(17.20 hodin)
(pokračuje Pospíšil)
V neposlední řadě otázka odvolání. U specifického typu odvolání tento zákon ruší odkladný účinek odvolání. Upozorňuji, že odkladný účinek odvolání je věcí, která je obsažena ve správním řádu a má svou tradici a hlavně logiku, protože v případě, kdy zruším odkladný účinek odvolání, hrozí mi zde výrazné nebezpečí nástupu mimořádných opravných prostředků dle správního řádu.
Toto a mnohé jiné otázky zde navrhovatelé bohužel ve své důvodové zprávě nevysvětlili.
Myslím si, že všechny tyto věci by bylo možné vydiskutovat v rámci diskuse na příslušném výboru. Co však podle mého názoru není možné přehlédnout a co podle mého názoru činí právní předpis dále neprojednavatelný, je to, že určité ustanovení tohoto právního předpisu je dle mého názoru v rozporu s ústavou, konkrétně pak v rozporu s Listinou základních práv a svobod. Mám na mysli ustanovení § 2 odst. 8, kde je jasně řečeno, že při výkupu pozemků nebo jejich částí potřebných pro stavbu nelze uplatnit žádné předkupní ani zástavní právo. Dámy a pánové, jsem více než přesvědčen, že toto ustanovení je v rozporu s článkem 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, kde je jasně konstatováno, že vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu.
Co bude znamenat situace, pokud přijmeme tuto úpravu? Pokud přijmeme tento návrh zákona, pak budeme mít dvojí režim vlastnického, resp. spoluvlastnického práva. Budou ti spoluvlastníci, kteří budou mít dále své zákonné předkupní právo dle obecných právních předpisů, a pak bohužel budou spoluvlastníci, kteří budou mít tu smůlu, že se na ně bude vztahovat režim tohoto právního předpisu, a ti zákonné předkupní právo mít nebudou. Znamená to dvojí právní režim, který je v rozporu s konstatací, že vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah. Zákonodárce neumožňuje zavést dvojí právní režim, dvojí zákonný obsah vlastnického či spoluvlastnického práva.
Dámy a pánové, toto bylo několik poznámek či několik drobných vstupů k navrženému zákonu. Tento zákon je velmi stručný, leč diskuse teoretickoprávní i praktickoprávní by byly o něm nekonečné. Proto mi dovolte závěrem, abych z důvodů, které jsem zde uvedl, podal návrh na zamítnutí.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Jiřímu Pospíšilovi. Slova se ujme pan poslanec David Šeich, připraví se pan poslanec Karel Sehoř.
S faktickou připomínkou pan kolega Kala.
Poslanec Miloslav Kala: Dámy a pánové, nechtěl jsem vystupovat k tomuto zákonu, protože ho považuji za záležitost, která je mimořádná, ale situace, ve které se nacházíme, je také mimořádná, a proto opravňuje k tomu, abychom začali projednávat takový mimořádný zákon.
K tomu, co zde zaznělo od pana poslance Pospíšila, musím konstatovat jednu věc. Tyto argumenty, které uvádí na jedné straně a které se týkají výhradně právního pohledu na celou záležitost, zde uslyšíme za chvíli možná z úst z druhé strany, z úst těch, kteří budou hájit životní prostředí a práva těch, kteří se mají vyjádřit ve standardním správním řízení k problematice ochrany životního prostředí.
Chtěl bych říci jednu zásadní věc. Podobná úprava byla v Evropě přijata, byla přijata v Itálii asi v roce 2002 jako tzv. cílový zákon, který nejde tou cestou, kterou jdeme my, tou mimořádnou, ale jde cestou standardní tím, že se parlament usnese na tom, že existují strategické projekty, strategické veřejné stavby, kde zájem veřejný je vyšší než zájem lokální, a potom ty instituty, které navrhují předkladatelé v tomto návrhu, jsou standardně začleněny.
Chtěl bych pana poslance Pospíšila prostřednictvím pana předsedajícího upozornit na to, že tento zákon byl přezkoumán italským ústavním soudem a byl přezkoumán v tom duchu, že je v souladu s ústavním pořádkem Itálie.
