(10.00 hodin)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji paní poslankyni Aleně Páralové. Jako zpravodajka petičního výboru vystoupí paní poslankyně Hana Orgoníková.
Poslankyně Hana Orgoníková: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, dovolte, abych vás seznámila s usnesením petičního výboru. Rovněž petiční výbor doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout usnesení v tom smyslu, že Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon číslo 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a zákon číslo 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, podle sněmovního tisku 261, ve znění schváleného pozměňovacího návrhu v části 3 článek IV, kde se zabýváme účinností. Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2004. Usnesení je pod číslem 72 ze 16. schůze petičního výboru dne 10. června 2003.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji paní poslankyni Haně Orgoníkové. Další zpravodajkou, která vystoupí, je paní poslankyně Soňa Marková. Vystoupí jako zpravodajka výboru pro evropskou integraci.
Poslankyně Soňa Marková: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych vás seznámila s usnesením výboru pro evropskou integraci k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon číslo 65/1965 Sb., zákoník práce, a zákon číslo 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, sněmovní tisk 261.
Výbor pro evropskou integraci po úvodním slově prvního náměstka ministra práce a sociálních věcí dr. Petra Šimerky, po vyslechnutí zpravodajské zprávy poslankyně Soni Markové a po rozpravě doporučuje Poslanecké sněmovně, aby návrh schválila.
Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Já vám děkuji, paní poslankyně. Otevírám obecnou rozpravu, do kterém mám jedinou přihlášku. Ta je od paní poslankyně Aleny Páralové, takže ji prosím, aby se ujala slova.
Poslankyně Alena Páralová: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, jako zpravodaj mám pro vás dvě zprávy. Jednu dobrou a jednu špatnou. Samozřejmě z mého hlediska. Z pohledu některých z vás tomu může být přesně naopak.
Nejprve ta z mého pohledu špatná zpráva. Výbor pro sociální politiku a zdravotnictví doporučil sněmovně ke schválení poměrně kontroverzní pozměňovací návrh. I když je v současné době v zákoníku práce povinnost zaměstnavatele hradit zástupcům zaměstnanců - tj. odborové organizaci, resp. radě zaměstnanců nebo zástupcům pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci - náklady na činnost zakotvena, a to poskytováním místností s nezbytným vybavením, úhradou nezbytných nákladů na údržbu a technický provoz a také úhradou nákladů na potřebné podklady, pozměňovací návrh přijatý výborem pro sociální politiku a zdravotnictví jde mnohem a mnohem dále. Zavádí navíc ještě povinnost zaměstnavatele poskytovat zástupcům zaměstnanců finanční příspěvek ve výši 0,3 % z vyplaceného ročního objemu finančních prostředků ve čtvrtletních splátkách. I když zaměstnavatel hradí zástupcům zaměstnanců všechny náklady, zavádí tento návrh, jak jsme si ostatně již v této sněmovně zvykli, pro firmy další výdaj, naopak pro odbory další příjem, který není účelově určen.
S takovým návrhem, který vytahuje další peníze z kapes daňových poplatníků, samozřejmě Občanská demokratická strana zásadně nesouhlasí. Návrh zatěžuje firmy dalšími výdaji a snižuje tím jejich konkurenceschopnost v době, kdy se snaží proniknout na evropský trh a tvrdě bojují o zakázky. Například firma s 80 lidmi musí podle tohoto návrhu zaplatit odborům asi 70 tisíc korun ročně. Ve společnosti ČEZ by návrh znamenal další náklady ve výši téměř 8 milionů korun, v mladoboleslavské automobilce 18 milionů korun. Přitom odborovou organizaci mohou založit podle našich zákonů pouze tři lidé. Ti se pak mohou mít dobře, ovšem na úkor ostatních zaměstnanců. Například mohou jet na školení o postavení odborových organizací v Evropské unii do přímořského letoviska.
Zaměstnavatel má mzdové prostředky omezené příjmy. Pokud bude muset jejich část odevzdat odborům, zbude méně na zaměstnance. Znovu se tedy potvrzuje, že většina podobných opatření nakonec dopadá právě a pouze na zaměstnance.
Návrh se vztahuje i na stát, kraje a obce a znamená další výdaje všech veřejných rozpočtů, a to paradoxně v době, kdy se přijímají zákony na úsporu veřejných financí a Špidlův sociální stát - v uvozovkách samozřejmě - šetří i na nemocných a sociálně slabých lidech.
Navržená úprava je navíc legislativně nedotažená a vyvolává celou řadu otázek. Co když bude u zaměstnavatele působit více odborových organizací? Odborová organizace ani rada zaměstnanců není nijak omezena ve způsobu nakládání s těmito příspěvky. Rada zaměstnanců navíc nemá právní subjektivitu, nemá tedy ani založený účet. Je to právně v podstatě skupina fyzických osob. Kam tedy budou příspěvky zasílány? Na jaké jméno bude veden bankovní účet? Na účet zaměstnance, který bude zástupcem nebo členem rady? Co když bude na tento účet vedena exekuce? Jaká evidence, nebo snad účetnictví budou o příspěvku vedeny? Samostatnou kapitolou je otázka zdanění příspěvků. Zdá se, že příspěvek bude odečitatelnou položkou, a návrh bude tedy znamenat další snížení odvodů do státního rozpočtu.
Jistě jste stejně jako já obdrželi vyjádření Svazu průmyslu a dopravy, který zásadně s touto úpravou nesouhlasí. Možná že jste stejně jako já obdrželi desítky vyjádření jednotlivých firem, které samozřejmě s tímto také nesouhlasí.
A teď se již těším, že vám sdělím tu dobrou zprávu. Jistě je vám známo, že jsem již několikrát navrhovala změnu úpravy nerovnoměrně rozložené pracovní doby stejně jako úpravu přestávky na jídlo a oddech, která je u nás nejdéle po 4,5 hodinách, přestože Evropská směrnice umožňuje šest hodin. Tuto úpravu kritizovali všichni - jak odboráři, tak zaměstnavatelé - ale nijak se nám ji nedařilo změnit. Až minulý týden svitla naděje - jednala tripartita a tam se zástupci odborů, zaměstnavatelů a Ministerstva práce a sociálních věcí shodli na společném řešení. Dokonce dohodli znění pozměňovacích návrhů. Jako zpravodaj jsem si tyto pozměňovací návrhy schválené tripartitou osvojila a předložím je v podrobné rozpravě.
Tato úprava pomůže jak zaměstnancům, tak zaměstnavatelům, kteří jsou ostatně ve společném boji o zakázky na jedné lodi. Vidíme to v současné době například na firmě Let Kunovice, jak velký problém nastane jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele i pro odborovou organizaci, když firma nemá zakázky.
Kolegyně a kolegové, jsme jediná země ze všech 25 zemí budoucí Evropské unie, která má zákoník práce. Již několikrát jsem zde zdůrazňovala, že zákoník práce je z roku 1965, a my dnes projednáváme 38. novelu 38 let starého zákona. Ve své době byl zákoník práce moderním zákonem na dobré legislativní úrovni.
***