(16.50 hodin)
(pokračuje Špidla)
K trestným činům, které mají znaky korupčního jednání, lze řadit také trestné činy porušování předpisů o nakládání s kontrolovaným zbožím a technologiemi podle § 124a, porušení povinností v řízení o konkursu podle § 126, porušování povinností při správě cizího majetku podle § 255, zneužívání informací v obchodním styku podle § 128, pletichy při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 128a až 128c trestního zákona a některé další skutkové podstaty obsažené v hlavě druhé zvláštní části trestního zákona.
Významná novela trestního zákona č. 134/2002 Sb. nabyla účinnosti dnem 1. července 2002. Tato novela doplnila do trestního zákona skutkovou podstatu trestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti, § 252a, který postihuje jednání, jímž pachatel zastírá původ nebo jinak usiluje, aby bylo podstatně ztíženo nebo znemožněno zjištění původu věci nebo jiného majetkového prospěchu získaného trestnou činností s cílem vzbudit zdání, že taková činnost nebo prospěch by byly v souladu se zákonem. Zároveň je zakotven přísnější postih pachatele, který ke spáchání takového činu zneužije svého postavení, zaměstnání nebo funkce.
Prostředky trestního práva procesního. Současná právní úprava nabízí některé instituty, jichž je možné k potírání korupce využít. Jde například o institut předstíraného převodu, § 158c trestního řádu, institut agenta, § 158e trestního řádu, sledování osob a věcí, § 158d trestního řádu, odposlech a záznam telekomunikačního provozu, § 88 a 88a trestního řádu. Instituty předstíraného převodu, agenta a sledování osob a věcí byly do trestního řádu zakotveny novelou č. 265/2001 Sb., jež přenesla operativně pátrací prostředky do trestního řádu z policejního zákona.
V zákoně o policii pak byly stanoveny podpůrné operativní pátrací prostředky, které na rozdíl od prostředků uvedených v trestním řádě nemohou sloužit k pořízení důkazu v trestním řízení, avšak i podpůrné operativní pátrací prostředky lze v boji proti korupci využít, a to např. ke shromažďování informací, které samy nemají důkazní hodnotu, ale mohou k pořízení důkazu vést. Za takovým účelem bývá využíván zejména institut informátora, § 23f zákona o Policii České republiky. Pro využití operativně pátracích prostředků v boji proti korupci hovoří zejména fakt, že usvědčování pachatelů korupčního jednání jinými metodami je velmi složité. Obvykle je v zájmu žadatele o úplatek i poskytovatele úplatku, aby celá věc proběhla v největší tajnosti. Obě strany jsou totiž v pozici pachatele trestného činu, nemají tedy nejmenší zájem na jeho odhalení. Často tedy chybí oznamovatel trestného činu, neboť poškozeným v korupčních případech je pouze veřejný zájem a společnost jako celek.
Předstíraný převod. Ustanovení § 158c trestního řádu se nazývá předstíraný převod, a nejde již tedy o předstíraný převod věci, jak tomu bylo původně před přenesením prostředku z policejního zákona do trestního řádu, nýbrž o předstírání koupě, prodeje nebo jiného způsobu převodu předmětu plnění včetně převodu věci, k jejímuž držení je třeba zvláštního povolení, jejíž držení je nepřípustné, která pochází z trestného činu, nebo která je ke spáchání trestného činu určena. Z dikce tohoto ustanovení v jeho dnešní podobě vyplývá, že jej lze využít i při odhalování korupce, tedy že je možné provést předstíraný převod k úplatku. Předstíraný převod jako prostředek v dokumentování korupce je stále využíván spíše výjimečně, i když novela trestního řádu nabyla účinnosti již 1. ledna 2002. Tento institut je nejčastěji uplatňován při odhalování trestné činnosti týkající se prodeje drog či zbraní. Za období 2002 a během prvního pololetí 2003 byl předstíraný převod dle § 158c trestního řádu použit v korupčních aférách čtyřikrát.
