(14.40 hodin)
(pokračuje Sobotka)
Ekonomický tlak na růst produktivity práce zvyšuje nároky na kvalifikaci pracovní síly, což dále prohloubí existující nesoulad kvalifikační struktury nabídky a poptávky po pracovní síle u nás.
Vážným problémem, který přes snahy o vyřešení stále přetrvává, jsou výrazné regionální rozdíly v míře nezaměstnanosti.
Přestože základní ekonomické faktory ovlivňující obchodní výměnu - jedná se o stále omezenou vnější poptávku v důsledku zpožďujícího se nastartování ekonomického růstu v zemích našich obchodních partnerů a relativně stabilní směnný kurs vůči euru po jeho předchozím rychlém zhodnocení, tak tyto základní ekonomické faktory se nevyvíjely v souladu s původními předpoklady. Docházelo v průběhu prvního pololetí roku 2003 ke snižování deficitu obchodní bilance a v dalším období se tento deficit pohybuje na úrovni roku 2002. Nedošlo ke snížení exportu, což svědčí o rostoucí necenové konkurenceschopnosti domácích produktů.
Kursový vývoj koruny vůči dolaru naopak prostřednictvím cenových efektů přispěl k omezení vnější nerovnováhy. Naplní-li se předpoklady stabilizace směnného kursu a překonání stagnace světové ekonomiky, je možné očekávat pozitivní vývoj i v nadcházejícím roce.
Přes zlepšení salda obchodní bilance podíl deficitu běžného účtu na HDP je v tuto chvíli neměnný a osciluje v pásmu cca 5,5 až 6,5 %. Jedním z důvodů je snížení přebytku bilance služeb, kam se promítá především další pokles aktivního salda bilance turistického ruchu.
Dalším a stále významnějším faktorem se stává prohlubování deficitu bilance výnosů, která zahrnuje repatriované i reinvestované zisky zahraničních investorů. Odliv zisku je druhou stranou mince, určitou daní za podporu výkonnosti exportní kapacity české ekonomiky, kterou masivní zahraniční investice představují. Deficit běžného účtu platební bilance bude v letošním i v příštím roce pokryt přebytkem na finančním účtu založeném především na přílivu přímých zahraničních investic. Přebytek finančního účtu dosud schodek na účtu běžném převyšuje i přes absenci přímých investic, které by byly přímo spojeny s privatizačním procesem. Ze střednědobého pohledu se jeví významné udržet deficit běžného účtu na takové úrovni, aby nevznikly problémy s jeho financováním. Zásadní je proto další zvyšování konkurenční schopnosti ekonomiky, které by přispělo k omezování vnější nerovnováhy.
Podrobnější informace o očekávaném vývoji české ekonomiky v letech 2003 a 2004 a rovněž odhady relevantních makroekonomických ukazatelů jsou uvedeny v části B rozpočtové dokumentace.
Při přípravě této makroekonomické predikce Ministerstvo financí standardně využívá spolupráce s institucemi státní i soukromé sféry zabývajícími se makroekonomickou analýzou a prognózou. Je možné konstatovat, že makroekonomický rámec návrhu státního rozpočtu je velmi blízký konsensuální makroekonomické předpovědi, která se týká roku 2004. Pokládám odhad vývoje makroekonomických parametrů v roce 2004, který je v základech tohoto návrhu zákona státního rozpočtu, za relativně konzervativní.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych vás ještě předtím, než přistoupím k popisu parametrů návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2004, seznámil s tím, jak se vyvíjí dosavadní hospodaření státního rozpočtu v letošním roce a jak vláda odhaduje celoroční výsledky rozpočtového hospodaření za rok 2003.
Poslanecká sněmovna na své schůzi 17. prosince schválila státní rozpočet na letošní rok s výsledným schodkem 111,3 mld. korun. Celkové příjmy byly schváleny ve výši cca 684 miliard, celkové výdaje ve výši 795 miliard. Samostatným ustanovením zákona o státním rozpočtu na rok 2003 byl ministr financí zmocněn k překročení některých výdajů o prostředky, které nebyly čerpány v roce 2002. Konkrétně šlo o výdaje na povodně, restituce a na financování našeho angažmá při řešení kosovské krize.
