(17.20 hodin)
(pokračuje Plachý)
Vážený pane ministře, jako ministr průmyslu a obchodu jste nepochybně informován o vývoji ceny oceli na našem trhu, kde došlo v poměrně krátké době k obrovskému nárůstu, až téměř o 100 %. Údajnou příčinou katastrofálního růstu ceny tohoto základního strategického materiálu, vstupujícího do řady průmyslových odvětví, je masivní export šrotu a oceli do Číny. V této souvislosti si dovolím připomenout, že vládní koalice na minulé, 27. schůzi Poslanecké sněmovny prosadila - podle mého názoru krátkozraký - zákaz dovozu odpadu, byť využitelného jako druhotná surovina. Navíc ve stejném zákoně podstatně omezila dovoz ojetých vozů s falešnou argumentací, že Česká republika se stane vrakovištěm Evropy. Přitom pokud exportujeme ročně miliony tun oceli ve strojírenské produkci, pak by se nám alespoň část této oceli v podobě šrotu měla vracet zpět, aby nebyla ohrožena výroba oceli nové.
Dopady růstu ceny oceli na konkurenceschopnost našeho průmyslu, a to nejen strojírenství, ale i stavebnictví, jsou velmi negativní. Poté kdy vláda u stavebních prací zvýšila DPH z 5 na 19 %, se nyní zvyšují o plných 100 % materiálové náklady na ocel, tvořící ve stavebnictví až 20 % celkových materiálových nákladů. To všechno těžce dolehne nejen na stavební firmy, ale především na strojírenské podniky, pro které ocel představuje až 100 % materiálových nákladů.
Táži se vás proto, vážený pane ministře: analyzoval jste příčiny tohoto negativního vývoje, přijal jste potřebná opatření, která by omezila raketový růst ceny oceli na našem trhu? Pokud ano, proč jsou tato opatření neúčinná? Ptám se, co zamýšlíte učinit do budoucna. Děkuji za vaši odpověď.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Slovo má ministr průmyslu a obchodu pan Milan Urban.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Milan Urban Vážená paní místopředsedkyně, vážení kolegové, skoro mám chuť vás přivítat osobně, protože je zde tak málo lidí, že by to dlouho netrvalo.
Tak tedy ke šrotu. Ministerstvo průmyslu a obchodu je informováno o situaci, která se týká problematiky ocelového a železného šrotu. Ano, Ministerstvo průmyslu a obchodu provedlo a provádí analýzu. Já se pokusím některé závěry z této analýzy zde tlumočit a informovat vás.
Nedostatek ocelového a železného šrotu je bohužel celosvětovým problémem. Konstatuji, že je zapříčiněn především dynamickým rozvojem hospodářství v jihovýchodní Asii a zejména v Číně. Čína zvýšila svoji výrobu oceli v roce 2003 v porovnání s rokem 2002 o 20 %. Tuto výrobu samozřejmě musí zajišťovat i pomocí kovového šrotu. Rozhodla se tedy velmi intenzivně vstoupit do obchodu s tímto materiálem po celém světě.
Co se týká pohybu šrotu v České republice v letech 2001 - 2003, vývoz šrotu v České republice v těchto letech byl výhradně směřován do zemí Evropské unie, případně do nově přistupujících států, ale to pouze z 12 %. 87 % tvořilo zejména Rakousko a Německo. Objem vývozu šrotu z České republiky do Číny je marginální a v loňském roce činil pouze 0,05 % z celkového objemu vývozu. Tento podíl se od počátku letošního roku ještě snižuje. Vývoz šrotu z České republiky se netýká tohoto globálního problému. Nárůst vývozu šrotu v roce 2003 proti roku 2002 činil 121 tisíc tun, avšak byl plně kompenzován nárůstem dovozu, který činil 131 tisíc tun. Z celkové bilance ocelového a železného šrotu vyplývá přiměřeně se zvyšující výskyt v České republice i nárůst v roce 2003 oproti roku 2002 o 7,1 % a přiměřeně se zvyšující spotřeba, v porovnání těchto dvou let o 4,2 %. Meziroční zvýšení výroby oceli v České republice je 5 %.
Množstevní omezení vývozu šrotu, které vyplývalo z asociační dohody mezi Českou republikou a Evropskou unií, bylo na základě požadavků Evropské unie ukončeno v roce 1997. Bylo limitováno objemem 800 tisíc tun ročně. Poté byly zavedeny automatické licence pro sledování vývozu. Objem vydaných vývozních licencí od počátku tohoto roku nesignalizuje žádné výrazné zvýšení vývozu v letošním roce. Skutečný vývoz v tomto období činí necelou čtvrtinu objemu vývozu v porovnání s ostatními lety. Přijetí opatření k omezení vývozu šrotu z České republiky by tedy muselo být odůvodněno situací směřující ke kritickému nedostatku. Přitom takovéto opatření vlády České republiky by mohlo platit pouze do 30. 4., tedy do vstupu České republiky do Evropské unie. V případě jeho přijetí lze předpokládat, protože by bylo účinné pouze několik dnů či týdnů, spekulativní pozdržení vývozu obchodníky se šrotem do termínu vstupu, kde vývoz není nikterak omezen. Domnívám se tedy, že eventuální opatření by bylo zcela neúčinné.
Posuzujeme možnost přijetí technických opatření k zabránění vývozu odpadu, tedy šrotu, v případě, že tento šrot bude kontaminován. Česká republika bude hledat účinná opatření, která zavedou povinnost testování například na radioaktivitu, což je v plném souladu s opatřeními Evropské unie. Konstatuji, že i tato technická řešení je třeba projednat s Evropskou unií.
Vývoz šrotu z Evropské unie, do které zanedlouho vstoupíme, nepodléhá žádnému opatření. V rámci Evropské unie je v této chvíli volný pohyb. Evropská unie problém nedostatku šrotu i na základě naší iniciativy - která byla postoupena Evropské komisi způsobem neformálním, protože nejsme ještě členy Evropské unie, tedy nemůže běžet řádná procedura - analyzuje a problematika bude zařazena k projednání na příští zasedání pracovního orgánu Rady Evropské unie, výboru pro společnou obchodní politiku EU, který bude 21. 4. 2004. Lze předpokládat, že by mohlo být ze strany Evropské unie přijato následné opatření ke sledování vývozu šrotu.
V této souvislosti chci jednoznačně říci, že s velkým znepokojením sleduji vývoj cen, protože je pravda, co zde konstatoval pan poslanec, že v průběhu tří měsíců se cena zdvojnásobila, a to způsobuje velké ekonomické problémy ocelářským společnostem a má to vliv na konkurenceschopnost těchto podniků.
***