(16.30 hodin)
Poslanec Václav Mencl: Děkuji, paní předsedající. Pane premiére, s účinností od 1. října t. r. byl jmenován zmocněnec vlády pro Jihomoravský kraj. Z vládního usnesení k této věci vyplývá, že byl institut zmocněnce zřízen, zmocněnec jmenován a zajištěny finanční prostředky pro pět osob a provoz kanceláří. Z vládního usnesení však není jasné, co bude vládní zřízenec pro řešení problémů spojených s revitalizací Jihomoravského kraje, jak zní celý název, konkrétně dělat. To, jak vyplývá z vládního usnesení, teprve ministr pro místní rozvoj vymýšlí.
Nicméně informace o zřízení této vládní funkce proběhla novinami a občané se mě jako jihomoravského poslance na zřízení této funkce ptají, obzvláště proto, že za svého zmocněnce považují Jihomoravský kraj, jehož zastupitelstvo si sami zvolili. Proto se na vás obracím se žádostí o sdělení, co bude cílem a náplní práce vládního zmocněnce pro revitalizaci Jihomoravského kraje a jaká bude jeho vazba na práci kraje a obcí.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Slovo má předseda vlády pan Vladimír Špidla.
Předseda vlády ČR Vladimír Špidla: Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, vláda jmenovala vskutku vládního zmocněnce pro kraj Jihomoravský podle dobrých zkušeností, které jsou s činností vládních zmocněnců pro Moravskoslezský kraj a kraj severní Čechy. Vláda se tímto snaží mít operativní a přímý kontakt s oblastmi, které jsou postiženy strukturálními problémy nebo vysokou mírou nezaměstnanosti, tak aby se usnadnila a zlepšila koordinace a kooperace různých rozvojových programů.
Úkolem zmocněnce vlády je koordinovat činnost související s plněním úkolů uložených usnesením vlády, které se vztahují k problematice Jihomoravského kraje, spolupracovat se zástupci ústřední a regionální správy a samosprávy a dalších subjektů při problému řešení revitalizace kraje, analyzovat záměry a činnosti formálních a neformálních struktur v regionu, zejména Hospodářské komory a Agrární komory, Svazu podnikatelů, odborové svazy, orgány regionální tripartity, rozvojové agentury a živnostenské úřady; sledovat plnění úkolů a předkládat vládě k projednání prostřednictvím ministra pro místní rozvoj pravidelné pololetní informace o své činnosti a plnění úkolů uložených usneseními vlády, které se vztahují k hospodářské a sociální problematice Jihomoravského kraje. Čili toto jsou úkoly zmocněnce vlády.
Dovolte, abych se vrátil na začátek svého vystoupení. Tato funkce byla zřízena poprvé pro Moravskoslezský kraj a vzhledem k tomu, že se osvědčila, byla také zřízena pro kraj Ústecký, resp. pro region severozápadní Čechy, a na základě zkušeností z těchto dvou regionů, vzhledem k tomu, že Jihomoravský region se stává regionem strukturálně zatíženým, bylo rozhodnuto o zřízení funkce vládního zmocněnce i pro tento region, pro tento kraj.
Myslím, že z mého vystoupení jasně vyplynulo, že vládní zmocněnec nenahrazuje činnost zastupitelstva, a myslím si, že je také zřejmé, jaká je jeho práce a odpovědnost. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji předsedovi vlády a táži se pana poslance, zda chce položit doplňující otázku. Ano. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Václav Mencl: Pane premiére, souhlasím s tím, že nezaměstnanost na jižní Moravě za vlády sociální demokracie dramaticky roste a vyžaduje řešení. Jsem sice skeptický k vašemu názoru, že zřízení vládního zmocněnce s tímto problémem pohne, když s tím neumí pohnout vláda. Ostatně si pamatuji, jak na výjezdním zasedání vláda, v níž jste byl ministrem práce a sociálních věcí, loni před volbami na jižní Moravě vyhlásila program pro snížení nezaměstnanosti, a na nezaměstnanost to nemá žádný vliv. Nicméně o smysluplnosti a nesmysluplnosti funkce vládního zmocněnce rozhodnou výsledky.
Protože tato instituce je součástí vládní agendy, ke které má sněmovna kontrolní funkci, chci vás, pane premiére, požádat, zda by mohla být do statutu zmocněnce zakotvena povinnost předkládat vámi zmíněné zprávy o činnosti a výsledcích Poslanecké sněmovně, např. výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí, samozřejmě například prostřednictvím vašeho úřadu nebo Ministerstva pro místní rozvoj.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Slovo má pan předseda vlády Vladimír Špidla.
