(17.40 hodin)
(pokračuje Sobotka)
Pokud jde o úspory, které tento trend přinese, ve tříletém střednědobém výhledu činí šestiprocentní redukce 29 058 funkčních míst a rozpočtové úspory dosáhnou více než 6 miliard korun během příštích tří let. Tento plán, který vláda schválila v loňském roce, se začal realizovat již od 1. ledna 2004. V letošním roce dostaly jednotlivé resorty prostředky, které znamenají, že dochází v roce 2004 ke snížení počtu funkčních míst ve vládním sektoru o 9 396. V následujících letech bude tato redukce pokračovat v obdobném rozsahu, tak aby do roku 2006 byl počet zaměstnanců vládního sektoru snížen o 29 tisíc a bylo dosaženo této úspory.
Jsem velmi rád, že poprvé po dlouhé době v České republice přijala vláda jasnou strategii, která vede ke snížení počtu zaměstnanců veřejného sektoru a vede k výraznému tlaku na zvýšení efektivity ve veřejné správě, která je součástí vládního sektoru, to znamená, je přímo ovlivňována z hlediska poskytování finančních prostředků státním rozpočtem a rozhodováním vlády. Domnívám se, že tento razantní pokles počtu zaměstnanců veřejného sektoru v příštích letech do značné míry vyváží některé nárůsty, ke kterým v minulosti docházelo.
Chtěl bych také konstatovat, že Česká republika patří mezi země, které z pohledu vstupu do Evropské unie zaznamenaly stagnaci, nebo dokonce snížení počtu zaměstnanců veřejného sektoru. Pokud se podíváme na okolní země, které přistupují do Evropské unie, tam vstup do unie a potřeba nutnosti vytvořit administrativní kapacity znamenaly nárůst počtu zaměstnanců vládního sektoru. Je potřeba konstatovat, že pokud jde o nárůst kapacit, které jsou nutné v souvislosti se vstupem do Evropské unie, vláda vyvinula maximální tlak na jednotlivé resorty, aby místo toho, aby nabíraly nové počty zaměstnanců, přistoupily k rozsáhlé restrukturalizaci. Vláda odmítla původní požadavky na navýšení počtu zaměstnanců resortu o několik tisíc a provedla rozsáhlou restrukturalizaci, která vede k tomu, že v příštích třech letech dojde ke snížení počtu zaměstnanců veřejného sektoru o téměř 29 tisíc.
Domnívám se, že tato strategie je strategií, která by měla pokračovat přirozeně i po roce 2006. Podle mého názoru existují dostatečné rezervy. Je samozřejmě důležité, aby ke snižování docházelo se znalostí věci, se znalostí kompetencí jednotlivých ústředních orgánů státní správy a jimi řízených organizací. Je také důležité, aby pokles počtu zaměstnanců odpovídal přesunu kompetencí, ke kterému došlo v rámci reformy veřejné správy. Jsem velmi rád, že poprvé dochází na úrovni ústředních orgánů státní správy k reakci na reformu veřejné správy a fakticky u celé řady resortů již došlo ke snížení počtu zaměstnanců v porovnání mezi rokem 2003 a rokem 2004. Dá se předpokládat, že téměř u všech resortů s výjimkou resortů, které realizují zajištění prostředků, které budeme čerpat z fondů Evropské unie, dojde k razantnějšímu poklesu počtu zaměstnanců v roce 2006 ve srovnání s výchozím stavem roku 2002, kdy se tato vláda ujímala své funkce.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji ministru financí. Ptám se pana poslance Pavla Hrnčíře. Chce vystoupit s doplňující otázkou. Prosím, máte slovo.
Poslanec Pavel Hrnčíř: Vážený pane ministře, já a myslím si i řada poslanců velmi dobře ví a zná strategii vlády, plán vlády o postupném snižování počtu pracovníků o 2 % až do roku 2006. Ale problémem je to, že nárůst v roce minulém a ještě letošním byl tak výrazný, že při tom postupném poklesu počtu pracovníků o 2 % nedosáhneme ani v plánovaném roce 2006 stavu, který je nyní. To znamená, že počet a nárůst je tak výrazný, že se s tím nebudeme schopni vypořádat. Ptám se vás tedy, zda tato opatření, která jste přijali, které já osobně považuji za málo výrazná, budou dostačující k tomu, aby reforma veřejných financí dospěla k cíli, který jste jako vláda prezentovali.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Slovo má místopředseda vlády a ministr financí pan Bohuslav Sobotka.
