost vyjednat tyto podmínky snažila řešit již v devizovém zákoně, snaží se řešit tuto věc i povinností minimálně pětiletého nájmu pozemků. Já myslím, že zcela bezprecedentní je také to, že tento zákon zakládá retroaktivní účinnost; to znamená, i vztahy, které jsou upraveny podle stávajícího občanského zákoníku, by se prodlužovaly na minimálně pět let a to je zcela bezprecedentní zásah do ústavních práv, vlastnických práv občanů a takovýto zásah si myslím, že nikdo nemůže rozumně podpořit, protože dnešním vlastníkům pozemků, kteří za nějakých pravidel a podmínek svůj majetek získali a za nějakých pravidel a podmínek svůj majetek pronajali, ukládáme novou povinnost, a ukládáme jim povinnost minimálně na pět let tyto majetky dále pronajímat.
Já si myslím, že vláda zastírá kromě neschopnosti vyjednat slušné podmínky pro české vlastníky půdy, zemědělské půdy a potom musí přistupovat k takovýmto protiústavním harakiri, tak zastírá ještě jeden fakt, a to fakt, že nedokázala dokončit restituce, nedokázala učinit restituční tečku, a tento fakt také zastírá tímto zákonem. V zásadě jde o lobby zemědělských družstev, která se obávají toho, že se třeba ta restituční tečka jednou podaří. V podstatě dnes už tomu málokdo věří, ale co kdyby se to náhodou stalo? Potom jsou tato zemědělská družstva chráněna tím, že majetky - pozemky a lesy, které by případně byly vlastníkům půdy vráceny, tak jim je musí nadále minimálně pět let ponechat v pronájmu.
Čili tento zákon je z mého pohledu protiústavní a zastírá dvě neschopnosti vlády - vyjednat slušné podmínky vstupu České republiky do Evropské unie a dokončit restituční tečku, a proto se musí uchylovat k takovýmto protiústavním harakiri a myslím, že takové návrhy není možné podpořit a je třeba navrhovat jejich zamítnutí.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Šeichovi. Hovořit bude pan poslanec Papež.
Poslanec Jiří Papež: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Kolegyně a kolegové, to, že zemědělský výbor nepřijal k návrhu žádné usnesení, je podle mého názoru důkazem, jak je navrhovaná úprava sporná, jak je nevyjasněná a jaké vyvolává emoce. Připomenu pouze některé své výhrady k předloženému návrhu, které jsem již přednesl při projednávání v prvním čtení.
Podle mého názoru zavedení institutu pětileté nájemní lhůty při nájmech zemědělských a lesních pozemků je věcí, která nepřispěje ke stabilizaci českého zemědělství. Přispěje pouze ke konzervaci některých nedobrých a pro podnikatelské prostředí nezdravých poměrů, které na českém venkově panují.
Návrh konzervuje současný stav minimálně na dalších pět let, kdy vlastník nebude moci volně nakládat se svým majetkem. V tom si myslím, je návrh dokonce protiústavní. To však samozřejmě musí posoudit někdo jiný než Poslanecká sněmovna. Návrh jde podle mého názoru proti logice programu Půda, který v rámci Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu vyhlásila vláda a který má umožnit českým podnikatelským subjektům snazší nákup zemědělské půdy, a tím přispět k větší stabilizaci. Tomu nápadu jsem tleskal. Pak ale opravdu nerozumím tomu, když na jedné straně podporujeme trh s půdou a na druhé straně jej jinými legislativními opatřeními, jako je například právě projednávaný návrh, vlastně tlumíme.
Druhým momentem, kdy jde předkládaný návrh proti logice vládní politiky, je zablokování dalšího prodeje státní půdy prostřednictvím Pozemkového fondu. Zákon by se totiž vztahoval právě na jednu ze základních činností Pozemkového fondu, kterým je privatizace státní zemědělské půdy.
Důvodová zpráva předpokládá, že tím, že většina obdělávané půdy je v pronájmu, lze dedukovat, že pronajímatel, tedy vlastník, má zájem na tom, aby pronájem trval co nejdéle, nejlépe stále. To je však naprosto chybná úvaha. Ostatně stanovisko Svazu vlastníků půdy je v tomto smyslu jednoznačně odmítavé k předloženému návrhu. Jeden rok výpovědní lhůty je z hlediska agrotechnických lhůt naprosto dostačující a tam, kde je z důvodu například dlouholetosti pěstované plodiny delší doba, lze to ošetřit smlouvou, a také se to tak děje. Především v tzv. produkčních oblastech již dnes existuje většina nájemních smluv uzavíraná na dobu deseti i více let a současná legislativa to přeci umožňuje. I proto je podle mého názoru současný právní stav naprosto dostačující a předkládaná novela úplně zbytečná.
Dost často zastánci dlouhých nájmů používají argument o pětiletém povinném hospodaření z důvodu čerpání peněz z Evropské unie. Tento argument je také naprosto falešný a není pravdivý. Předně je třeba říci, že se jedná pouze o agroenvironmentální opatření, na něž se vztahuje pětiletá povinná doba hospodaření, kde to má skutečně Evropská unie jako svůj požadavek. Pět let na stejné půdě a za stejných podmínek. To v běžné praxi ve stávajících zemích Evropské unie znamená, že chci-li odstoupit od dotovaného programu z vlastního rozhodnutí, musím vrátit příslušnou dotaci. To má logiku. Změní-li se uživatel, musí převzít i závazky plynoucí z toho, že byl dosud pozemek nějakým způsobem dotován a nějakým způsobem obhospodařován. To se dělá běžným smluvním nástrojem, tedy časově omezeným věcným břemenem. Ostatně podobně to u některých programů funguje a fungovalo u nás v České republice i doposud.
Ještě mi dovolte několik poznámek k přechodným ustanovením. V praxi jsou podle mého názoru téměř nerealizovatelná. Ruší vlastně všechny stávající smluvní vztahy při délce trvání smlouvy na dobu neurčitou, což je nejčastější typ, a nahrazuje pětiletým nevypověditelným nájemním vztahem, tedy de facto smlouvou na dobu určitou v délce trvání v současné době tedy 5,5 roku.
Vážené kolegyně a kolegové, snažil jsem se ve svém vystoupení, myslím si, že korektně a věcně, popsat všechny důvody, pro něž považuji předložený návrh za zbytečný a nepotřebný.
***