(Jednání pokračovalo ve 13.58 hodin)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Vážené dámy, vážení pánové, zahajuji odpolední jednání a prosím, abyste zaujali svá místa.
Jak všichni dobře víte, Poslaneckou sněmovnu dnes navštíví prezident republiky pan Václav Klaus. Za několik okamžiků se dostaví do jednacího sálu.
V tuto chvíli mám milou povinnost, abych jistě i vaším jménem přivítal na galérii hostů manželku pana prezidenta paní Livii Klausovou. (Potlesk.)
(Přítomní povstávají. Zaznívají fanfáry ze Smetanovy opery Libuše. Prezident České republiky Václav Klaus vstupuje v doprovodu předsedy Poslanecké sněmovny Lubomíra Zaorálka do jednacího sálu a zaujímá místo za předsednickým stolem. Shromáždění usedá.)
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Vážený pane prezidente, dovolte mi, abych vás srdečně přivítal v Poslanecké sněmovně, a prosím vás, abyste se nyní ujal slova.
Slovo má prezident České republiky Václav Klaus. Prosím.
Prezident České republiky Václav Klaus: Pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, vážená vládo, dovolte mi, abych vás nejdříve pozdravil, a musím říci jako váš bývalý kolega, jako někdo, kdo v této budově a v tomto sále prožil nikoliv nevýznamnou část svého života, jako někdo, kdo na to opravdu nezapomíná a těchto chvil si váží. Jako někdo, kdo ví, že právě tato místnost je jádrem celého našeho ústavního systému a naší politické demokracie.
Na vaše zasedání do Poslanecké sněmovny přicházím jako prezident poprvé právě dnes nikoliv náhodou. Pro načasování mé návštěvy na dnešní den, na polovinu října letošního roku, existují, aspoň pro mne, přinejmenším tři důvody.
Za prvé. Bylo zahájeno projednávání klíčového dokumentu každoroční politické sezóny, kterým je zákon o státním rozpočtu. Dochází k tomu v období velkých a řadu let trvajících problémů veřejných financí naší země a v relativně vyhrocené politické situaci, která se projevila i zde ve sněmovně v závěru září hlasováním o důvěře či nedůvěře vládě.
Za druhé. V naší zemi klesá důvěra lidí v politické instituce země a narůstá pocit jistého odcizení občana a státu. Naši občané, naši spoluobčané se opět vzdalují od věcí veřejných, nebo snad, což by bylo ještě závažnější, věci veřejné se vzdalují od nich.
A za třetí. Stojíme před vstupem do Evropské unie. K němu s největší pravděpodobností dojde až po schválení takzvané evropské ústavy, která na našem kontinentu v mnoha ohledech vytvoří novou situaci.
***