(16.20 hodin)
(pokračuje Gross)
V praxi by to mělo znamenat u každého příslušníka bezpečnostního sboru nárůst zhruba 6 000 Kč měsíčně, což samozřejmě je poměrně velký nárůst, nicméně i vláda při současné situaci dospěla k závěru, že je to krok nezbytný z důvodů, které uvedu za krátkou chvíli.
Dále došlo k některým posunům např. ve vymezení některých institutů v oblasti výkonu služby, evidence služebních míst, systematizace bezpečnostního sboru. Jejich cílem bylo upřesnění. My jsme analyzovali průběh rozpravy v prvním a druhém čtení a snažili jsme se alespoň některým připomínkám, kterým bylo možno podle našeho názoru vyjít vstříc, vstříc vyjít a v některých drobnostech se tak stalo.
V souvislosti s připravovaným vstupem České republiky do Evropské unie byl návrh zákona rozšířen o další právní normy Evropských společenství např. v oblasti péče o příslušníky, tak jak je to v textu zákona zakotveno.
Došlo i k některým změnám v oblasti drobných legislativně technických záležitostí, tak aby bylo dosaženo maximální precizace jednotlivých ustanovení.
Co se týče cílů úpravy, tak jak je předkládána, tak nejdůležitější jsou následující:
Za prvé je ambicí tohoto návrhu zákona sjednotit dosud poměrně roztříštěnou právní úpravu služebních poměrů příslušníků jednotlivých bezpečnostních sborů. Jde o Policii ČR, Hasičský záchranný sbor, Vězeňskou službu, Celní správu, Úřad pro zahraniční styky a informace a BIS.
Za druhé se tento návrh snaží komplexně upravit specifickou státní službu příslušníků těchto bezpečnostních sborů, kteří plní úkoly v oblasti bezpečnosti při plnění úkolů státu na tomto úseku, tak jak je ukládají jednotlivé zákony, a snaží se také oddělit záležitosti jejich služebního poměru od zákoníku práce a od ostatních právních předpisů, které platí v pracovněprávních vztazích při "normálních" zaměstnaneckých poměrech.
Dalším cílem tohoto návrhu zákona je sjednotit rozsah práv a povinností příslušníků, nikoliv však práv a povinností ve vztahu ke třetím osobám, ale práv a povinností, které se týkají služebních záležitostí.
Návrh dále sleduje i záměr dosáhnout stavu, kdy povinnosti jednotlivých příslušníků budou ukládány ve vztahu ke služebním záležitostem pouze zákonem, tak jak to předpokládá náš ústavní pořádek.
Návrh zákona je také důležitý pro dosažení souladu s právem Evropských společenství, neboť návrh zákona je s tímto právem plně slučitelný a je také plně slučitelný s ústavním pořádkem a s mezinárodními závazky, kterými je Česká republika vázána.
Při minulém projednávání zde byla poměrně obsáhlá diskuse o východiscích, nebo chcete-li o principech tohoto návrhu zákona. Já se k ní pokusím stručně vrátit. Předpokládám, že ještě širší možnost k tomu bude jak v průběhu projednávání ve výborech, tak případně ve druhém čtení, pokud budeme s tímto návrhem zákona v prvním čtení úspěšní.
Prvním principem, kterým se snažíme návrh zákona prosadit a který je dlouhou dobu bezpečnostním sborům České republiky slibován, je zakotvení kariérního způsobu obsazování služebních míst. Tento princip je v zákoně velmi striktně dodržován a promítá se několika důležitými ustanoveními tohoto zákona. Tento návrh zákona plně naplňuje předpoklady k tomu, aby kariérní princip v českých bezpečnostních sborech byl plně využíván a byl základem pro obsazování jednotlivých služebních míst. Na druhé straně uzavřenost kariérního systému není úplná, aby byla umožňována prostupnost mezi jednotlivými bezpečnostními sbory a ve výjimečných případech i tzv. boční vstup do tohoto systému, a to v případech, kdy se může výběrového řízení zúčastnit i občan, který není příslušníkem bezpečnostního sboru, ale který splňuje podmínky pro přijetí do služebního poměru, ale to skutečně jen v případech, které jsou přesně tímto zákonem stanoveny.