Samozřejmě analogie mezi českým a italským ústavním pořádkem nelze zde zcela aplikovat, ale na druhou stranu podávat návrh na zamítnutí v okamžiku, kdy je třeba začít diskutovat velmi seriózně tuto záležitost po mnoha neúspěších a po letech, která uběhla ve výborech, se domnívám, že je návrh, který nemůže mít v této sněmovně naději na úspěch.
Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji i za to, že jste dodržel dvouminutový limit. Řádně je přihlášen pan poslanec Šeich. Dále je přihlášen pan kolega Sehoř.
Poslanec David Šeich: Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, dovolte mi krátké stanovisko k tomuto sněmovnímu tisku 373, který je poslaneckou iniciativou. To je možná to první, na čem bychom se měli zamyslet.
Myslím si, že se jedná o zásah do legislativního procesu velmi významným způsobem, do oblasti, která je podle mne oblastí vyčleněnou exekutivě, a je překvapující, že pokud část vlády takovýto názor sdílí, že na vládě podobný návrh nepředložila a že je tento návrh poslaneckou iniciativou. Považuji to minimálně za nestandardní.
Co mě potěšilo, že i tato vláda k tomuto návrhu zákona vyslovila negativní stanovisko. Ukazuje se, že se jedná o negativní stanovisko opakující se v poslední době stále častěji, a to negativní stanovisko v první fázi, v druhé fázi negativní stanovisko odhlasované velmi těsnou, napjatou většinou, které se postupně transformuje do stanoviska pozitivního, jak se to objevilo například v novelizaci zákona o ochraně hospodářské soutěže pana poslance Skopala, kdy stanovisko negativní se vyvinulo v napjatě negativní až pozitivní. Vystoupí dva členové vlády, oba se stanoviskem pozitivním, jeden z nich je místopředsedou vlády, tak tomu přestávám pomalu rozumět.
K věcné stránce návrhu zákona. Je to zákon, který výrazně zasahuje do ústavního pořádku České republiky, je v přímém rozporu s ustanovením, které se týká rovnosti práv a povinností, rovnosti vlastnictví obsažené v Listině základních práv a svobod a v Ústavě ČR. Domnívám se, že česká sněmovna by neměla jít cestou porušování ústavnosti. Přestože máme formální nárok přijmout jakýkoli právní předpis a potom ho podrobit kritice případně Ústavního soudu, myslím si, že by český parlament neměl ústavu vědomě porušovat. Myslím si, že to není dobrá cesta. Rozhodně to není žádný moderní proevropský předpis, je to předpis spíše odpovídající 20. létům NEPu v Sovětském svazu, kdy se vyvlastňovalo. Nemyslím si, že je to racionální postup. Rozhodně mě překvapuje postoj KDU-ČSL, která aspoň formálně deklaruje úctu k vlastnickým právům. Tady se jedná o zcela zjevné porušení vlastnických práv a práva vlastnit rovným způsobem.
Problémy existují, ale jejich řešení spočívá v novelizaci stavebního zákona, spočívá v urychlení stavebního řízení v těch věcech, které zde byly zmíněny. Vláda založila řadu nástrojů, dala do rukou těmto iniciativám, které dnes blokují řadu staveb, řadu nástrojů svými návrhy zákonů, které byly zdánlivě proevropské. Myslím si, že to je cesta - postupovat urychlením stavebního řízení, a nikoli tímto naprosto legislativně špatným, neuceleným, nepřesvědčivým, nic neřešícím a především protiústavním návrhem zákona. To rozhodně naše cesta není.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Davidu Šeichovi. Slovo má pan kolega Karel Sehoř, připraví se paní poslankyně Hana Orgoníková.
Než kolega Sehoř začne mluvit - princip NEPu byl právě na aktivizaci soukromého vlastnictví, nikoli státního. To je jen připomínka k vystoupení kolegy Šeicha.
Prosím, pane poslanče, máte slovo.
***