V průběhu roku bylo hospodaření státního rozpočtu ovlivněno zejména nezbytností úhrady některých mimořádných, nově vzniklých výdajů, které nebyly v době sestavování a schvalování rozpočtu známy a o nichž byla Poslanecká sněmovna v předchozích měsících rovněž informována prostřednictvím bodů, které vláda iniciovala z pohledu jednání Poslanecké sněmovny. Jednalo se především o úhradu závazku z arbitrážního sporu mezi Českou republikou a společností CME, tedy o případ, s nímž byla Poslanecká sněmovna detailně seznámena. V průběhu prvního pololetí, konkrétně v měsíci dubnu, byly prostředky na krytí nákladů spojených se závazkem z tohoto sporu deponovány na příslušném účtu v zahraničí.
Původní vládní návrh na úpravu státního rozpočtu z tohoto titulu byl v Poslanecké sněmovně rozšířen o další, rovněž nové výdaje. Jednalo se zejména o výdaje spojené s finančním vypořádáním smluvních vztahů se společností Housing and Construction ve věci projektu dálnice D47 a o výdaje na další platy soudců vyplývající z nálezu Ústavního soudu. Pouze pro úplnost připomínám, že šlo o částky 630 mil. korun -
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Pane ministře, promiňte mi, že vás přerušuji, je mi to opravdu velmi trapné a dělám to nerada.
Myslím, že jsem opravdu ve vážném bodu, a prosím všechny poslankyně a všechny poslance, aby poslouchali, s čím nás seznamuje ministr financí - s tím, co bude závazné pro naše občany nejenom v příštím roce, ale i v budoucnosti. Považuji to za natolik zásadní, že vás opětovně žádám, abyste, máte-li kdokoli z vás cokoli k projednání mimo tuto jednací síň, tak učinil. Věnujte prosím pozornost tomu, co projednáváme.
Promiňte, pane ministře, a prosím, abyste pokračoval.
Ministr financí ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Pokud tedy šlo o finanční vypořádání smluvních vztahů se společností Housing and Construction, jednalo se o částku 630 mil. korun, a pokud šlo o výdaje na další platy soudců na základě nálezu Ústavního soudu, jednalo se o částku 448 mil. korun. Tyto výdaje byly zároveň kryty úsporami ve výdajích na dluhovou službu státu.
S ohledem na získání dalších dvou miliard korun příjmů plynoucích do státního rozpočtu formou prémií při vydávání státních dluhopisů byly o stejnou částku zvýšeny i dotace Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu na regulaci trhu. Tyto návrhy byly schváleny příslušným rozhodnutím Poslanecké sněmovny jako změny zákona o státním rozpočtu na rok 2003.
Tento zákon č. 252, který byl schválen v červenci tohoto roku, znamená celkové zvýšení příjmů státního rozpočtu v letošním roce o 2 mld. korun a zvýšení výdajů státního rozpočtu o 12,6 mld. korun. Přímý dopad na rozpočtový schodek z této schválené novely zákona o státním rozpočtu na rok 2003 představuje částku 10,6 mld. korun.
Další významný dopad na skutečné čerpání rozpočtových výdajů v letošním roce představují některá další rozhodnutí Poslanecké sněmovny učiněná nad rámec schváleného státního rozpočtu. Rozhodnutí se týkají zejména poskytnutí návratné finanční výpomoci ke krytí výplaty náhrad ze Zajišťovacího fondu družstevních záložen ve výši 2 mld. korun, dále výdajů vyplývajících z realizace zákona č. 574 z roku 2002, který umožňuje přijetí rámcového úvěru od Evropské investiční banky na financování odstraňování povodňových škod z roku 2002. Z celkového objemu úvěrů schváleného ve výši 400 mil. eur, tj. cca 12 mld. korun, se předpokládá v letošním roce čerpání ve výši 7,2 mld. korun.
***