(18.30 hodin)
(pokračuje Kužvart)
Otevřená společnost je nevládní organizací, která od roku 1999 podporuje aktivity vedoucí k rozvoji občanské společnosti a k tomu, aby byla činnost veřejné správy maximálně otevřená. Já si myslím, že právě tato Otevřená společnost, o.p.s., která v pondělí 29. září tohoto roku vyhlašovala své ceny právě v kategorii "zavřeno", to znamená nepřítel informací, v Národní knihovně, v Klementinu, dokazuje, že skutečně došlo ke kroku, který je nešťastný, a proto, dámy a pánové, si dovolím v rámci dalších čtení návrhu zákona o státním rozpočtu navrhnout příslušné doprovodné usnesení sněmovny, které doporučí všem členům vlády zveřejňovat informace o grantech udělených z jednotlivých rozpočtových kapitol.
Dámy a pánové, děkuji za pozornost.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím pana poslance Petra Bratského a připraví se pan poslanec Papež.
Poslanec Petr Bratský: Ano. Již signalizuji, že i já budu velice krátký. Pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, rok 2009 a 2010, v těchto letech by podle představ české vlády a centrální banky měla Česká republika přistoupit k jednotné evropské měně. Vláda premiéra Vladimíra Špidly v pondělí přijala strategii přistoupení České republiky k eurozóně. V dokumentu se kabinet zavázal k dalším reformám. Dovolil bych si vás seznámit s úryvkem ze včerejšího vystoupení guvernéra České národní banky pro BBC. Bude to jenom velice krátké.
"Já neříkám nic nového, protože neříkáme to jenom my, ale podle mě je si toho vědoma i vláda. V současné době hlavním úzkým místem je reforma veřejných financí. Z hlediska přijetí jednotné měny, z hlediska udržitelnosti ekonomického růstu. Je to primárně o tom, co se podaří udělat z oblasti veřejných financí. Stojíme před výzvou, kterou bych označil za strukturální deficit veřejných financí, to znamená veřejné finance sklouzávají do deficitu v posledních letech a tento vývoj, pokud nedojde k radikálním systémovým změnám, bude pokračovat a bude docházet k jeho dalšímu zhoršování."
Všimněte si, že na tento trend poslanci ODS již několik let poukazují a snaží se mu zabránit. Ale budu citovat dále guvernéra České národní banky.
"Nemůže to být jenom o nějakých modifikacích a kosmetických změnách, ale musí dojít ke změnám zásadním. To, co mě nejvíc trápí, je, nakolik se podaří zvládnout zhoršování strukturálního deficitu veřejných financí. A to je dáno do značné míry stárnutím populace, která bude velmi ovlivňovat stabilitu penzijního systému a zdravotnictví. Možná při určitém zjednodušení by se dalo říci, že stávající reforma je spíš - já bych to nazval nepříliš hezky parametrická v tom smyslu, že mění nastavení parametrů stávajícího systému, ale že stávající systém ve své podstatě nemění, a předpokládám, že ten druhý krok - a nepochybuji o tom, že musí přijít - bude více o změně tohoto systému, až budeme mluvit o změně systému penzijním nebo i v dalších podobných věcech. Věřím tomu, že je možné během dejme tomu šesti sedmi let udělat i poměrně radikálně strukturální reformu veřejných financí, a nevidím důvod, proč kolem roku 2010 by nemohl být třeba i vyrovnaný rozpočet. Mám však za to, že - teď rozuměj vládní - politici berou v úvahu i politický kontext a zřejmě nevěří tomu, že by tak radikální reforma veřejných financí byla politicky průchodná."
Tak tedy guvernér České národní banky Zdeněk Tůma hodnotí takzvanou vládní reformu veřejných financí a jejich první dítě, návrh prvního čtení rozpočtu pro rok 2004.
To je vše, co jsem vám chtěl v této chvíli říci.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Dalším přihlášeným a v této chvíli posledním je pan poslanec Jiří Papež.