Předseda vlády ČR Vladimír Špidla: Vážený pane poslanče, myslím, že nemá smysl vést znovu obsáhlou debatu o nezaměstnanosti z jednoduchého důvodu: nezaměstnanost odstartovala v okamžiku krize, která byla vyvolána v závěrečných fázích Klausovy vlády a skončila takzvanými balíčky. Od toho okamžiku začala nezaměstnanost prudce narůstat a do jisté míry se ji v minulém období podařilo zbrzdit, i když uznávám a konstatuji, že nezaměstnanost pozvolna, ale stále ještě roste a je sociálním problémem, proti kterému je třeba vystupovat s maximálním úsilím.
Nepředpokládám, že zřízení funkce vládního zmocněnce je klíčový okamžik v dějinách Jihomoravského kraje, ale nepochybně je to funkce, která je schopna podpořit efektivitu vládních opatření.
Váš návrh, aby vládní zmocněnec podával zprávy výboru pro veřejnou správu, nepovažuji za zcela racionální, protože je to návrh, který v zásadě vychází z toho, že kterýkoli zástupce vlády by měl mít uloženu zvláštní povinnost ve vztahu ke jednomu výboru parlamentu. Myslím si, že dostatečné povinnosti jsou určeny jednotlivým ministrům, v tomto případě ministrovi pro místní rozvoj.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji předsedovi vlády. Nyní slovo udílím panu poslanci Václavu Exnerovi, připraví se pan poslanec Petr Nečas. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Václav Exner: Pane ministerský předsedo, před více než půl rokem si otevřela SL společnost s ručením omezeným v Praze, tady blízko Poslanecké sněmovny, svou kancelář. Při otevření kanceláře se ukázalo, že ačkoli jde o společnost zřízenou podle obchodního práva, má jít o kancelář, která bude zajišťovat kontaktní místo pro Sudetoněmecký landsmanšaft v České republice, a byla nazvána sudetoněmeckým velvyslanectvím. Tato věc v poloze velvyslanectví dále pokračuje. Například Bernd Posselt, předseda Sudetoněmeckého landsmašaftu a poslanec Evropského parlamentu, na 54. sudetoněmeckém dni 8. června v Augsburgu prohlásil: "Není lehké prosazovat lidská práva a svobodu, my to činíme neúnavně. Milí krajané, od posledního sudetoněmeckého dne jsme učinili několik konkrétních kroků. Otevřeli jsme v Praze naši sudetoněmeckou kancelář, naše sudetoněmecké velvyslanectví v Praze, ať se to někomu líbí, nebo ne."
Chtěl bych se vás zeptat: vzhledem k tomu, že noviny Národní osvobození uveřejnily stanoviska celé řady veřejných orgánů, stanoviska, která jsou spíše objektivistická, nevyplývá z nich žádný konkrétní krok k ukončení činnosti nebo k uzavření celé kanceláře, jak se na celou věc díváte a jestli jménem vlády budete nějaké kroky podnikat. V té souvislosti se sudetoněmeckého dne také zúčastnil poprvé diplomat z českých diplomatických služeb, a to pan Hloušek z mnichovského generálního konzulátu. Zaujal on na těchto dnech nějaké stanovisko k této věci jménem české diplomacie?
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Slovo má pan předseda vlády Vladimír Špidla.
Předseda vlády ČR Vladimír Špidla: Vážený pane poslanče, Pražská informační kanceláře Sudetoněmeckého krajanského sdružení, informační středisko Praha, s. r. o., byla otevřena v květnu letošního roku podle obchodního zákoníku jako soukromá společnost a vykonává činnost uvedenou v obchodním rejstříku - vydavatelské a nakladatelské činnosti, reklamní činnost a marketing a činnost informačních a zpravodajských kanceláří. Označení střediska Berndem Posseltem, předsedou Sudetoněmeckého krajanského sdružení, při jeho otevření styčnou kanceláří Sudetoněmeckého krajanského sdružení, a dokonce velvyslanectví, je v rozporu s jejím zapsáním v obchodním rejstříku a nemůže být naplněno. Pokud by vyvíjela jinou činnost než tu, kterou má v obchodním rejstříku, a chovala se například jako spolek, mohl by proti ní zasáhnout obchodní soud nebo stát.
V praktické rovině nemáme informace o tom, že by kancelář vyvíjela navenek nějakou výraznější činnost, a její význam by neměl být přeceňován.
***