(Jednání pokračovalo ve 14.30 hodin.)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Vážené paní poslankyně, páni poslanci, začíná odpolední část našeho dnešního jednání. V jejím úvodu dovolte pouze jedno technické upřesnění nesouvisející s následujícím bodem, kterým - jak jistě všichni víte - je projednáváním státního rozpočtu na rok 2004.
Chci vás v tuto chvílí požádat, abyste si ve schváleném pořadu schůze opravili u bodu č. 11 poznámku, že se tento bod se bude projednávat po projednání bodu č. 49, nikoli číslo 48. O tuto informaci mě požádala Kancelář Poslanecké sněmovny a legislativa. Ráda bych vás ujistila, že k záměně došlo pouze technickým nedopatřením. Tolik na úvod našeho odpoledního jednání.
Stanovili jsme si, že prvním bodem dnešního odpoledního jednání bude bod 49. Nevím, zda mám ještě chvíli počkat, než se do Poslanecké sněmovny dostaví všichni, protože bezpochyby jde o hit finanční sezóny a jeden z nejdůležitějších bodů, kterým se má Poslanecká sněmovna zabývat.
Protože čas je vzácný statek, budeme tedy pokračovat, a to bodem, kterým je
49.
Vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2004
/sněmovní tisk 460/ - prvé čtení
Z pověření vlády návrh uvede ministr financí Bohuslav Sobotka. Prosím pana ministra, aby se ujal slova a tento vládní návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2004 uvedl. Prosím, pane ministře.
Ministr financí ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji, paní místopředsedkyně. Dámy a pánové, dovolte mi, abych z pověření vlády předstoupil před Poslaneckou sněmovnu a abych odůvodnil vládní návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2004.
Kromě vlastního návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2004 obsahuje vládní rozpočtová předloha další analytické materiály, které nabízejí detailní strukturovaný pohled na příjmovou a výdajovou stránku státního rozpočtu, konkretizují makroekonomický rámec, do kterého je návrh rozpočtu zasazen, a poskytují informace o očekávaném průběhu hospodaření územních samosprávných (celků?) v roce 2004.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Promiňte, pane ministře, že přeruším vaše expozé.
Za prvé proto, abych upozornila Poslaneckou sněmovnu, že není dodrženo její usnesení a že tohoto zcela základního a klíčového bodu se nezúčastní ani premiér, ani některý z místopředsedů vlády. Žádám o nápravu tohoto stavu.
Za druhé vás přerušuji proto, a tímto se vám omlouvám jménem všech poslanců a poslankyň, že chci zjednat důstojnou atmosféru bodu, který je bezpochyby jedním z nejdůležitějších, jimiž se má Poslanecká sněmovna zabývat.
Žádám, aby zástupci klubu sociální demokracie zajistili přítomnost premiéra nebo místopředsedy vlády, bez jejichž účasti nemůžeme v jednání pokračovat.
Nyní přichází jeden z místopředsedů. Prosím, pane ministře, abyste se opět ujal slova.
Ministr financí ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Dodal bych, že součástí rozpočtové dokumentace je i střednědobý výhled státního rozpočtu na léta 2005 a 2006, který je Poslanecké sněmovně Parlamentu dán na vědomí.
Dovolte mi, abych se v úvodu vyjádřil k některým základním charakteristikám návrhu rozpočtu, k jeho vnitřním proporcím, k jeho vnitřním prioritám a soustředil se na následující okruhy.
Za prvé je to hodnocení ekonomického vývoje v roce 2003 a predikce ekonomického vývoje v roce 2004, hodnocení dosavadního hospodaření státního rozpočtu v roce 2003, dále hlavní principy rozpočtové politiky na příští rok, otázka střednědobého fiskálního cíle a střednědobého výdajového rámce a konečně, abych se podrobněji zmínil o navrhované výši příjmů, výdajů a salda státního rozpočtu na rok 2004.
Základním pilířem, na němž je návrh státního rozpočtu konstruován, je aktuální makroekonomický vývoj a tendence tohoto vývoje. Relativně stabilní růst ekonomiky České republiky trvá i nadále. Dynamika hrubého domácího produktu je v letošním roce stále vyšší než růst v zemích Evropské unie. V dosavadním vývoji se přitom výrazněji nezhoršují základní makroekonomické nerovnováhy, což naznačuje, že ekonomický výkon je nižší než jeho potenciální možnosti, a existuje tedy prostor pro mírné zrychlení růstu v následujících letech.
Návrh státního rozpočtu předpokládá pro rok 2004 zrychlení růstu české ekonomiky z predikovaných 2,4 % v letošním roce na 2,8 % v roce 2004. Hlavním zdrojem hospodářského růstu bude stejně jako v letošním roce domácí poptávka, zejména pak spotřeba domácností. Limitujícím faktorem hospodářského růstu bude i nadále vývoj vnější poptávky. Očekáváme, že tento vývoj vnější poptávky nebude příliš příznivý, protože předpovědi pro země hlavních obchodních partnerů uvádějí pouze mírné, limitované hospodářské oživení.
Omezená vnější poptávka spolu se silným zhodnocením směnného kursu vůči euru i americkému dolaru v loňském roce zatím nevedly k zásadnějšímu zhoršení obchodní bilance. Současná zahraničně ekonomická situace se však projevuje slabším přílivem neprivatizačních přímých zahraničních investic. Zpomalení tvorby fixního kapitálu ze zahraničních zdrojů tak na jedné straně snižuje tlak na deficit obchodní bilance, na druhé straně se však jako složka domácí poptávky mírně záporně podílí na růstu hrubého domácího produktu v prvním pololetí roku 2003.
Intenzita investiční aktivity spolu s vývojem zahraničního obchodu budou hlavními faktory, které ovlivní sílu hospodářského růstu v nadcházejícím roce.
V roce 2003 se dále poměrně výrazně snižuje inflace, do níž se promítá se zpožděním převážně pokles dovozních cen v důsledku směnného kursu, ale i absence domácích inflačních tlaků, včetně vlivu rostoucí konkurence na domácím trhu.
Návrh státního rozpočtu předpokládá v roce 2004 zrychlení meziroční inflace při dosažení viditelně vyšší průměrné míry než v roce 2003. V roce 2003 bude míra inflace zjevně pod úrovní půl procentního bodu, v roce 2004 predikujeme úroveň inflace na úrovni 2,6 % při podstatném vlivu daňových změn, které by se měly na této míře inflace podílet v rozsahu 1,8 % bodu.
Predikce cenového vývoje v roce 2004 je zatížena určitou nejistotou, která souvisí s reakcí ekonomických subjektů na vstup do Evropské unie.
Pokud jde o hlavní ukazatele trhu práce, v roce 2004 zřejmě nedojde k zásadním změnám dosavadních tendencí. Predikce vývoje zaměstnanosti předpokládá, že pozitivní vlivy rychlejšího ekonomického růstu a programu aktivní politiky zaměstnanosti vyváží dopady restrukturalizace a zaměstnanost v následujícím období neklesne. Nezaměstnanost je však stále jedním z rizik makroekonomického vývoje a je to riziko i pro vývoj v roce 2004.
Současný pozvolný nárůst míry nezaměstnanosti související s oslabením celkové ekonomické aktivity by se v kontextu s očekávaným zrychlením hospodářského růstu měl v roce 2004 postupně zastavit. Strukturální nezaměstnanost se pravděpodobně nesníží.
***