(16.20 hodin)
Poslanec Michal Kraus: Chtěl bych zareagovat skutečně fakticky na oba předešlé předřečníky, protože oba tady v mnoha pádech skloňovali dluhy rozpočtů, vývoj dluhů v následujících letech a obviňovali vládu z toho, co všechno způsobuje, od čeho všeho nás vzdaluje a jaký to vlastně bude mít důsledek pro českou ekonomiku.
Nechci se pouštět do srovnávání s minulostí, to už tady bylo mnohokrát ukázáno, jaké příčiny těchto dluhů tady jsou, ale chtěl bych se podívat do přítomnosti a budoucnosti, protože já bych tuto kritiku pochopil za předpokladu, že by ODS nastínila svoji alternativu, jak jinak, lépe a méně zadlužovat státní rozpočet. Ale podíváme-li se na "modrou šanci", tak zatímco vláda v roce 2004 předkládá rozpočet ve výši 115 mld. Kč, modrá šance, tedy šance ODS na zvládnutí rozpočtové krize, předkládá návrh schodku ve výši 172 mld. Kč. - Vážení přátelé, o 50 % vyšší než navrhuje vláda! Stejně tak v roce 2005 navrhuje modrá šance ODS rozpočtový schodek vyšší, než předpokládá vláda, a v roce 2006 předpokládá celkové zadlužení o 10 % vyšší, než předpokládá tato vláda.
Vážení přátelé, takže jaká je tady alternativa, co nabízíte? Akorát větší dluhy a hloupé bláboly.
Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců ČSSD.)
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: S faktickou poznámkou se hlásil nejdřív pan poslanec Říman.
Poslanec Martin Říman: Děkuji. Dámy a pánové, poprosil bych pana předsedu, aby svým prostřednictvím vzkázal panu poslanci Krausovi, že je třeba dočítat až do konce.
Rozdíl mezi modrou šancí a vaší takzvanou reformou je v tom, že my jdeme až na konec, tedy do okamžiku (oživení v sále, smích, potlesk poslanců ČSSD) - smějete se sami sobě, vážení - do okamžiku, kdy deficit veřejných rozpočtů rovná se nule. To je podle modré šance někdy v roce 2009 nebo 2010. My popisujeme celou trajektorii na rozdíl od vás, kteří končíte v roce 2006, a pak už se nedozvídáme nic, co bude následovat, pouze to, že rozpočtový schodek bude pravděpodobně kolem 4 % HDP, tedy 130 mld. Kč.
To tak bude navždy? Na to neodpovídáte! (Potlesk poslanců ODS.)
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: O slovo se hlásí paní místopředsedkyně Němcová.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, dámy a pánové, já bych ráda jenom upozornila pana poslance Krause, který vystoupil s faktickou poznámkou a volal po tom, aby opozice předložila svou alternativu, tak bych ho ráda upozornila na text, který si mohl najít na webových stránkách Poslanecké sněmovny, na slova, která v této sněmovně pronesl současný koaliční poslanec Karel Kühnl při projednávání jednoho z minulých rozpočtů - cituji:
"Pan předseda vlády také požádal opozici, aby předložila alternativy ve vypracování konkrétních kroků v rozpočtu. Dámy a pánové, vláda na sebe převzala zodpovědnost za vládnutí, vláda na sebe převzala odpovědnost za rozpočet. Není možné, aby rozpočet psal Parlament. Úkolem opozice, protože žádný návrh rozpočtu nikdy nebude dokonalý, úkolem opozice je na to upozornit a snažit se společným jednáním Parlamentu přispět k tomu, aby ta nedokonalost byla co nejmenší. Je to, pane předsedo, vaše odpovědnost, odpovědnost vašich kolegů sestavit takový rozpočet, který bude mít naději na souhlas této Poslanecké sněmovny. Vláda, která není schopna - a po této diskusi by toho schopna být měla - vláda, která není schopna připravit návrh rozpočtu, který by měl naději na souhlas Poslanecké sněmovny, nezlobte se na mě, taková vláda nemá co vládnout."
Tolik prosím slova vašeho současného koaličního poslance, odpověď na to, kdo má jaké povinnosti, kdo má jakou zodpovědnost a kdo se má občanům této země zodpovídat z toho, co činí. (Potlesk poslanců ODS.)
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: O slovo se řádně přihlásil písemně pan poslanec Jiří Patočka, dalším přihlášeným je pan poslanec Michal Doktor. Prosím pana poslance Patočku, aby se ujal slova.