Poslanec Jiří Papež: Vážený pane předsedo, děkuji za slovo. Páni ministři, dámy a pánové, chtěl bych říci několik slov k projednávanému návrhu zákona o státním rozpočtu na příští rok. Nebudu se zabývat celkovými ukazateli, protože o nich je především diskuse, ale chtěl bych se zaměřit na oblast, která se dostává do zorného úhlu politiků, až když se blíží nějaké volby. Tou oblastí je venkov, kam se obracejí někteří z nás ve chvíli, když cítí, že je to módní a mohou tam získat potřebné body. Navíc částka, o niž se jedná, je s ohledem na navrhovaný schodek rozpočtu skutečně zanedbatelná.
Celý venkov, ale i já máme obavy, že na strukturální programy nepůjdou v příštím roce finanční prostředky v úrovni vyjednané s Evropskou unií. Na podzim loňského roku a zvláště před červnovým referendem o našem vstupu do Evropské unie se vládní představitelé předháněli v ujišťování zemědělské veřejnosti o tom, že peněz na kofinancování programů Evropské unie bude dostatek. Pod hrozbou nátlakových akcí dokonce sám premiér české vlády tvrdil, že naše země dorovná objem peněz na tzv. přímé dotace českým zemědělcům na výši, kterou nám dovolila Evropská unie, to je do 55 % toho, co dostávají sedláci ve starých zemích Evropské unie. Ale ouvej. Místo slíbených 7,6 miliardy se v rozpočtu objevuje pouze 5,2 miliardy. Kde je zbytek? Spláchlo je referendum? Kam se ztratily sliby z letošního jara? Je celkem logické, když se nyní český venkov ptá vlády, kde jsou ony slíbené peníze, protože v návrhu státního rozpočtu je neumí nalézt.
Doposud tvrdilo Ministerstvo zemědělství, že pro horizontální plán rozvoje venkova má na rok 2004 přijít z evropských fondů 4,5 miliardy korun a k tomu 20procentní povinná spoluúčast české strany představuje 1,1 miliardy korun. V rozpočtu ministerstva se však nyní počítá se spolufinancováním ve výši pouhých 460 milionů korun. Úředníci ministerstva nás ujišťují, že to není žádný problém, protože potřebné finance jsou takzvaně uloženy ve všeobecné pokladní správě. Skutečnost je však taková, že pokud Česká republika jasně a transparentně prostřednictvím státního rozpočtu nevloží vyjednané finanční prostředky z národních zdrojů, neposkytne ani Evropská unie dohodnutý rozsah svých finančních prostředků. Důsledkem bude snížení podpory hospodaření na travních porostech v horských a méně příznivých oblastech. V konkrétních číslech to znamená, že místo vyjednaných 4,5 miliardy korun poputuje do venkovských oblastí jen 1,8 miliardy. Připravujeme se tedy o téměř 60 % podpory.
Ten samý problém se týká operačního programu zemědělství, na němž se má česká strana spolupodílet 400 miliony korun. V návrhu státního rozpočtu je však uvedena částka směšných 37 milionů korun. V této souvislosti jsou znepokojeny nejen nevládní organizace sdružující zemědělce, ale také Spolek pro obnovu venkova, Svaz měst a obcí a další.
Český venkov prokázal v rámci předvstupního programu SAPARD mimořádnou připravenost projektů právě v opatřeních na obnovu venkova. Jestliže tímto způsobem vyloučíme český venkov z programů Evropské unie, postihne to především malé obce, drobné podnikatele a místní nestátní neziskové organice. Mně nezbývá než upozornit na závažný prostor k deklarované a skutečně navrhované podpoře zemědělství a venkova.
Vláda rezignovala na pomoc venkovu. Tímto návrhem státního rozpočtu je naprosto popírána podpora multifunkčního zemědělství, o nějž se vláda často ve svých materiálech opírá. Právě uváděné podpory měly totiž pomoci hospodařit v horších klimatických oblastech, měly podpořit údržbu krajiny, údržbu travních porostů, zalesňování horších půd, obhospodařování mokřadů, pěstování meziplodin a nezemědělskou produkci. Říká se - sliby chyby. A v souvislosti s českým zemědělstvím a českým venkovem to platí dvojnásob.
Já se zde ptám: Chcete opravdu pomoci českému venkovu? Byl bych rád, abychom na vaši odpověď, my, kteří opravdu na venkově žijeme, nezapomněli.
Tento návrh státního rozpočtu nemohu v žádném případě podpořit, především z důvodů, které jsem předtím uvedl. Děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: O slovo se hlásí ještě paní poslankyně Michaela Šojdrová.
***