(14.50 hodin)
(pokračuje Sobotka)
I když uvedené výdaje jsou kryty emisí státních dluhopisů a přijatými zahraničními úvěry podle citovaných zákonů, v obou případech Poslanecká sněmovna stanovila, že o takto získané prostředky lze překročit výdaje a změnit saldo státního rozpočtu v rozpočtovém roce, v němž budou prostředky použity, tedy v rozpočtovém roce 2003. Uvedené výdaje v úhrnném objemu 9,2 miliardy korun tak znamenají další zvýšení výdajů schválených zákonem o státním rozpočtu na rok 2003 a tím i výrazné prohloubení výsledného rozpočtového schodku.
Ukazatele státního rozpočtu upravené na základě výše uvedených skutečností tak představují rozhodující část vlivů, které jsou promítnuty do očekávaného plnění státního rozpočtu v letošním roce, jak je obsaženo v samostatné části zprávy návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2004.
Kromě těchto vlivů se v letošním roce očekává zlepšení příjmů státního rozpočtu proti schválenému rozpočtu o dalších cca 1,3 miliardy korun. Toto zlepšení plyne především ze zlepšeného inkasa daňových příjmů. Výnosy z daní by se podle očekávání měly pohybovat ve výši v souhrnu od cca 4,9 miliardy korun výše, než byl odhad a rámec daňových příjmů tak, jak byl obsažen v návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2003. Je to zásluhou především příznivého plnění nepřímých daní, tedy daně z přidané hodnoty a spotřební daně. Projevuje se zde především mírně rychlejší růst konečné spotřeby proti dřívějším odhadům, tedy pokud jde o výnosy z daně z přidané hodnoty. U spotřebních daní se pak jedná zejména o vyšší nákupy pohonných hmot v důsledku nižší ceny ropy na světových trzích a příznivého kursu koruny, či úprava daní z tabákových výrobků a cigaret.
Naproti tomu z předběžné bilance roku 2003 vyplývá, že zhruba o 3,8 miliardy korun zaostanou příjmy státního rozpočtu z pojistného na sociální zabezpečení. Příčinou je nižší růst vyměřovacích základů pro pojistné, zejména mezd, jejichž vývoj nedosáhl předpokladů, na nichž byl návrh rozpočtu na rok 2003 postaven. Nezopakovalo se ani zastavení růstu nedoplatků na pojistném z předcházejícího období.
Na výdajové straně rozpočtu se pak kromě vlivů, o nichž jsem již hovořil, očekává pouze mírné překročení výdajů v sociální oblasti, v oblasti zaměstnanosti. V souhrnu by tak měly být celoroční příjmy v porovnání s původním rozpočtem na letošní rok vyšší o cca 3,3 miliardy korun a výdaje by měly být překročeny o částku 24,4 miliardy korun.
Pokud se jedná o částku, o kterou budou překročeny výdaje v letošním roce, jedná se o výdaje, které byly jako celek i jednotlivě schváleny touto Poslaneckou sněmovnou. Výsledný schodek státního rozpočtu na rok 2003 by tak měl dosáhnout konečné výše 132 miliard korun, což je cca o 21,1 miliardy korun více, než Poslanecká sněmovna schválila před rokem.
V současné době jsou již známy výsledky plnění státního rozpočtu ke konci září, tedy za tři čtvrtletí letošního roku, a tyto výsledky potvrzují a tvoří základ úvah, které jsou obsaženy v dokumentaci zákona o státním rozpočtu na rok 2004.
Paní poslankyně, páni poslanci, na základě programového prohlášení vlády České republiky, ve kterém se vláda zavázala vypracovat koncept vedoucí k urychlení veřejných rozpočtů, byl v červnu letošního roku schválen dokument Rozpočtový výhled 2003 až 2006, koncepce reformy veřejných rozpočtů. Cílem této koncepce je, aby ve střednědobém horizontu došlo ke snížení podílu schodku veřejných rozpočtů na hrubém domácím produktu při zachování sociální soudržnosti a při zachování kvality veřejných služeb.
Hlavním systémovým pilířem reformy veřejných rozpočtů, jak se k ní vláda rozhodla přistoupit, je stanovení povinnosti vlády prezentovat střednědobé fiskální cíle a z nich vyplývající střednědobé výdajové rámce. Stanovením fiskálního cíle se vláda zavazuje dodržet ve střednědobém období dohodnutou trajektorii vývoje výsledku hospodaření veřejných rozpočtů, respektive státního rozpočtu a státních mimorozpočtových fondů. K dosažení fiskálního cíle vláda stanoví úhrnný nepřekročitelný rámec vládních výdajů na jednotlivé roky střednědobého období.