Poslanec Jiří Patočka: Děkuji, pane předsedo. Vážené dámy a pánové, nedávno jsme zde podrobně analyzovali problémy české fiskální politiky v souvislosti s reformou veřejných financí předloženou touto vládou. Myslím si, že se naprosto jasně projevily rozdílné pohledy na příčiny a důsledky stávající a chystané fiskální politiky vlády a že jsme naprosto jasně a oprávněně kritizovali neudržitelnost ekonomického vývoje vedoucího přes obrovské fiskální deficity k obrovskému dluhovému zatížení budoucích generací, vedoucího k rostoucí nezaměstnanosti, vedoucího k oslabování domácích podniků, vedoucího k růstu státní administrativy, a další a další nepříznivé projevy.
V minulých letech, resp. v období působnosti minulé vlády, jsme začali dostávat tzv. střednědobé výhledy státního rozpočtu, které zpracovává Ministerstvo financí, a dostávali jsme je v podstatě v období asi od roku 1999 vždy s predikcí na tři roky dopředu. V této souvislosti jenom připomínám, že za pět let činnosti této vlády je ve funkci již čtvrtý ministr financí, čili je zcela nesporné, že tyto predikce byly ovlivňovány i tímto faktorem.
Je asi nutno objektivně konstatovat, že tyto výhledy, resp. analytické podklady od Ministerstva financí, průběžně podávají správnou diagnózu deficitu veřejných rozpočtů jak v letech minulých, tak i budoucích. A zejména varovně konstatují neudržitelnost současného nastavení rozpočtového systému. To považuji za velmi seriózní, kvalitní informaci v těchto dokumentech. Je nutné také uvést, že ODS na tyto skutečnosti v minulých letech i současně tvrdě upozorňovala a činí tak doposud.
Bylo tedy již v minulých letech naprosto jasné, že trvale rostoucí dynamika růstu sociálních mandatorních výdajů, která výrazně převyšuje tempo růstu daňových příjmů, je základním problémem fiskální politiky této vlády a samozřejmě i České republiky a potvrzuje neudržitelnost současného nastavení rozpočtového systému. Důsledkem neschopnosti vlády včas reagovat na tyto vážné problémy, projevující se minimálně již v posledních čtyřech letech, je explozivní růst veřejného dluhu, nezaměstnanosti, oslabení českých domácích podniků a jejich zaměstnanců. Zcela nesporně má velmi těsnou souvislost i s těmito fiskálními problémy, jejich dopad na obyvatelstvo a zejména, znova opakuji, na domácí podniky a jejich zaměstnance, resp. budoucí nezaměstnance. (Potlesk poslanců ODS.)
Trvalý růst nezaměstnanosti, velmi lokálně diferencovaný, ukazuje, že tato vláda není schopna tyto vážné problémy zastavit, omezit a přivést na pozitivní trajektorii.
Zcela podobným problémům jsou stále silněji vystaveny české domácí podniky, jak zde již hovořili mí předřečníci, zejména pan kolega Kocourek, kterým jsou bankami neustále snižovány emise úvěrů ve prospěch snazší kořisti bankovní, tzn. v nákupu vládních dluhopisů pokrývajících tyto vynucené deficity státních rozpočtů. Čili na jednu stranu vláda zalepuje díry, na druhou stranu si vlastně peníze odebírá sama. Jedná se myslím o ojedinělou mimořádnou příležitost pro očištěné české banky realizovat takovýto bankovní obchod století s tak fatálními důsledky.
Podle mého názoru vláda měla včas provést taková opatření, která by zejména v období před naším vstupem do Evropské unie měla posílit ekonomickou stabilitu českých domácích podniků v tom nejširším slova smyslu. Měla vyvolat větší sklon fiskálních výdajů směrem ke kapitálovým výdajům, které by svým multiplikačním efektem znamenaly posílení ekonomického růstu, posílení zaměstnanosti obyvatelstva, posílení jejich sociální jistoty.
Jsem názoru, že nám předložený návrh státního rozpočtu na rok 2004 - přes údajné uplatnění reformních kroků vlády, jak o nich hovořil pan ministr financí - neodstraňuje deficitnost veřejných rozpočtů a neposunuje je k jejich vyrovnanosti. Potvrzuje strukturální charakter těchto deficitů, který nemá cyklickou povahu a který není důsledkem transformačních procesů a nákladů. To je podle mě velmi důležitý argument, který odpovídá na určité repliky, které se tady ozvaly. A tento strukturální charakter je zejména podmíněn vysokým podílem stále rychleji rostoucích sociálních mandatorních výdajů, které vytlačují ostatní výdaje, ale paradoxně je doprovázen stále rostoucí nezaměstnaností a oslabováním českých domácích podniků. Toto vytlačování se děje nejenom v investicích, ale samozřejmě v sektorech dalších, ať je to věda, školství, zdravotnictví atd. - všichni víme, o čem je řeč.
***