Druhý takový princip je vytvoření podmínek pro přechod příslušníků do jiných bezpečnostních sborů. Tento princip se snaží zabránit různým situacím, kdy někdo z rodinných nebo jiných důvodů hledá uplatnění v jiném bezpečnostním sboru, nicméně se dostává do situace, kdy musí "začínat od píky" a nemůže pokračovat v kariéře, přestože již v rámci státní služby v bezpečnostním sboru má odslouženo třeba velké množství let. Snaží se zabránit ztrátám lidského potenciálu, tak aby bylo využito toho, co bylo do jednotlivých příslušníků investováno.
Dalším principem je také jasné definování postoje a vztahů tohoto zákona k zákonu č. 218/2002 Sb., o státní službě, kdy zákon neumožňuje vzájemné prolínání kariérních systémů - když to řeknu stručně, civilního služebního zákona a tohoto služebního zákona pro příslušníky bezpečnostních sborů. Důvod spočívá v tom, že podmínky kladené na příslušníky bezpečnostních sborů jsou v některých oblastech specifické na rozdíl od podmínek, které jsou kladeny na státní zaměstnance, na které by se měl vztahovat nebo se na ně vztahuje zákon o státní službě, ať už jde o fyzickou způsobilost, osobnostní způsobilost apod.
Závěrem mi dovolte, abych konstatoval, že návrh zákona je podle názoru vlády České republiky velmi důležitým krokem k vytvoření právního rámce, který povede ke zkvalitnění a zefektivnění státní služby na úseku bezpečnostních sborů. Zároveň bude znamenat poměrně výraznou personální stabilizaci u všech bezpečnostních sborů, především u Policie České republiky a u Hasičského záchranného sboru, ale určitě se to týká i ostatních bezpečnostních sborů, na které se tento návrh zákona bude vztahovat, protože přináší to, co je už poměrně dlouhou dobu v České republice těmto sborům slibováno - vytváří srovnatelné podmínky pro službu u policie, u hasičů, celníků, vězeňské služby, zpravodajců ve srovnání s tím, jaké podmínky mají k dispozici vojáci z povolání podle platných zákonů, které upravují služební poměry vojáků z povolání. Vytváří samozřejmě i podmínky, které by měly vést k větší stabilizaci z hlediska celoživotního možného kariérního růstu těch příslušníků bezpečnostních sborů, kteří budou mít smlouvu na dobu neurčitou podle tohoto zákona.
Pokud jde o účinnost, ta je navrhována k 1. 1. 2005 v tomto návrhu zákona s tím, že termín nabytí účinnosti návrhu zákona byl jedním z výsledků debat, které na vládě byly vedeny vzhledem k fiskálním dopadům tohoto návrhu.
Ještě jednou bych zde chtěl poděkovat ostatním mým kolegům, členům vlády České republiky, kteří s tímto návrhem zákona vyslovili souhlas, protože vím, že to pro ně nebylo jednoduché, že vždy, když se diskutuje o platových podmínkách v jednotlivých oblastech veřejné správy, tak je velmi obtížné zvažovat, jestli by měl mít větší příjem učitel, lékař, zdravotní sestra, vědec nebo příslušník bezpečnostního sboru. Ten krok, který vláda schválením tohoto návrhu udělala, je krok, který si podle mého názoru toto poděkování zaslouží. Není to poděkování za mě, je to poděkování za příslušníky všech těchto bezpečnostních sborů.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já bych tímto asi své úvodní vystoupení ukončil. Chtěl bych vás požádat, abyste umožnili postoupení tohoto návrhu zákona do další fáze legislativního procesu, tak abychom v historicky dohledné době dokázali ukončit projednávání tohoto návrhu zákona na půdě zákonodárných sborů. Pak bude existovat určitý delší čas, resp. určitá doba do nabytí účinnosti, kdy legisvakance nám umožní se řádně připravit na aplikaci tohoto služebního zákona, protože v rámci aplikace jde nejen o podzákonné předpisy, které už s tímto návrhem jsou tady před vámi k dispozici, ale jde také o technické přizpůsobení se realizaci především z hlediska informačních systémů, které máme k dispozici a které mají k dispozici jednotlivé bezpečnostní sbory.
***