(10.40 hodin)
(pokračuje Páralová)
Za deváté. Za bod 16 se vkládá bod 16a, který zní: 16a. V § 158 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí:
"(2) Žádost zaměstnankyně nebo zaměstnance podle předchozího odstavce musí být písemná; to platí i o oznámení zaměstnankyně nebo zaměstnance o předčasném návratu z rodičovské dovolené. Není-li v žádosti uvedeno, do kdy bude rodičovská dovolená čerpána, má se za to, že bude čerpána do dosažení tří let věku dítěte.
(3) Má-li rodičovská dovolená bezprostředně navazovat na mateřskou dovolenou, musí být žádost zaměstnankyně předložena zaměstnavateli nejpozději poslední pracovní den před skončením mateřské dovolené. V ostatních případech zaměstnankyně nebo zaměstnanec nastoupí rodičovskou dovolenou týden po předložení žádosti zaměstnavateli, není-li mezi nimi dohodnuto jinak; to obdobně platí o nástupu do práce po oznámení o předčasném návratu z rodičovské dovolené."
Odůvodnění. Toto předkládám na přímý podnět jednoho zaměstnavatele, který se dostal do velkých problémů. Nemohl přijmout pracovní sílu právě proto, že mu maminka na mateřské dovolené neoznámila, zda chce, či nechce čerpat, a pohybuje se neznámo kde. Současná praxe při čerpání rodičovské dovolené staví zaměstnavatele do právní nejistoty. Zaměstnankyně obvykle o ni fakticky vůbec nežádají a automaticky předpokládají, že mohou čerpat rodičovskou dovolenou i bez výslovné žádosti. Jako potřebné se proto jeví stanovit pravidla pro předkládání této žádosti zaměstnavateli, což se musí týkat i případu, kdy se zaměstnankyně či zaměstnanec vrací z rodičovské dovolené dříve, než se původně předpokládalo. Navržená právní úprava zvýší právní jistotu jak zaměstnavatelů, tak i zaměstnankyň i zaměstnanců.
Za desáté. K článku IV. V článku IV se slova "dnem 1. září 2003" nahrazují slovy "prvním dnem prvního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení".
Vzhledem k tomu, že výbory předložily nabytí účinnosti této novely na 1. ledna a legislativa nás upozornila na to, že kdyby náhodou novelu vrátil Senát, nemuselo by být možné, aby nabyla účinnosti 1. ledna, proto předkládám tento návrh, abych toto zabezpečila.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji paní poslankyni Aleně Páralové. Jako druhá vystoupí paní poslankyně Jarmila Boháčková. Připraví se pan poslanec Tomáš Dub.
Poslankyně Jarmila Boháčková: Vážený pane předsedo, vážení kolegové, dovolte, abych vám předložila dva pozměňovací návrhy zákona ze dne 16. 10. 2003, kterým se mění zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů.
Za bod 7 se vkládá nový bod 8, který zní:
V § 25c odst. 4 se slova "zejména jim poskytovat podle svých provozních možností v přiměřeném rozsahu místnosti s nezbytným vybavením, hradit nezbytné náklady na údržbu a technický provoz a náklady na potřebné podklady" nahrazují slovy "a to poskytnutím peněžitého příspěvku příslušnému odborovému orgánu nebo radě zaměstnanců a zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ve výši 0,3 % z vyplaceného ročního objemu mzdových prostředků. V kolektivní smlouvě, popřípadě ve vnitřním předpisu lze příspěvek podle předchozí věty zvýšit. Zaměstnavatel poskytuje příspěvek zálohově, a to poslední den každého kalendářního čtvrtletí, pokud v kolektivní smlouvě není dohodnuto, popřípadě ve vnitřním předpise stanoveno jinak. Zaměstnavatel je dále povinen poskytovat zástupcům zaměstnanců podle svých provozních možností v přiměřeném rozsahu místnosti s nezbytným vybavením, hradit nezbytné náklady na údržbu a náklady na technický provoz a náklady na potřebné podklady."