Institut agenta lze podle trestního řádu § 158e využít, je-li vedeno trestní řízení pro zvlášť závažný úmyslný trestný čin, pro trestný čin spáchaný ve prospěch zločinného spolčení nebo pro jiný úmyslný trestný čin, k jehož stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána. Právě institut agenta poskytuje od července 2002, kdy v České republice vstoupila v platnost trestněprávní úmluva Rady Evropy o korupci, daleko širší možnost využití při potírání korupčního jednání. Tato úmluva zavazuje státy, jež jsou její stranou, kriminalizovat aktivní i pasivní úplatkářství tuzemských veřejných činitelů, členů parlamentního shromáždění, zahraničních veřejných činitelů, členů zahraničních parlamentních shromáždění, aktivní úplatkářství v soukromém sektoru, legalizování výnosů z korupčního jednání, neúplné nebo nesprávné účetnictví, jakož i podílení se na těch formách jednání apod. Od vstupu úmluvy v platnost je tedy Česká republika vázána mezinárodní smlouvou stíhat veškeré korupční trestné činy. Institut agenta lze tedy využít i v případě korupčního trestného činu, který není kvalifikován jako zvláště závažný.
Ostatní operativně pátrací prostředky. Sledováním osob a odposlechem záznamu telekomunikačního provozu je totiž často nezbytné zdokumentovat všechny aspekty korupčního jednání, včetně jeho neverbálních projevů, jelikož žádost o úplatek nemusí být vždy výslovná a může být projevena pouze v náznacích. K posouzení korupčního jednání je rovněž zapotřebí analyzovat tón hlasu osoby žádající o úplatek, vidět, jak se tváří apod. Takový záznam předstíraného převodu je potom nezbytný z důkazního hlediska.
Základní úkoly pro všechny resorty v boji proti korupci jsou definovány ve výročních zprávách o korupci. Součástí zprávy za rok 2002, kterou vláda schválila, ze dne 19. května 2003, č. 473, je vyhodnocení úkolů včetně úkolu zpracovat vlastní interní protikorupční programy. Zde jsou rozpracovány i další aktivity na mezinárodním poli, aktivita GRECO (?), trestněprávní úmluva o korupci, mezinárodní dokument v oblasti boje proti korupci, který inicioval 10. kongres OSN. Podrobně jsou uvedeny legislativní kroky, například novelizovaný trestní řád, trestní zákon, ve kterém byla doplněna skutková podstata trestného činu legalizace výnosu z trestné činnosti.
Na internetových stránkách Ministerstva vnitra je zveřejněna rubrika Boj proti korupci. Je zde možné najít vládní program boje proti korupci, zprávy o korupci, etický kodex, antikorupční smlouvy, informace o protikorupčních aktivitách v zahraničí apod.
V rámci programu celoživotního vzdělávání Policejní akademie je problematika boje proti korupci zařazena do třídenního kursu určeného pro střední článek policejního managementu.
V rámci Ministerstva vnitra působí protikorupční komise, jejíž členové jsou zástupci inspekce Ministerstva vnitra, policejního prezidia České republiky, útvaru pro odhalování korupce a závažné hospodářské trestné činnosti, služby kriminální policie. Náplní činnosti komise kromě korupčního jednání zaměstnanců Ministerstva vnitra je také zjišťování případných možných korupčních zdrojů v resortu, na jejichž základě jsou navrhovány a prováděny komplexně následné kontroly a kontrolní průzkumy. K tomuto účelu by měla napomáhat i speciální telefonní linka Kanceláře ministra vnitra, zřízená k podávání stížností, podnětů a upozorňování občanů na korupční jednání zaměstnanců Ministerstva vnitra, i emailová adresa.
Jednotlivé resorty zpracovaly návrhy interních protikorupčních opatření a programů pro oblasti své činnosti, které jsou ke korupčním praktikám nejnáchylnější. Nezanedbatelnou součástí protikorupčních opatření by mělo být i průběžné sledování a prověřování stávajících interních aktů řízení z pohledu jejich přílišné obecnosti, množství, případně neexistence kontrolních mechanismů, včetně aktivní účasti zainteresovaných osob při vytváření právních norem, zda svojí konstrukcí nenastolují nebo neumožňují korupční prostředí, např. v důsledku absence sankcí nebo volného extenzivního výkladu.
***