(16.10 hodin)
(pokračuje Gross)
A tudíž dnes platný zákon o krajích postrádá tuto "obecnou" zmínku o krajském referendu na rozdíl od dnes platného zákona o obcích, kde tato obecná možnost je dána. Proto se tedy vláda klonila k tomu, aby se tyto dvě věci oddělily. Nicméně bude-li v Poslanecké sněmovně vůle, aby tento zákon obsahoval i krajské referendum, my se tomu určitě bránit nebudeme. Upozorňuji ale na to, že nebude tak jednoduché ten návrh vypracovat. Pokud se rozhodnete, tak my samozřejmě svými silami přispěcháme na pomoc, abychom udělali kvalitní znění. Je to skutečně ale spíše politické rozhodnutí.
K tomu, o čem zde hovořil pan poslanec Pospíšil. Já si pana poslance vážím jako dobrého znalce ústavního pořádku, takže určitě řada z těch věcí, které zde zmiňoval, jsou věci, o kterých se bude dál debatovat, a na leckteré z nich se třeba bude dát přistoupit. Myslím si ale, že je to klasická debata do výborů, případně do druhého čtení zde v Poslanecké sněmovně.
K příspěvku pana poslance Šeicha ohledně toho poměrně malého počtu lidí, který - jak se mu zdá - může vyvolat referendum. Já si myslím, že to je přesně otázka pro politické uvážení, které zde nakonec bude vyjádřeno nějakým hlasováním. Rozhodnete, jestli to má být v těch největších městech šest procent nebo deset procent nebo dvacet procent nebo dvě procenta. Vláda se přiklonila k tomuto návrhu. A přiklonila se k tomu řešení, které zde také bylo v jednom příspěvku trochu zpochybňováno - zda je správné, nebo není. Myslím, že o tom hovořil pan poslanec František Beneš. To je řešení, že u menších obcí by mělo být to procentuální vyjádření osob, které mohou vyvolat referendum, větší, u větších měst by bylo menší. Ale zase je to otázka poměrně jednoduchého řešení, které můžeme rozhodnout hlasováním. A záleží na tom, jakým "číslům" - a tomu, co se za těmito čísly skrývá - se Poslanecká sněmovna rozhodne dát přednost.
Pan poslanec Vymětal chtěl ode mě hřejivé slovo, chtěl, abych mu vysvětlil, proč v tom zákoně je 50 procent jako podmínka pro platnost referenda a v jiných není. Ten důvod tady částečně řekl pan poslanec Miroslav Beneš. A přidám k tomu ještě jednu věc. Na rozdíl od stávající právní úpravy závaznost těchto rozhodnutí v referendech, pokud přesáhnou toto stanovené kvorum, bude absolutní. A to dokonce tak absolutní, že mohou vést k rozpuštění zastupitelstva a mohou vést k předčasným volbám, pokud by zastupitelstvo nerespektovalo rozhodnutí v referendu. To je novum. A proto si myslíme, že pokud je tam tato absolutní sankce, za určitých podmínek, je zapotřebí, aby se tak skutečně nedělo z vůle dvaceti nebo třiceti procent lidí, i když samozřejmě nechci podceňovat žádnou menšinu. Pokud ale takováto absolutní sankce z hlediska politiky existuje, měla by asi skutečně být dána minimálně tou padesátiprocentní účastí. Je to názor vlády. Rozhodne-li se Poslanecká sněmovna toto zmenšit nebo zvýšit, jak zase o tom hovořil pan poslanec Miroslav Beneš, je to otázka politické vůle této sněmovny.
Myslím si tedy, že v této chvíli jsem se vyjádřil k hlavním věcem, které zde byly vzneseny. Chtěl bych poděkovat za tuto rozpravu a jsem také rád, že nepadl žádný návrh - pokud jsem to dobře zaznamenal - ani na vrácení, ani na zamítnutí. Takže - děkuji za průběh rozpravy.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já děkuji panu ministru vnitra Stanislavu Grossovi a ptám se paní zpravodajky, jestli chce závěrečné slovo. Není tomu tak.
