(15.00 hodin)
(pokračuje Sobotka)
Tento rozsah změn na příjmové straně je považován za konečný v rámci tohoto rozpočtového výhledu.
Opatření na výdajové straně budou v souhrnu představovat nalezení úspor v kumulované výši cca 190 mld. Kč oproti předpokládanému pasivnímu vývoji. Jedná se tedy o skutečný reformní balík změn, který by měl srazit dnešní vysoký růst vládních výdajů do výrazně nižších pásem.
Nyní mi dovolte, abych přešel k základním rysům návrhu státního rozpočtu České republiky na rok 2004.
O třech základních principech při sestavování návrhu státního rozpočtu jsem se již zmínil v úvodu svého vystoupení. Těmito principy bylo respektování koncepce reformy veřejných rozpočtů, respektování relativně konzervativního odhadu vývoje makroekonomických ukazatelů v roce 2004 a tím třetím základem byla tedy zkušenost z očekávaného vývoje hospodaření státu v roce 2003.
Předložený návrh rozpočtu představuje první reformní rozpočet, který vychází ze strategie postupného snižování schodku veřejných rozpočtů. Deficit veřejných rozpočtů v letošním roce podle našich odhadů bude činit cca 6,6 hrubého domácího produktu. V důsledku realizace reformních opatření předpokládáme, že se v roce 2004 sníží deficit veřejných rozpočtů na 6,2 HDP.
Rozpočet na rok 2004 nepředstavuje fiskální restrikci, ale znamená obrat k efektivnějšímu vynakládání prostředků z hlediska podpory hospodářského růstu a vzdělanostní ekonomiky.
Dalšími podstatnými principy či východisky, kterými se vláda řídila při přípravě návrhu rozpočtu, jsou vládou schválené návrhy zákonů, které souvisejí s reformou veřejných rozpočtů, aktivní příjmová a výdajová opatření a vládní rozpočtové priority, mezi něž patřilo především plnohodnotné začlenění České republiky do Evropské unie a podpora vzdělanostní ekonomiky.
Státní rozpočet na rok 2004 není výsledkem pouze pasivní akceptace stávajících trendů, ale je především založen na aktivní vládní rozpočtové politice. Rozpočet zobrazuje aktivní snahu vlády snižovat postupně během příštích tří let deficit státního rozpočtu a z tohoto pohledu znamená významný obrat ve stávající rozpočtové politice, jejímiž svědky jsme zde byli v uplynulých letech.
Pokud by vláda nezahájila již v letošním roce aktivní kroky směřující ke konsolidaci veřejných rozpočtů, dosáhl by schodek státního rozpočtu v roce 2004 vývoje celkem 183 mld. Kč deficitu státního rozpočtu v roce 2004. Realizací reforem se deficit snižuje o 68 mld. Kč.
V předloženém návrhu rozpočtu jsou v příjmové i výdajové části promítnuty i očekávané dopady vstupu České republiky do Evropské unie k 1. květnu 2004. Jedná se především o kompenzační platby z rozpočtu Evropské unie z důvodu nezhoršení čisté pozice nových členských států, odvody vlastních zdrojů Evropských společenství do rozpočtu Evropské unie.
Pokud jde o oblast společné zemědělské politiky Evropské unie, jsou prostředky rozpočtovány na poskytování přímých plateb a na rozvoj venkova. Současně je v návrhu rozpočtu uvažováno s finančními prostředky na financování předvstupní spolupráce s Evropskou unií prostřednictvím finančních nástrojů Phare a SAPARD, kde jsou rezervovány prostředky na financování společných programů Evropské unie a České republiky v oblasti strukturální politiky.
Očekávané dopady nového rozpočtového určení daní v důsledku přesunu kompetencí z ústředních orgánů státní správy na kraje jsou zahrnuty v kapitole Všeobecná pokladní správa formou disponibilní rezervy.
Celkové příjmy státního rozpočtu v roce 2004 se předpokládají ve výši 754 mld. Kč, výdaje státního rozpočtu v roce 2004 jsou navrženy ve výši 869 mld. Kč. Deficit státního rozpočtu v roce 2004 podle tohoto návrhu nepřekročí částku 115 mld. Kč.
