(12.30 hodin)
Poslanec Marian Bielesz: Děkuji. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi několik zásadních poznámek k právě projednávanému sněmovnímu tisku 365.
Jako značně problematický se mi jeví návrh, který je uveden v této novele v části čtvrté a páté a který, pokud by byl přijat, umožňuje převod finančních prostředků z kapitoly 333 - Ministerstvo školství ve výši 2,7 mld. Kč určených na dotaci soukromým školám do kompetence krajů.
Koncem minulého roku byl předán do vlády materiál Ministerstva financí o koncepčním řešení fiskální reformy, který uvažuje s uplatněním důsledného dodržování principu subsidiarity. Ministerstvo školství jako ústřední orgán státní správy si po převedení zřizovatelských funkcí, majetku a pracovníků ze své působnosti na kraje ponechalo rozhodující finanční prostředky a řídicí kompetence ke krajským i obecním školám. Při projednávání ve vládě v březnu 2003 v Kolodějích se za účasti krajských hejtmanů nedošlo k dohodě o převodu nejvýznamnější částky 61 mld. Kč, která zahrnuje prostředky na financování přímých nákladů krajského a obecního školství, i prostředky pro soukromé školství. Výsledkem celého jednání je převod dotací pro soukromé školy na učební pomůcky, který s výše uvedeným principem subsidiaridy v podstatě nesouvisí. S převodem prostředků dotací soukromých škol z Ministerstva školství na kraje nesouhlasí ani Asociace krajů, protože zákon č. 306/1999 Sb., v pozdějším znění, z hlediska správního neumožňuje krajům ovlivňovat výši normativů a přidělování celkových dotací jednotlivým soukromým školám.
Dámy a pánové, domnívám se, že tento návrh na převod finančních prostředků na kraje je v tomto okamžiku zcela nepřijatelný, a to z několika důvodů:
Za prvé. Důrazně upozorňuji, že v případě odsouhlasení tohoto návrhu se vytvoří nerovnocenné a nerovnoprávné postavení mezi poskytovatelem dotace, tedy krajem či jinak zřizovatelem krajských škol, a uživatelem dotace, tedy soukromou školou.
Za druhé. Tímto převodem financování se vytvoří nekonkurenční prostředí mezi soukromými školami a tzv. krajskými školami. Domnívám se, že tak vznikne úrodné prostředí pro nekalou soutěž na vzdělávacím trhu, kde zřizovatel krajských škol může z principu vlastníka omezovat rozvoj škol ostatních zřizovatelů. A jako dobrý správce a hospodář by se měl samozřejmě co nejlépe starat o tyto své školy, a ostatní školy, kde je zřizovatelem někdo jiný, by mohly, byť bez zlého úmyslu, jít jaksi na druhou kolej.
Za třetí. V současném návrhu školského zákona jsou aspekty umožňující subjektivní posuzování přímo zakotveny a přijetím tohoto návrhu by k tomu přibyla jaksi i finanční dimenze. Jedná se o vypracovaný systém subjektivního posuzování žádostí škol úředníky od zápisu do školského rejstříku, pedagogickou dokumentaci, hodnocení škol a dalších desítek omezujících faktorů pro rozvoj soukromé školy, včetně povolování počtu žáků ve škole do prvních ročníků.
Z uvedených důvodů budu podporovat každý pozměňovací návrh, který se bude týkat částí 4 a 5 a který bude směřovat k zachování finančních zdrojů v kapitole 333 - Ministerstvo školství a povede k financování soukromých škol v České republice formou jednotných normativních výkonových kritérií se srovnatelnými typy škol ostatních zřizovatelů. Zachová se tak vazba krajských normativů na celostátní a odstraní se obavy srovnatelností financování škol v jednotlivých krajích.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Marianu Bieleszovi. Dále vystoupí v obecné rozpravě pan poslanec Pavel Hrnčíř, připraví se paní poslankyně Taťána Fischerová. Prosím, pane kolego, máte slovo.
Poslanec Pavel Hrnčíř: Děkuji, pane místopředsedo. Vážená vládo, paní poslankyně, páni poslanci. Rozpočtové určení daní je zcela určitě výrazným prvkem hospodářské politiky státu, kterým vláda provádí svou regionální politiku v zemi. Zvlášť citlivě vnímáme tento nástroj státu v regionech postižených strukturálními změnami, tedy v regionech postižených vysokou nezaměstnaností.
