(10.20 hodin)
(pokračuje Zralý)
Podle tohoto ustanovení lze totiž písemně vymezit a dohodnout mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací vážné provozní důvody, pro které nemůže zaměstnancům přidělovat práci, včetně náhrady mzdy v rozsahu 60 až 80 % průměrného výdělku. Tedy až o 40 % méně, než činí zákonně garantovaná náhrada mzdy bez této dohody. Řádově může jít o prostředky významné.
A konečně třetím důvodem podáním návrhu jsou opatření legislativně technická. Podaný návrh v podstatě totiž pouze zpřesňuje platnou právní úpravu. Už dnes jsou dle stávající dikce zákoníku práce zaměstnavatelé povinni - a zaznělo to zde již - vytvořit na svůj náklad odborovým organizacím a zástupcům zaměstnanců podmínky pro řádný výkon jejich činnosti. Navrhovaný jednorázový peněžitý příspěvek zaměstnavatele na činnost odborové organizace, rady a zástupců zaměstnanců je tedy pouze jinou formou stanovení personálních nákladů zaměstnavatele včetně jejich výše a formy úhrady.
Závěrem stručné rekapitulace důvodů podání návrhu na poskytování jednorázového peněžitého příspěvku zaměstnavatele na činnost odborové organizace nebo rady a zástupců zaměstnanců ve výši 0,3 % ročního obejmu mzdových prostředků, si dovoluji upozornit, že při průměrné měsíční mzdě 16 226 Kč dosáhne roční navýšení personálních nákladů zaměstnavatele 584 Kč na jednoho zaměstnance. Jsem přesvědčen, že jde o částku ekonomicky únosnou, která žádného podnikatele neohrozí.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Zralému. Další přihlášky do obecné rozpravy nemám. Hlásí se pan ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach.
Ministr práce a sociálních věcí ČR Zdeněk Škromach: Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, chtěl jsem pouze reagovat na vystoupení paní poslankyně Páralové v tom smyslu, že se snad jedná o totalitní zákoník práce. On samozřejmě byl schválen v dobách dávných, ale pravda je, že velká novela už po roce 1989 a další - poslední taková velká novela byla v roce 2000 s účinností od 1. 1. 2001 - v podstatě dělají z tohoto zákona poměrně moderní právní normu, o které v některých zemích si zatím mohou pouze snít.
Ten problém ovšem je v tom, že nerozumím stanovisku paní poslankyně Páralové, v tom smyslu, že návrh, který předkládáme, v podstatě modernizuje zákoník práce, zlepšuje ho, vytváří určité lepší podmínky právě v pracovněprávních vztazích. Pak nerozumím tomu, proč navrhuje zamítnutí těchto změn. Chápal bych, kdyby chtěla například zrušit zákoník práce jako takový, tomu bych možná rozuměl, ale nepodpořit právě změny, které mají zlepšit tuto normu, kterou označila za nevyhovující - a my jsme si samozřejmě vědomi a všichni moji předchůdci včetně mých předchůdců ze strany ODS, kteří byli ministry práce, určitě vědí, že to není vůbec jednoduché, tuto záležitost změnit, ale dobrá zpráva je v tom, že nový zákoník práce je na spadnutí. Do té doby musíme vydržet s tím stávajícím. Mám obavu, že kdybychom neschválili tuto změnu, která má zlepšit, tak vlastně zachováváme ten nevyhovující stav, o kterém paní poslankyně hovořila. Čili je to určitý střet v názorech.
Pokud jde o ostatní argumenty, samozřejmě bude věcí třetího čtení, jak se rozhodne o jednotlivých pozměňovacích návrzích.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministru Zdeňku Škromachovi a obecnou rozpravu mohu ukončit. Přistoupíme tedy k rozpravě podrobné. Zde mám pět přihlášek. Přihlášena je paní poslankyně Páralová, Boháčková, pan poslanec Dub paní poslankyně Emmerová a pan poslanec Hönig. Jako první tedy vystoupí paní poslankyně Páralová.
V tuto chvíli mě paní zpravodajka upozorňuje, že dala návrh na zamítnutí už po obecné rozpravě, takže o tomto návrhu dám hlasovat v 10.26 hodin.
Dámy a pánové, v obecné rozpravě zazněl návrh na zamítnutí tohoto návrhu zákona. Podala jej paní poslankyně Alena Páralová.
O jeho osudu rozhodneme v hlasování pořadové číslo 38, které jsem právě zahájil. Kdo s tímto návrhem souhlasí ať zvedne ruku a stiskne tlačítko ano. Kdo je proti tomuto návrhu? Děkuji.
Hlasování skončilo. Ze 178 hlasujících bylo pro 55, proti 119, takže tento návrh nebyl přijat.
Můžeme se věnovat podrobné rozpravě, ve které jako první vystoupí paní poslankyně Alena Páralová.
Poslankyně Alena Páralová: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych předložila pozměňovací návrhy k projednávanému tisku.
Za prvé k bodu 3. Bod 3 se zrušuje.
Zdůvodnění. Náš právní řád nezná pojem sexuální obtěžování. Není namístě zavádět tento pojem poprvé právě do zákoníku práce. Chceme opravdu zavádět do našeho právního řádu rozdíl mezi sexuálním obtěžováním zaměstnankyně a ženy v domácnosti, případně podnikatelky?
V § 1 odst. 5 na konci se nepřímo stanoví povinnost rovnoměrného zastoupení mužů a žen u zaměstnavatele. Je toho vůbec možné dosáhnout administrativní cestou? Co bude dalším krokem v této souvislosti? Vidím to jako dost nebezpečné zasahování státu do svobody podnikání, totiž jak dalece bude stát ještě diktovat zaměstnavatelům, koho mají a mohou přijmout do pracovního poměru. Skladba zaměstnanců je přece záležitostí každého zaměstnavatele, který vytváří kolektiv zaměstnanců podle svých představ, a je součástí rizika podnikání. Nehledě na to, že trh práce nemusí vždy umožňovat dodržování takových pravidel.
Za druhé k bodu 7. Bod 7 se zrušuje.
Odůvodnění. § 18 odst. 2 písm h) a i) rozšiřují hromadnou informační povinnost zaměstnavatele vůči zaměstnancům. Z návrhu ale zároveň vyplývá, že každý zaměstnavatel musí učinit nějaká opatření, která směřují k zajištění rovného zacházení a k zamezení diskriminace. Taková opatření ovšem musí činit jen ti zaměstnavatelé, u nichž by k nerovnosti a diskriminaci docházelo, což je v praxi bezpochyby jen malá část zaměstnavatelů. Návrh tedy předjímá, jako by obvykle byla v podnicích porušována rovnost a uplatňována diskriminace.
***