Dovolte, abych tento pozměňovací návrh odůvodnila. Navrhovaná úprava sleduje především zpřesnění stávající platné právní úpravy obsažené v § 25c odst. 4 zákoníku práce, z kterého vyplývá povinnost zaměstnavatele vytvořit zástupcům zaměstnanců podmínky pro jejich činnost na svůj náklad. Vzhledem k tomu, že právní úprava nekvantifikuje ani minimální výši těchto nákladů, ani je blíže nespecifikuje, je předmětné ustanovení předmětem častých neshod mezi zástupci zaměstnanců a zaměstnavateli, které vedou k tomu, že nedostatek finančních prostředků brání zástupcům zaměstnanců plnit své poslání a zákonná oprávnění ve prospěch všech zaměstnanců. Přitom toto ustanovení má zajistit nejen sociální dialog mezi oběma partnery, a zajistit tak sociální smír u zaměstnavatele, ale má zajistit především plnění oprávnění zástupců zaměstnanců vyplývajících z pracovněprávních předpisů, které vykonávají za všechny zaměstnance zaměstnavatelé.
Proto se navrhuje, aby zákon přesně stanovil minimální výši příspěvku na zabezpečení výkonu činnosti zástupců zaměstnanců, tj. příslušného odborového orgánu, rady zaměstnanců, a ratifikovala úmluvu Mezinárodní organizace práce č. 135 o zástupcích zaměstnanců, ze které vyplývá - článek 3 - že pro účely této úmluvy výraz "zástupci pracovníků" znamená osoby, jež jsou za ně uznávány vnitrostátním zákonodárstvím nebo praxí, pokud jsou: zástupci odborů, tj. zástupci jmenovanými nebo zvolenými odbory nebo členy odborů; nebo zvolenými zástupci, tj. zástupci, kteří jsou svobodně zvolenými pracovníky podniku podle ustanovení vnitrostátního zákonodárství nebo kolektivních smluv a jejichž funkce nezahrnuje činnost, která se v zúčastněné zemi uznává za výlučnou pravomoc odborů.
Z tohoto důvodu není možné připustit, aby se navrhovaná právní úprava vztahovala pouze na některé ze zástupců zaměstnanců - podle toho, zda mají, či nikoli postavení právnické osoby - nebo pouze na zástupce zaměstnanců působící např. v podnikatelské sféře. V opačném případě by se jednalo o neodůvodněnou diskriminaci některých zástupců zaměstnanců.
Peněžitý příspěvek v případě odborové organizace, která má postavení právnické osoby, bude zaměstnavatel zasílat na její účet u peněžního ústavu. V případě, že u zaměstnavatele působilo více odborových organizací, musely by se o konkrétním rozdělení příspěvku dohodnout, a pokud by se nedohodly, rozdělil by ho zaměstnavatel úměrně podle počtu zaměstnanců, které konkrétní odborová organizace zastupuje. Z hlediska dodržování obecného principu rovného zacházení stanoveného zákoníkem práce a vzhledem k tomu, že příslušné odborové orgány jsou účastníky pracovněprávních vztahů, není nezbytně nutné dohodu o poměrném přidělení výslovně upravovat. Jde zároveň o to, aby právní předpis nebyl zatěžován neodůvodněnou kazuistickou úpravou.
Peněžitý příspěvek bude podle § 24 odst. 2 písm. b) zákona o daních z příjmů daňově uznatelným nákladem a součástí zdanitelných příjmů zaměstnavatele, neboť jde o plnění povinnosti stanovené zákonem. Pro zaměstnavatele, jehož činnost je vázána na územní nebo státní rozpočet, bude peněžitý příspěvek rozpočtovým výdajem.
Druhý pozměňovací návrh. Bod 1 v § 60 písmeno a) odstavec 1 se vkládá nový odstavec 2, který zní: V kolektivní smlouvě lze sjednat, popřípadě ve vnitřním předpisu stanovit, že zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 46 odst. 1 písm. d) nebo dohodou z týchž důvodů, náleží při skončení pracovního poměru odstupné za podmínek a ve výši násobku průměrného výdělku stanovených kolektivní smlouvou nebo vnitřním předpisem.
***