Dámy a pánové, myslím si, že není sporu, že těmi nejpostiženějšími regiony jsou kraj Ústecký a Moravskoslezský. Těm je často slibován zvláštní vládní zřetel.
Jak je realizována tato velkohubá vládní politika pomoci regionům v konkrétní situaci a konkrétním nástrojem, jakým je rozpočtové určení daní? Dovolte mi několik čísel. Vládní návrh převádí na kraje v průměru 4161 Kč na obyvatele. Podíl například občana Moravskoslezského kraje činí ale pouhých 3057 Kč, občana Ústeckého kraje 3869 Kč. Podobně vysoce podprůměrné částky jsou ale také v kraji Zlínském nebo Jihomoravském.
Proč takové propastné rozdíly mezi občany jednoho státu, a právě u občanů v těch regionech, kterým se říká, že jsou postižené, a jsou postiženy vysokou nezaměstnaností? Proč mají tak nízký podíl převáděných daní tak hluboko pod celostátním průměrem? Například v Moravskoslezském kraji činí tento podíl o více než 26 % hůř, než je celostátní průměr. Kam se poděly sliby vládních činitelů pomoci postiženým regionům s vysokou nezaměstnaností? Proč rozpočtové určení daní těmto regionům nepomáhá, ale naopak škodí? Návrh rozpočtového určení daní dělá z postižených regionů ještě postiženější.
Tato nevyváženost a finanční nespravedlnost mě vedly k tomu, že předložím v podrobné rozpravě pozměňovací návrh, kterým budu chtít tuto situaci vyřešit. Hlásím se tedy tímto i do podrobné rozpravy, pane místopředsedo.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Pavlu Hrnčířovi. Slovo má paní poslankyně Taťána Fischerová, připraví se pan poslanec Radko Martínek. Prosím, paní kolegyně, máte slovo.
Poslankyně Taťána Fischerová: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové. Protože od minulého projednávání tohoto zákona uplynula nějaká doba, ráda bych vás ještě jednou poprosila o podporu pozměňovacího návrhu předneseného panem Vlastimilem Ostrým. Reaguje na problém hrozícího rozpuštění 25 % z celkového objemu vydávaného na sociální služby. Tento krok by prakticky na dlouhá léta zablokoval možnost změny financování sociální péče prostřednictvím volby klientů a zavedení norem kvalitní péče do systému, protože prostředky jednou převedené do výnosu krajů bez existence zákona již v reformě nebude možné použít.
Jistě jste zaznamenali problémy přetřásané v tisku, které se týkaly nedobré péče o seniory v jednom ostravském domově důchodců. K tomu bych ráda ocitovala z článku v tisku.
Podle úředníka z odboru sociálních věcí, i když doma by s jistou minimální výpomocí mohla klidně zůstat třetina současných obyvatel domovů, což by proti nynějšímu stavu vyšlo výrazně levněji, přesto to však není možné. Taková služba u nás zatím neexistuje. Na jednoho člověka v domově dávají stát a město každý po 5000 Kč měsíčně a dalších pět si v průměru připlatí samotný klient. Ročně tak například z ostravského magistrátu "teče" bezmála 100 mil. Kč do domovů důchodců, na alternativní programy město přispívá 11 mil. Kč. Do domovů totiž musí peníze posílat ze zákona.
Změnu by mohl přinést očekávaný zákon o sociálních službách. A aby diskuse o něm mohla vůbec vzniknout, je třeba do té doby pozdržet stávající systém financování.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní kolegyni Taťáně Fischerové. Slovo má předseda výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí pan poslanec Radko Martínek. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Radko Martínek: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně a kolegové, vážená vládo, je samozřejmé, že zákon o rozpočtovém určení daní je kontroverzní návrh. Je to návrh, který převádí finanční zdroje z centrálních zdrojů do regionálních zdrojů. Je to zákon, který reálně převádí kompetence, resp. možnosti ovlivňovat dění z centra do jednotlivých regionů.
Přijetí tohoto zákona samozřejmě znamená nejenom omezení určitých možností, které v současné době mají - a vykonávají i určité, zejména operativní služby - exekutivní orgány, jako je vláda. Ale bude to samozřejmě znamenat i určité omezení Poslanecké sněmovny, protože do této chvíle Poslanecká sněmovna v rámci státního rozpočtu rozhodovala o celé řadě finančních zdrojů. Pokud tyto finanční zdroje převedeme do rozpočtového určení daní, tak o nich nebudeme rozhodovat my, ale budou o nich rozhodovat krajská zastupitelstva.
***