(16.00 hodin)
(pokračuje Kvapil)
A za třetí se velmi přimlouvám za to, aby výsledný návrh byl pokud možno jednoduchý a srozumitelný, protože je to zákon, který slouží široké veřejnosti, proto by také měl odpovídat i řekl bych text toho zákona, aby byl tedy snadno aplikovatelný.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu poslanci Tomáši Kvapilovi. Bude nyní hovořit pan poslanec František Beneš, připraví se pan poslanec Vladimír Koníček. Prosím, pane poslanče.
Poslanec František Beneš: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, jenom velmi krátce.
Komunistická strana Čech a Moravy je příznivcem a požaduje obecné referendum a jsme velmi rádi, že tento institut, alespoň na úrovni místní, je tady nastolen.
K tomu předloženému návrhu. Předpokládám, že výbor pro veřejnou správu bude mít ještě dosti práce, protože jenom na jeden z nedostatků, které ten návrh obsahuje, bych chtěl upozornit. O některých těch připomínkách tady už hovořili kolegové.
Zdá se tedy, že autoři toho návrhu, autoři, kteří psali text, měli velmi dobrý úmysl a snažili se to postihnout dobře teoreticky, ale asi si neuvědomovali praktické dopady všech slov a všech vazeb. Tak například chci dokázat, že ta listina, která se vyžaduje pro konání referenda, musí v obci, která má 30 tisíc obyvatel, mít 3 tisíce podpisů a v obci, která má 20 tisíc obyvatel, musí mít 4 tisíce podpisů. Takže ta kvora, jak jsou stanovena v § 8, jsou úplně špatná a vycházejí z toho, že nikdo o tom nepřemýšlel, protože to platí úplně obecně.
Jinak jsem velmi rád, že takový návrh máme před sebou, a věřím, že se povede ten zákon upravit ve výboru tak, aby skutečně byl velmi jednoduchý a velmi praktický. Myslím si, že nic nebrání tomu, abychom jej do výboru postoupili. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já děkuji panu kolegovi Františku Benešovi a další přihlášený do rozpravy je pan poslanec Karel Vymětal. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Karel Vymětal: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové. Já doufám, že rozprava uspokojuje pana ministra vnitra. Říkal, že se na ni velmi těší, tak doufám, že se sněmovna nezahanbila.
O nutnosti a potřebě zákona o místním referendu asi netřeba hovořit, nicméně bych se pozastavil nad jednou věcí. On ten zákon o místním referendu je v jedné záležitosti zvláštní. A sice zvláštní v tom, na rozdíl od všech možných jiných zákonů, že se tady píše, že k platnosti rozhodnutí v místním referendu je třeba účasti alespoň poloviny oprávněných osob zapsaných v seznamech oprávněných osob. A tady by mě zajímala odpověď na otázku, pane ministře, kdybyste nám ji třeba vyjasnil nebo odpověděl, co vedlo vládu k tomu, že do tohoto zákona to kvorum zavedla, protože ho nemáme v žádném volebním zákoně, ani ve velkých volbách do Parlamentu, ani v obecních volbách to nemáme, nemáme to ani v referendu o vstupu do Evropské unie. Dokonce nás mnohé země varovaly - nezavádějte si to, protože budete volit mnohokrát a budete vyhazovat peníze. A zajímavé je, že u místního referenda to tady vláda vtělila. Tak by mě zajímalo, co tu vládu k tomu vedlo.
Já teď nerozumím panu místopředsedu Langerovi…
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já prosím, aby pan kolega Vymětal a pan místopředseda Langer spolu nemluvili v průběhu rozpravy, když hovoří pan kolega Vymětal.
Prosím, pane poslanče.
Poslanec Karel Vymětal: Ano, děkuji. Já bych rád nemluvil, kdyby pan místopředseda na mne nepokřikoval.
Takže já bych se chtěl… No vidíte to, a pořád.
Já bych se chtěl zeptat a nechtěl bych předjímat, jestli to třeba není záměr vlády, aby se těm obcím a městům to referendum nějak zkomplikovalo. To bych strašně nerad slyšel. A proto bych rád slyšel hřejivé slovo pana ministra, který nám to jistě vysvětlí.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já děkuji panu kolegu Karlu Vymětalovi a do rozpravy je dále přihlášen pan poslanec Miroslav Beneš. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Miroslav Beneš: Děkuji, pane předsedající. Členové vlády, dámy a pánové, já mám pocit, že zase jsme se vrátili do procházky růžovým sadem, že všichni vítáme přijetí zákona o místním referendu, že se všichni těšíme, kterak se kvalita naší demokracie zlepší, když budeme mít velmi hezký zákon o místním referendu, že už přestaneme být svědky toho, kterak ve stotisícovém městě 45členné zastupitelstvo podle mého názoru je zbytečně velké, protože podle mého názoru by v takovémto městě stačilo jedenáct volebních obvodů a v každém volebním obvodu volen jeden radní, a že jedenáctičlenná rada takové město bude daleko kvalitněji, daleko zodpovědněji spravovat. Že v takovémto případě bude jasná osobní zodpovědnost, že budou lidé jasně vědět, kdo je zastupuje, že budou jasně vědět, kdo je za co odpovědný, nikoli za co nikdo není zodpovědný, jak jsme toho svědky v našich obcích.
