(16.00 hodin)
(pokračuje Škromach)
Myslím si, že by měl hovořit k věcem, ke kterým bude mít patřičné podklady. V žádném případě nedošlo k tomu, že by se zhoršily podmínky pro zaměstnance. Návrhy, které byly přijaty, byly projednány v rámci tripartity se sociálními partnery, jak odbory, tak zaměstnavateli.
Pokud jde o otázku pracovní doby, zůstává tak, jak byla. Bohužel je paradoxní, že když zrovna Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhovalo určité omezení rozsahu pracovní doby, tak to bylo prohlášení z tiskové konference, taktéž mimo jiné KSČM, které kritizovalo, že nechceme umožnit souběh pracovních poměrů a podobně. Čili tady je to trošku kontraproduktivní.
Pokud jde o otázku přestávky v práci, je to požadavek i významné části odborů, obzvláště ze severní Moravy, protože omezení na přestávky 4,5 hodiny bylo výrazně problematické u některých způsobů rozvržení pracovní doby. Proto bylo dohodnuto a schváleno posunutí do 6 hodin. Běžná pracovní doba trvá osm hodin, čili na tom, že má zaměstnanec právo během pracovní doby minimálně na půlhodinovou přestávku, se nic nezměnilo.
Myslím, že takové dramatické projevy bychom si měli ušetřit.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: O slovo se hlásí ještě ministr financí a nyní i místopředseda vlády Slávek Sobotka. Prosím.
Ministr financí ČR Bohuslav Sobotka: Pane předsedo, dámy a pánové, včera jsem zde slíbil, že poskytnu Poslanecké sněmovně informace o čerpání prostředků z programu SAPARD. Na základě dotazů poslanců poslaneckého klubu KSČM jsem požádal o to, abych mohl vystoupit, ale nechtěl jsem narušovat projednávání zákonů ve třetím čtení. Čili chtěl bych avizovat to, že jsem připraven podat tyto informace během zítřejšího dopoledního jednání a přihlásím se znovu o slovo. Děkuji.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Pane místopředsedo, já vás musím přerušit, protože je 16. hodina, která právě odbila, a začínají ze zákona interpelace na premiéra. Takže končím jednání. Chtěl bych vám ještě sdělit, že v 18.30 po interpelacích pokračuje sněmovna v projednávání zpráv.
(Ruch a neklid v sále, poslanci odcházejí, střídají se předsedající.)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Dámy a pánové, budeme pokračovat v našem pořadu a budeme se věnovat bodu
187.
Ústní interpelace
Je všeobecně známo, že od 16 do 17 hodin probíhají interpelace na předsedu vlády Vladimíra Špidlu, takže prosím všechny, kteří se chtějí tohoto regulérního klání mezi členy Poslanecké sněmovny a členy vlády účastnit, aby se posadili, a ti, kteří chtějí vést rozpravu mimo bod interpelace, aby tak činili mimo sněmovní místnost.
Jako první dnes bude interpelovat předsedy vlády pan poslanec Jaroslav Gongol, dále poslanci a poslankyně: Říman, Langer, Fajmon, Němcová, Nečas, Říman, Nečas a Nečas. Toto je pořadí tak, jak bylo vylosováno, a já prosím, aby se slova ujal pan poslanec Jaroslav Gongol. (Premiér hovoří v hloučku poslanců.)
Pane předsedo vlády, pan poslanec Gongol se dožaduje vaší pozornosti v tuto chvíli.
Čili pan předseda vlády poslouchá, takže máte slovo.
