(17.10 hodin)
(pokračuje Škromach)
Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, upravuje vyplácení důchodu ve svém ustanovení § 64. Zde je vymezeno, kdo je příjemcem důchodu a jak lze důchody vyplácet. Příjemcem důchodu je oprávněný, to je osoba, které vznikl nárok na důchod, nebo jeho zákonný zástupce v případě, že jde o osobu nezletilou nebo o osobu, která byla zbavena způsobilosti k právním úkonům, případně jejíž způsobilost k právním úkonům byla omezena. Příjemcem důchodu je rovněž takzvaně zvláštní příjemce. Kdo je zvláštní příjemce, stanoví § 18 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Je jím buď občan určený ve stanovených případech rozhodnutím obce, nebo občan, kterému byl vyplácen sirotčí důchod do dne nabytí způsobilosti dítěte k právním úkonům a od tohoto dne tedy i jeho dřívější zákonný zástupce.
Důchody se vyplácejí v hotovosti, nebo se na základě žádosti příjemce důchodu poukazují na účet příjemce u banky v České republice. Novela zákona o důchodovém pojištění, tj. zákon č. 116/2001 Sb., s účinností od 1. 7. 2001 umožnila v případech, kdy je příjemcem důchodu oprávněný, poukazovat důchody i na účet jeho manžela či manželky, pokud o to oprávněný plátce důchodu požádá na předepsaném tiskopise a má-li v době, kdy o tento způsob výplaty důchodu požádá, právo disponovat s peněžními prostředky na takovém účtu. Podmínkou pro tento způsob výplaty je souhlas manžela, manželky oprávněného. Zároveň je manželovi nebo manželce oprávněného stanovena povinnost vrátit plátci důchodu splátky důchodu oprávněného poukázaného na účet manžela, manželky po dni úmrtí oprávněného.
Na základě uvedeného ustanovení může zařídit plátce důchodu výplatu důchodu výhradně k rukám příjemce důchodu při výplatě v hotovosti. Při převodu důchodu na účet musí jít o účet příjemce důchodu, případně při splnění zákonem stanovených podmínek o účet jeho manžela, manželky. Nárok na důchod a na jeho výplatu je nepřenositelný. Nelze ho postoupit ani dát do zástavy. Je vázán výhradně na oprávněnou osobu.
Přestože právní úprava umožňuje poukazovat důchod na účet, stále ještě cca 75 % důchodců dává přednost výplatě důchod v hotovosti. Ta je zajišťována držitelem poštovní licence, to je Českou poštou. Státní podnik Česká pošta tuto výplatu provádí na základě mandátní smlouvy o výkonu důchodové služby, kterou uzavřel s Českou správou sociálního zabezpečení. Nedílnou součástí této smlouvy jsou prováděcí provozní předpisy, tj. poštovní pravidla důchodová služba. Tato pravidla důsledně vycházejí z platné právní úpravy. Pošta může důchod vyplatit v zásadě pouze jeho příjemci. Poštovní pravidla však pamatují také na zvláštní situaci, kdy je důchodce ošetřovaný ve svém bytě tak nemocný, že není schopen důchod převzít a převzetí potvrdit. V takovém případě lze vyplatit důchod osobě, která o důchodce v jeho bytě pečuje. Důchod je de facto vyplácen v přítomnosti důchodce. Důchod lze jeho příjemci rovněž posílat i na přechodnou adresu, případně do zdravotnického zařízení.
Nad rámec § 64 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění může být podle poštovních pravidel vyplácen důchod manželovi nebo manželce oprávněného, pokud manželé žijí ve společné domácnosti a vzájemně se předem písemně z přijímání důchodu nevyloučili.
Výplatu důchodu na základě plné moci, kterou oprávněný udělí jiné osobě, platná právní úprava obsažená v zákoně o důchodovém pojištění ani v jiných právních předpisech neumožňuje. Příjemce důchodu v hotovosti svým podpisem stvrzuje nejen převzetí splátky důchodu, ale i to, že podmínky nároku na výplatu důchodu stále trvají. Kromě toho pošta nemůže žádným způsobem ověřit, zda v době výplaty důchodu je plná moc ještě platná a zda ji oprávněný neodvolal, případně neudělil více osobám.