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Já bych chtěl opět konstatovat, že za této vlády poprvé došlo ke zlomení křivky, která v uplynulých letech znamenala každý rok nárůst počtu zaměstnanců nebo minimálně stagnaci počtu zaměstnanců vládního sektoru. V uplynulých letech nedocházelo k výrazné restrukturalizaci. Tento trend se zastavil rokem 2003. Vláda schválila jasné limity počtu zaměstnanců vládního sektoru pro jednotlivé správce kapitol. Tyto limity není možné překročit bez souhlasu vlády. Existují přesná čísla, podle kterých budou rozpočtovány v příštích třech letech mzdové prostředky pro jednotlivé správce kapitol tak, aby bylo zajištěno plnění strategie snižování počtu zaměstnanců veřejného sektoru.
V příštích třech letech, znovu opakuji, ubude cca 29 tisíc funkčních míst ve veřejném sektoru. Trend se zastavil v loňském roce. Rok 2004 je rokem obrácení trendu. Je rokem nejen zastavení zvyšování počtu zaměstnanců vládního sektoru, ale je také rokem zahájení snižování počtu zaměstnanců vládního sektoru. Samozřejmě to není věc, která na jednu stranu šetří prostředky státního rozpočtu ročně cca o 2 miliardy korun na mzdových prostředcích. Proto také vláda je schopna a byla schopna zastavit nárůst deficitu státního rozpočtu i v důsledku těchto úspor, které realizuje. Na druhou stranu to je přirozeně složitá situace pro všechny zaměstnance státu, kteří jsou nuceni opustit svá místa v rámci racionalizačních a restrukturalizačních opatření.
Podle mého názoru příliš vysoké tempo snižování počtu zaměstnanců vládního sektoru bez toho, aniž by došlo k přehodnocení agend, aniž by došlo ke změnám zákonů, které by zjednodušily agendy, které vykonávají vládní instituce a vládní orgány, bez toho, aniž by se omezila nebo snížila regulace, která je dnes v úrovni státu vykonávána, tak příliš překotné tempo snižování počtu zaměstnanců veřejného sektoru by mohlo ohrozit funkčnost státní správy a funkčnost vládního sektoru jako takového. To znamená, že naše tempo, které jsme zvolili, je přiměřené. Znamená konkrétní výsledky. Znamená kontrolovatelné výsledky v každém roce. Poslanecká sněmovna bude prostřednictvím státního závěrečného účtu seznámena s těmito čísly a seznámena s výsledky našeho úsilí o snížení počtu zaměstnanců veřejného sektoru. Ale vláda nerealizuje tento úkol překotně, nerealizuje ho zbrkle, ale realizuje ho s ohledem na zachování funkčnosti veřejné a státní správy.
Je potřeba si také uvědomit, že takto razantní snížení počtu zaměstnanců vládního sektoru přispívá ke zvýšení napětí na trhu práce a přirozeně také přispívá k mírnému růstu nezaměstnanosti, ke kterému dochází. To znamená, že na jednu stranu identifikujeme úspory na straně vládního rozpočtu a státního rozpočtu. Ale na druhou stranu to může vést u zaměstnanců státu, zejména u těch, kteří se nacházejí ve vyšším nebo předdůchodovém věku, k obtížné situaci, k tomu, že obtížněji shání další realizaci v rámci trhu práce. Proto jednotliví správci kapitol volí diferencované postupy při snižování počtu zaměstnanců a snaží se volit takové metody, aby tyto procesy měly maximálně sociální dopad z pohledu zaměstnanců (?), které bude muset a musí stát ze svých služeb v příštích letech uvolňovat.
Přirozeně také příspěvek jednotlivých resortů je nestejný. Vláda v rámci snižování počtu zaměstnanců zohlednila priority vládní politiky v příštích třech letech. Snižování počtu zaměstnanců vládního sektoru se nedotýká oblasti bezpečnosti. Pokud jde o Policii České republiky, tam vláda nepřistoupila ke snížení počtu zaměstnanců. Přirozeně vláda nemůže snížit počet soudců a státních zástupců. Vláda rovněž zohlednila situaci na trhu práce a nezohlednila požadavek na snižování počtu zaměstnanců úřadů práce. Tedy zejména pokud jde o příslušníky bezpečnostních sborů a zaměstnance úřadů práce, nedochází k plošnému snižování počtu zaměstnanců o 2 % ročně. Samozřejmě jsou resorty, které přispívají ve vyšším rozsahu, jako je resort Ministerstva financí v rámci snižování počtu zaměstnanců Celní správy, Armáda České republiky nebo resort Ministerstva školství.
***