Poslanec Jaroslav Gongol: Děkuji. Vážený pane předsedo vlády, obracím se na vás s interpelací ve věci palivoenergetické základny České republiky, zejména pak jejího dalšího vývoje. Vede mě k tomu vaše nepříliš jasná odpověď na podobnou interpelaci na minulém zasedání. Z této odpovědi jsem vyrozuměl, že si vůbec neuvědomujete, o jak závažnou otázku jde. Ve své odpovědi jste uvedl, že vláda chce zprivatizovat obě společnosti zabývající se těžbou uhlí s podmínkou dalšího provozování po dobu patnácti let této těžby a udržení zaměstnanosti. Neznám přesně podmínky výběrového řízení, ale v tom případě se asi musí zavázat stát, že zajistí odběr tohoto uhlí. Tak se mně zdá, že to je jen politické zdůvodnění této privatizace vzhledem k občanům, bez praktického významu, a navíc, když vláda ještě uvažuje o prodeji ČEZ, a pak nevím, co by s tím uhlím dělala, když nový majitel elektráren se rozhodne jinak.
Pane premiére, nezdá se vám, že tomu schází logika? Navíc, pane premiére, nemáte pravdu, že vláda má schválenou energetickou koncepci. Pokud vím, tak je to ve formě návrhů, které mají asi šest variant. Ale ta, která je podle mého názoru nejvhodnější, která obsahuje další výstavbu jaderných elektráren, je v této vaší koaliční vládě neprůchodná, a proto vládou dosud neprošla.
V této souvislosti, pane premiére, mám na vás tři otázky. Proč vláda chce zprivatizovat těžební organizace, když dosud není odsouhlasena energetická politika? Za druhé, proč vláda chce prodat ČEZ, a. s., když tato společnost je zisková, udržuje ceny elektřiny a ve srovnání s Německem i do budoucna uvažuje jen s daleko menším zvyšováním ceny?
Místopředseda PSP Jan Kasal: Pane poslanče, tu třetí otázku už budete muset položit v rámci svého času potom.
Poslanec Jaroslav Gongol: A třetí otázka, je krátká, pane předsedo. Jaký logický důvod máte pro vyloučení ČEZ ze soutěže o privatizaci hnědouhelných dolů?
Místopředseda PSP Jan Kasal: Pane poslanče, přestoupil jste jednací řád o 20 sekund.
Předseda vlády ČR Vladimír Špidla: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, usnesením vlády č. 50 ze dne 12. ledna byla přijata energetická politika, respektive koncepce, která je dosud platná. Zákon č. 406 z roku 2000 o hospodaření energií ukládá Ministerstvu průmyslu a obchodu vyhodnocovat nejméně za dva roky platnou energetickou koncepci.
Záměrem vlády pro další vývoj české energetiky je aktualizace státní energetické koncepce do roku 2030, byla zapracována jako úkol do vládního prohlášení. Aktualizace státní energetické koncepce do roku 2030 vyjadřuje dlouhodobé priority, které stát uplatňuje v energetickém hospodářství. Tato koncepce je výrazem státní odpovědnosti za vytváření podmínek pro spolehlivé a bezpečné dodávky energie. Je strategickým dokumentem vyjadřujícím cíle státu v energetickém hospodářství v souladu s potřebami hospodářského a společenského rozvoje včetně ochrany životního prostředí, sloužící i pro vypracování územních energetických koncepcí. Její charakter je založen na volbě priorit, cílů a souboru nástrojů. Vize návrhu koncepce definuje základní priority, kterými jsou maximální nezávislost, bezpečnost a udržitelný rozvoj.
Hlavními cíli návrhu jsou maximalizace energetické efektivnosti, zajištění vhodného poměru spotřeby prvotních energetických zdrojů, zabezpečení maximální šetrnosti vůči životnímu prostředí a dokončení transformace a liberalizace energetického hospodářství. Při maximalizaci energetické efektivnosti budou upřednostňovány zdroje energie, které maximálně využívají energii obsaženou v používaném médiu. Preferovat se budou zdroje s vysokou účinností výroby, zdroje umístěné tak, aby dopravou vyrobené energie docházelo pokud možno k co nejmenším ztrátám, zdroje pro kombinovanou výrobu elektrické energie a tepla.
***