V současné době zpracovalo Ministerstvo financí novelu zákona o rozpočtových pravidlech, do které je nová metodologie fiskálního cílení a stanovení střednědobých výdajových rámců centrální vlády promítnuta. I když účinnost novelizace se předpokládá až v příštím roce, střednědobý výhled státního rozpočtu České republiky na roky 2005 a 2006 byl rozšířen o fiskální cílení centrální vlády a střednědobé výdajové rámce na léta 2004 a 2006 a dále pak o základní ukazatele hospodaření státních fondů, predikci hospodaření státních fondů v letech 2004 a 2006.
Součástí výhledu, který byl předložen do Poslanecké sněmovny, jsou rozpočtové limity příjmů a výdajů podle jednotlivých kapitol na léta 2005 a 2006 a výdajové limity státních fondů. Tyto limity jsou závazné pro správce kapitol a státní fondy při sestavování návrhu rozpočtu v letech 2005 a 2006 a budou sloužit jako východiska pro reálné rozpočtové práce, které budou realizovány při přípravě státních rozpočtů na příslušné roky.
Vzhledem k tomu, že se vláda zavázala, že již na roky 2004, 2005 a 2006 předloží sněmovně svůj fiskální cíl v podobě trajektorie snižování schodku veřejných rozpočtů a z toho plynoucí výdajové rámce na jednotlivé roky tříletého období, byl střednědobý výhled státního rozpočtu České republiky na roky 2005 a 2006 rozšířen o tuto část. Cíl pro deficit veřejných rozpočtů po očištění o privatizační příjmy, finanční operace a dotace transformačním institucím činí pro rok 2006 maximálně 4 % hrubého domácího produktu. Pokles deficitu veřejných rozpočtů bude v rámci rozpočtové politiky vlády dosažen snižováním deficitu centrální vlády, to je státního rozpočtu státních fondů za předpokladu stabilního deficitu ostatních složek veřejných rozpočtů. Centrální vláda se nejvýrazněji podílí na celkovém deficitu veřejných rozpočtů. Na konci roku 2006 by ovšem deficit centrální vlády neměl překročit 2,9 % hrubého domácí produktu.
Cíl pro deficit státního rozpočtu po očištění o privatizační příjmy, finanční operace a dotace transformačním institucím v roce 2006, který je konzistentní s cílem pro celé veřejné rozpočty, činí 2 % HDP.
Projekce daňových příjmů v tomto výhledu vychází z autonomní projekce korigované o fiskální dopady daňových změn navržených v rámci reformy veřejných rozpočtů a postupně projednávaných v Poslanecké sněmově.
Na základě cílené hodnoty deficitu v jednotlivých letech a na základě příjmové prognózy navýšené a očekávané fiskální dopady daňových změn byla určena výše výdajových stropů na jednotlivé roky. Stanovené výdajové stropy v tomto výhledu neznamenají absolutní pokles výdajů centrální vlády a státního rozpočtu - výdaje rostou v průměru o 5,5 %, respektive 5,8 % ročně. Při odhadované inflaci na úrovni méně než 3 % ročně nejde o restriktivní fiskální politiku. Jistá restrikce této politiky vyplývá ze skutečnosti, že výdaje státního rozpočtu se významně zvýší o rozpočtové dopady členství v Evropské unii, které v prvních letech našeho členství nebudou ještě plně kompenzovány absorpcí prostředků, které budeme získávat prostřednictvím fondů Evropské unie. Ostatní výdaje, respektive jejich nárůst, budou muset být v rámci tříleté fiskální politiky adekvátně korigovány.
Je zřejmé, že realizací fiskální konsolidace nedojde ani v jednom roce k poklesu reálné hodnoty výdajů státního rozpočtu. Pokles deficitu bude dosažen kombinací příjmových a výdajových opatření. Podíl výdajových opatření se na fiskální korekci v letech 2004 a 2006 pohybuje cca mezi 70 až 80 %. Naplnění požadovaného rozsahu fiskální korekce tedy znamená mobilizovat výrazné úspory zejména na straně výdajů. Opatření na straně příjmů povedou souhrnně k získání dalších zdrojů do státního rozpočtu kumulovaně během tří let ve výši 62 miliard korun.
***