(17.30 hodin)
(pokračuje M. Urban)
A zároveň konstatuji, že nehrozí žádné problémy, že nejde v této chvíli o existenční problémy z důvodu fyzického nedostatku tohoto materiálu, této suroviny v České republice a kroky a opatření, které můžeme v této souvislosti učinit, jsou jediné možné: v Evropské komisi, v Evropské unii, v příslušných orgánech se pokusit prosadit opatření, která by limitovala vývoz této suroviny z území Evropské unie jako celku. Nejsem příznivcem nějakých regulačních opatření, nicméně myslím si, že je oprávněný důvod, aby se příslušný výbor Evropské unie touto problematikou zabýval. Co se týká cen, tak neznám žádný způsob, který by dokázal do tohoto tržního prostředí z úrovně státního zásahu vstoupit a dokázal učinit cenové opatření nějakým výnosem nebo nařízením Ministerstva průmyslu a obchodu či vlády České republiky.
Pro mne je důležité, aby se situace stabilizovala, a je pro mne důležité zjištění, že problémy nemohou nastat z důvodu fyzického nedostatku tohoto materiálu a této důležité suroviny pro výrobu oceli. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji ministrovi průmyslu a obchodu a ptám se pana poslance Plachého, zda chce položit doplňující otázku. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jaroslav Plachý: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, děkuji za vyčerpávající odpověď pana ministra týkající se pohybu šrotu. Myslím, že ta čísla jsou zajímavá a svým způsobem se s nimi dá pracovat. Bohužel analýza příčin katastrofálního růstu ceny oceli zde ale nezazněla. Stejně tak nezazněl ani nástin jejich řešení. Proto se znovu obracím na pana ministra, aby analyzoval ani ne tak pohyb kovošrotu jako příčiny tohoto negativního vývoje a aby se pokusil o potřebná opatření, která by zamezila tomuto strmému nárůstu ceny oceli a negativním dopadům, které z toho samozřejmě na náš průmysl stojící na strojírenské výrobě automaticky dopadnou.
Navrhl jsem ve svém původním vystoupení, aby se věnoval například liberalizaci trhu, ale vidím, že pan ministr hledal spíš regulaci. Proto ho prosím, aby zvážil do budoucna, pokud se ten vývoj bude i nadále jevit jako katastrofální -
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Pane poslanče, čas uplynul. Prosím, abyste ukončil -
Poslanec Jaroslav Plachý: Děkuji. Aby zvážil nějakou jinou, řekněme liberálnější metodu řešení.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Slovo má ministr průmyslu a obchodu pan Milan Urban.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Milan Urban Já tedy si musím nějak přeložit ten rozpor, který zazněl z úst pana poslance, protože na jednu stranu chce po ministru průmyslu a obchodu, aby hledal řešení, jak nevyvážet šrot - co jiného to je než regulace - a chce po ministru průmyslu a obchodu, aby nějak zařídil, že cena šrotu bude nižší. Ministr průmyslu neumí zařídit, aby cena šrotu byla nižší, a protože ta příčina je zřejmá, já se pokusím ještě jednou ji rozvést.
Země Evropské unie, stávající patnáctky, jsou těmi vývozci do Číny, a jelikož je poptávka po tomto zboží velmi výrazná v těchto zemích Evropské unie, obchodníci s tímto materiálem se rozhodli tento materiál prodávat, zvyšovat tyto ceny, protože tento obchod je pro ně výhodný. Já neumím zabránit obchodníkům v Německu, ve Francii či někde jinde, aby neprodávali tento šrot do Číny. Já neumím zabránit Evropské unii, aby nevyvážela tento materiál mimo hranice Evropské unie. Já mohu pouze konstatovat, že v České republice je dostatek tohoto materiálu, a doufám, že návrhy, které jdou od nás směrem do Bruselu, budou znamenat stabilizaci v této komoditě. Tedy nerozumím těm slovům, že mám prosazovat liberalizaci, která to vyřeší, nebo mám prosazovat regulaci, která to vyřeší. Já regulovat nechci, ani to neumím, ani cenu, ani vývoz. Já umím pouze jednat v Bruselu o tom, aby se Evropská unie vážně zabývala tímto problémem, který by mohl být, pokud nebude řešen, problémem dlouhodobým. To bych si samozřejmě velmi nepřál. Cena za kilogram či za tunu, bohudík, je regulována trhem, nikoliv rozhodnutím ministra průmyslu a obchodu.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Dalším interpelujícím je pan poslance Pavel Hrnčíř, který vystoupí s interpelací na místopředsedu vlády a ministra financí pana Bohuslava Sobotku. Další interpelující je paní poslankyně Veronika Nedvědová, která vystoupí se svojí interpelací na ministra dopravy pana Milana Šimonovského. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Pavel Hrnčíř: Děkuji, vážená paní místopředsedkyně. Vážený pane ministře, předpokládám, že se shodneme na tom, že reforma veřejné správy a reforma veřejných financí spolu velmi úzce souvisí. Reforma veřejné správy měla za cíl mimo jiné zefektivnit výkon veřejné správy. Jak se můžeme přesvědčit každý den, výsledkem je přebujelá, málo efektivní a také velmi drahá státní byrokracie. Podle zprávy Českého statistického úřadu nám počet státních zaměstnanců v loňském roce převýšil počet 250 000, to je poměr na každých 40 občanů jeden úředník. Tento nárůst se nejenže nezastavuje, ale naopak nabírá na rychlost. Úředníků nám stále přibývá. Ministerstva vlády, ve které jste místopředsedou a strážcem státní pokladny, předala řady svých kompetencí krajům, ale pracovníků ministerstev neubylo, naopak jejich počet narůstá.
Co hodláte, pane ministře, jako autor reformy veřejných financí s tímto žalostným stavem udělat? Vaše vláda nyní řeší problém, že nemá peníze na navýšení platů ve školství, nemá peníze na 13. a 14. platy státních zaměstnanců. Pane ministře, divíte se, že při tak zběsilém tempu nárůstu počtu státních zaměstnanců nemáte zdroje na to, abyste je řádně zaplatili a splnili to, na co mají nárok, nebo to, co jste jim slíbili?
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Slovo má místopředseda vlády a ministr financí pan Bohuslav Sobotka.
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážení poslanci, vážené poslankyně, v tuto chvíli bych rád informoval o skutečnosti, že pokud Český statistický úřad na jaře roku 2005 vydá informaci o vývoji počtu zaměstnanců vládního sektoru v roce 2004, tak poprvé po letech bude konstatovat, že se počet zaměstnanců vládního sektoru začal snižovat. Vláda přijala rozhodnutí o tom, že se během příštích tří let sníží počet zaměstnanců veřejného sektoru, tzn. v ústředně řízené správě, o 6 %, každý rok zhruba o číslo dvou procent.
***