Máme před sebou návrh zákona o místním referendu, který nám vláda předkládá s takovým krásným optimismem. Vážené dámy, vážení pánové, já se prostě nemohu smířit s tím, že takřka vše, co je v samostatné působnosti obce, vyjma rozpočtových věcí a věcí vyjmenovaných v příslušném paragrafu, že takřka o všem se může rozhodnout v místním referendu. A převedu si to na České Budějovice, že v Českých Budějovicích 10 tisíc lidí rozhodne o tom, že se bude konat referendum. A já vás upozorňuji, že sídliště v tomto městě, a myslím si, že to je i jinde, mají zhruba takovouto velikost, resp. velikost větší, a že přijetí tohoto zákona o referendu může vést nikoli ke slučování obcí, jak deklaruje vláda, ale naopak k rozpadu obcí. Prostě proto, že ty parciální zájmy se mohou stát předmětem referenda.
Samozřejmě, a tady dovolte, abych poděkoval vládě, že na rozdíl od zákona o referendu o vstupu České republiky do Evropské unie zde vláda dala 51procentní úroveň účasti oprávněných osob. Já si myslím, že je to naprosto správné, vážené dámy, vážení pánové, protože jsem přesvědčen, že Česká republika má spíše tradici v demokracii nepřímé než v demokracii přímé, na co si tady teď hrajeme, tak já vás chci ubezpečit, že drtivá většina těch referend tohoto kvora nedosáhne. Normální by bylo navrhnout, aby kvorum bylo ještě vyšší, aby to bylo nejenom 51 procent, ale třeba 60, 70 procent, protože výsledek toho referenda bude závazný. Bude závazný nejenom pro zastupitelstvo, ale pro celý další rozvoj té obce.
Vážené dámy, vážení pánové, jak jsem poslouchal své předřečníky, dospěl jsem k závěru, že marné je snažení dávat návrh na zamítnutí. Nebudu jej dávat. Co však není marné, pozvednout hlas a říci - dámy a pánové, hlasujeme o zákonu, který se ukáže naprosto nefunkční, naprosto k ničemu, protože množství referend, která nedosáhnou onoho 51procentního kvora, bude výrazně vyšší, než kterýkoli optimista z vás očekává.
Děkuji za pozornost. (Potlesk v pravé části sněmovny)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já děkuji panu kolegu Miroslavu Benešovi a konstatuji, že nemám žádnou další písemnou ani jinou přihlášku do rozpravy, ani nikoho nevidím z místa se ještě hlásit, a proto končím obecnou rozpravu.
Ptám se pana ministra, jestli má zájem vystoupit se závěrečným slovem a odpovědět na otázky - ano. Takže slovo má místopředseda vlády a ministr vnitra pan Stanislav Gross. Prosím, pane ministře.
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Stanislav Gross: Vážený pane místopředsedo, paní poslankyně, páni poslanci. Já se pokusím reagovat alespoň na část věcí, které zde zazněly v průběhu rozpravy.
Nejprve k tomu, co bylo společné pro několik vystoupení. Zmiňovala se o tom paní poslankyně Horníková i pan poslanec Kvapil, tj. otázka úpravy krajského referenda. Vláda vycházela z toho, že je pro nás v tuto chvíli prioritou, aby byla upravena otázka místního referenda, a to takovou předlohou, která bude mít poměrně velkou šanci na to, aby byla v Poslanecké sněmovně schválena. Proto se nakonec rozhodla oddělit tyto dvě zákonné předlohy. Alespoň podle názoru vlády. Samozřejmě pokud ve sněmovně dojde k představě, že by měl otázku krajského referenda obsahovat i tento zákon, je to možné, ale vláda se k tomuto nepřiklonila z toho důvodu, že dosavadní zkušenosti z politických debat zde v Poslanecké sněmovně byly takové, že je poměrně široký konsens na tom, jak by měla vypadat úprava místního referenda, a mnohem menší konsens je ten ve vztahu k otázce krajského referenda, což bylo podloženo tím argumentem, že když se zde projednával zákon o krajském zřízení, tak bylo vypuštěno písmeno g) z § 12 odst. 2, které upravovalo právo občana hlasovat v krajském referendu za podmínek stanovených zvláštním zákonem.
***