Ministerstvo práce a sociálních věcí si však je vědomo, že mohou nastat takové situace, kdy oprávněný z nějakého důvodu nemůže důchod osobně převzít a nelze ho za ním ani poslat. Uvažuje proto o změně právní úpravy, která by umožnila vyplácet důchod i tzv. zmocněnci oprávněného. Oprávněný by pak mohl zmocnit jinou osobu k přejímání jeho důchodu, avšak pouze předepsaným způsobem. To je například na tiskopisu dodávací pošty, na základě kterého by obvodní správa pošt vyhotovila průkaz zmocněnce. Ten by pak opravňoval zmocněnce k převzetí výplaty důchodu, případně výplat důchodů za zmocnitele po dobu platnosti průkazu. Platnost zmocnění by zanikla uplynutím doby, na kterou bylo vydáno, odvoláním zmocnitele nebo výpovědí zmocněncem a smrtí zmocnitele nebo zmocněnce.
Dalším zvažovaným způsobem je plná moc, která by měla náležitosti předepsané příslušným předpisem o sociálním zabezpečení s uvedením údajů nezbytných pro vyplácení důchodu, úředně ověřená nebo ověřená nositelem důchodového pojištění, jejíž platnost by nesměla přesáhnout stanovenou dobu, například jeden nebo dva roky. V každém případě musí být stanovena jasná pravidla, na základě kterých bude možné vyplatit důchod jiné osobě než poživateli důchodu. To lze provést jen změnou stávající právní úpravy. Možnost změny je pouze v legislativní oblasti formou změny zákona.
Problém je složitý. Musím říci, že osobně si myslím, že nejideálnější stav je, kdy takovéto platby jsou bezhotovostní na účet důchodce, který pak může v podstatě s tímto svým účtem nakládat, jak uzná za vhodné, to znamená, že tam je v podstatě možné umožnit přístup i jiné osobě než jenom jeho samotného. To umožňují jiné předpisy. Je možné, a považoval bych to za mimořádné opatření, zvažovat při nejbližší novele zákona č. 150 o důchodech, kterého se to týká, abychom našli způsob, jak toto řešit tak, jak jsem už uvedl.
Osobně si myslím, že by to měla být skutečně mimořádná záležitost, protože nebezpečí zneužití nebo uvolnění tohoto celého procesu je velmi výrazné. Tak jak jsem už uvedl, jsme připraveni tuto změnu iniciovat. Samozřejmě, pane poslanče, když nám s tím pomůžete a budete to podporovat, budeme jenom rádi.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji ministru práce a sociálních věcí. Táži se pana poslance Pavla Kováčika, zda chce položit doplňující otázku. Nechce. Děkuji.
Ještě předtím, než dám slovo panu poslanci Svatomíru Recmanovi, sděluji, že pan poslanec Hynek Fajmon stahuje svoji interpelaci vylosovanou pod číslem 26 a pan poslanec Doležal stahuje svoje interpelace vylosované pod číslem 19 a 22.
Nyní dávám slovo panu poslanci Svatomíru Recmanovi, který přednese svoji interpelaci na ministra financí pana Bohuslava Sobotku. Připraví se pan poslanec Jiří Bílý.
Poslanec Svatomír Recman: Paní místopředsedkyně, pane ministře, má interpelace se dotýká Kajmanských fondů. Transakce mezi státem a Československou obchodní bankou, která převzala zkrachovalou Investiční a Poštovní banku, přijde, alespoň podle informací v tisku, daňové poplatníky na více než 29 miliard korun.
Podle informací, které mám, tak auditorská firma Ernst and Young ohodnotila majetek Kajmanských fondů na 19,9 miliardy korun a tuto sumu by měl inkasovat stát. Stát naproti tomu zaplatil České konsolidační agentuře za převod majetku fondu z ČSOB částku 49,3 miliardy korun. Touto transakcí vznikla Konsolidační agentuře ztráta převyšující 29 miliard korun. Občané se ptají a vnímají tuto ztrátu ve výši 29 miliard korun jako další náklady státu za zachování zkrachovalé IPB.
***