Podíl deficitu státního rozpočtu na hrubém domácím produktu se bude v příštím roce pohybovat na úrovni 4,6 hrubého domácího produktu. Deficit státního rozpočtu v roce 2004 je nižší než očekávaný deficit státního rozpočtu v roce 2003. Pokud bychom porovnali deficit státního rozpočtu na rok 2003, tak jak byl schválen Poslaneckou sněmovnou, tj. včetně čerpání tzv. povodňových půjček, s návrhem na rok 2004, dochází k faktickému meziročnímu snížení nominálního deficitu.
Saldo státního rozpočtu na rok 2004 bez čistých půjček a dotací transformačním institucím bude činit 88 mld. Kč. Rozpočet zahrnuje i úhradu ztráty České konsolidační agentury ve výši 19 mld. Kč. Střednědobá strategie státního rozpočtu na léta 2004 až 2006 koneckonců počítá s tím, že úhrada ztráty Konsolidační agentury bude v obdobné nominální výši realizována prostřednictvím i následujících státních rozpočtů.
Odhadované příjmy z daní a poplatků, které jsou rozhodující částí příjmů, se opírají o predikce makroekonomických indikátorů a očekávanou skutečnost hospodaření letošního roku. Východiskem pro odhad příjmů je platná právní úprava a odhad dopadů změn daňové legislativy, které vyplývají ze schválené koncepce reformy veřejných rozpočtů.
Jedním z hlavních cílů konsolidace veřejných financí na příjmové straně je stabilizace daňových výnosů ve vztahu k hrubému domácímu produktu. Pro rok 2004 činí odhadovaná daňová kvóta 22,7 %. V roce 2004, pokud jde o příjmovou stranu státního rozpočtu, předpokládáme nárůst příjmů z daně z přidané hodnoty u veřejných rozpočtů celkem o 17,3 mld. Kč oproti předpokládanému autonomnímu vývoji.
Hlavními změnami je plná harmonizace s příslušnou směrnicí Rady, zejména přesun části zboží a služeb ze snížené do základní sazby, který bude plně dokončen k datu vstupu do Evropské unie. Vstupem České republiky do Evropské unie dojde ke sdružení fiskálních hranic a z toho plynoucí změně zdaňování transakcí mezi podnikateli z různých členských států. Tak dojde v roce vstupu ke zhruba jednoměsíčnímu posunu inkasa DPH na dovoz členských zemí. Tento dopad se týká pouze prvního roku po vstupu. Výše dopadu této skutečnosti se na inkasu DPH projeví negativně zhruba v rozsahu 14 mld. Kč. Celkem odhadujeme inkaso z daně z přidané hodnoty na úrovni veřejných rozpočtů ve výši 174,8 mld. Kč, z toho ve výši 133 mld. Kč pro státní rozpočet. U spotřebních daní předpokládáme zvýšení inkasa oproti autonomnímu vývoji celkem o 13,5 mld. Kč. Hlavními změnami je zvýšení sazeb u daně z uhlovodíkových paliv a maziv, z cigaret a z lihu, dále posun splatnosti daně z původního termínu na kratší termín po skončení zdaňovacího období a úpravy intrakomunitárního obchodu.
Po vstupu České republiky do Evropské unie dojde k zavedení tzv. podmíněného osvobození od daně z přidané hodnoty, o spotřební daně. Bude zaveden systém daňových skladů.
Pokud jde o dopad vstupu do Evropské unie v oblasti příjmů ze spotřební daně očekáváme v důsledku opatření, která zavádíme, jednorázový pokles inkasa v prvním roce členství o cca jednu miliardu korun. Celkem odhadujeme výnos spotřebních daní na 96 mld. Kč, z toho 84 mld. Kč pro státní rozpočet.
Odhad daně z příjmů právnických osob pro rok 2004 vychází z vývoje inkasa za první pololetí roku 2003, předpokladu těsnější korelace vývoje hrubého domácího produktu a daňové povinnosti za příslušný rok a odeznění mimořádných výkyvů v daňových povinnostech v letech 2000 až 2002. Celkový výnos této daně odhadujeme pro rok 2004 o 5,7 mld. Kč nižší oproti autonomnímu scénáři. Celkem předpokládáme výnos této daně ve výši 117 mld. Kč, pro státní rozpočet pak 84 mil. Kč.
Výnos cla bude v roce 2004 činit 4,4 mld. Kč, po vstupu do Evropské unie bude Česká republika clo vybírat jako tradiční zdroj rozpočtu Evropské unie, na úhradu nákladů si bude ponechávat 20 % výnosů.
Příjmy z povinných plateb pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti jsou odhadovány v objemu 292 mld. Kč, což představuje meziroční nárůst o více než 7 %.
***