Můžeme tedy přejít k přikázání výborům k projednání. Návrh, který vzešel z organizačního výboru, je přikázat návrh k projednání výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí. Ptám se, jestli má někdo jiný návrh na přikázání. Není tomu tak.
Já se pokusím ještě přivolat poslance k hlasování o této věci, i když to není nic zásadního. Myslím si, že jsme se na tom shodli.
Zahájil bych hlasování pořadové číslo 222, ve kterém se ptám, kdo je pro přikázání výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.
V hlasování pořadové číslo 222 z přítomných 167 bylo 116 pro, proti 2. Návrh byl přijat. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí.
Děkuji panu navrhovateli, panu ministru Grossovi, a zpravodajce paní poslankyni Zdeňce Horníkové. Končím bod číslo 39.
Přejdeme k dalšímu bodu našeho schváleného pořadu schůze, kterým je bod
40.
Vládní návrh zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
/sněmovní tisk 256/ - prvé čtení
Z pověření vlády České republiky předloží návrh místopředseda vlády a ministr vnitra Stanislav Gross. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Stanislav Gross: Vážený pane místopředsedo, paní poslankyně, páni poslanci, mé oko nejprve spočinulo na galerii hostů - zda tam není shromážděn nadměrný počet policistů, tak jak při minulém projednávání. Musím konstatovat, že tentokrát tomu tak není, takže doufám, že nebudeme vystaveni nějaké kritice ovlivňování zákonodárného sboru.
V každém případě -
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane místopředsedo vlády, já myslím, že to bude spíše dáno tím, že jsme nebyli schopni dát dohromady program tak, abychom věděli, kdy který bod budeme projednávat. Ale to je vedlejší.
Když už jsem vás přerušil, požádal bych o klid ve sněmovně, protože jde o velmi vážnou normu. Byl bych rád, kdyby se projednávala v klidu a soustředěnosti sněmovny.
Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Stanislav Gross: Pane místopředsedo, já bych vás chtěl v každém případě ujistit, že kdybychom chtěli, zorganizujeme si to.
V každém případě návrh zákona, který v tuto chvíli předkládám, je návrh, který zde v této sněmovně již jednou projednáván byl - na konci minulého volebního období. Jde o zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Je také spjat s návrhem, který bychom měli projednávat v případě úspěchu této normy v prvém čtení jako další bod, což je zákon o změně dalších zákonů, který s tímto souvisí a který jsme se rozhodli předložit jako samostatnou právní normu.
Tento návrh navazuje na stejnojmenný návrh, který měl sněmovní tisk číslo 1154 v minulém volebním období a byl ve druhém čtení zamítnut v březnu roku 2002. Oproti původnímu návrhu byly provedeny určité změny, které ale nemají nějaký zásadní dopad do tehdy předkládané koncepce. Ta koncepce - musím zkonstatovat - zůstává zachována stejná i v této navržené úpravě.
Co bylo změněno, to je otázka ekonomických dopadů tohoto návrhu zákona, protože samozřejmě všechny kapitoly včetně kapitoly Ministerstva vnitra se musejí pohybovat v nějaké rozpočtové realitě a ekonomické realitě, ve které v tuto chvíli jsme. Oproti původnímu koeficientu 1,1, který byl obsažen v původním sněmovním tisku 1154, byla úroveň tohoto koeficientu snížena na 0,95 násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře podle údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. Tento koeficient by měl platit pro léta 2005 a 2006 jako první roky předpokládané účinnosti tohoto zákona. A pro rok 2007 a další léta by ten koeficient měl být 1,00 násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob.
Jde samozřejmě pouze o matematický model, ze kterého vychází tento návrh zákona při konstrukci služebního platu, takže samozřejmě že i při tom koeficientu 0,95 násobku pro první dva roky účinnosti tohoto návrhu zákona jsou ekonomické dopady na výdajovou stránku státního rozpočtu poměrně velké. Ty výdajové dopady, respektive nárůst služebního příjmu, jsou obsaženy v materiálu, který je součástí předkládaného návrhu.
***