(10.30 hodin)
(pokračuje Zaorálek)
Jsem přesvědčen, že pokud jde o jednání, jak proběhla, a máme je dnes shrnout, můžeme nakonec říci, že byla vůči nám férová, že se nelhalo a že se respektovala pravidla hry. To celé, co se zde navozuje, je neustále problémem jakési důstojnosti, jestli je to důstojné postavení, ve kterém jsme a ve kterém se ocitáme. Celá Evropa je dnes o důstojnosti. Není to jenom naše důstojnost, ale je to důstojnost Evropy vůbec, o kterou jde. Je to její příběh, kdy ona po druhé světové válce zůstala rozdělená, ponížená, rozpadla se, nafoukly se zde dvě mocnosti a pro autonomní Evropu nezbyl žádný prostor. Evropa sama se staví na vlastní nohy, stejně jako se na ně staví Česká republika.
Jsem si jist, že my máme dnes možnost jednat s takovým sebevědomím a s takovou důstojností, jakou jsme v minulosti nikdy neměli. Těší mě, že jejich jednání a průběh nám potvrzují, že česká politická reprezentace jednala jako reprezentace sebevědomého státu a že výsledky odpovídají tomu, že máme dnes schopnost jednat s našimi partnery jako někdo, kdo si je vědom své ceny a hodnoty. Právě v té důstojnosti cítím, že to je příslib do budoucna, a odmítám to, že bychom dnes byli v situaci, že bychom se měli bát o to, jestli nejsme ponižováni. Zdá se mi, že právě dnes jsme poprvé - a ne tak často v moderních dějinách - bráni vážně.
Děkuji. (Potlesk.)
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji předsedovi Poslanecké sněmovny. Nyní má slovo pan předseda Vilém Holáň a připraví se pan poslanec Jaroslav Pešán.
Poslanec Vilém Holáň: Vážené kolegyně a kolegové, budu mluvit krátce. Skončilo vyjednávání o našem přístupu k Evropské unii. Někteří mají za to, že výsledky jsou dobré, jiní mají za to, že výsledky jsou špatné. Může to být dáno i tím, jak je kdo angažován v té které oblasti.
Celkově můžeme říci, že bylo dosaženo něčeho, co je velmi blízko maximu možného. Myslím, že je ale také správné v daný okamžik ocenit práci těch, kteří se na tom podíleli. Určitě to byli již zmínění premiéři počínaje Václavem Klausem a konče dnešním premiérem, určitě to byli ale také ministři zahraničí počínaje Zieleniecem a konče dnešním ministrem. Určitě to byl také prezident a určitě to byla i celá skupina vyjednavačů v čele s panem doktorem Teličkou. Těm všem patří v tento okamžik ocenění.
Nicméně však jako kdyby se ty naše diskuse točily jen kolem peněz, jako kdyby se celá Kodaň koncentrovala na peníze. A já musím říci, že v této věci mně naopak vadí ta příliš ostentativně natažená ruka. Jaké to jsou peníze, po kterých my saháme? Jsou to skutečně peníze vybrané z daní, DPH, a to všech lidí, kteří v Evropské unii žijí a působí.
Jsem pravicový, nebo řekněme středově pravicový politik a jako takový mám za to, že je zapotřebí přerozdělování daní co nejvíc zmenšit. Ale nyní, když jsme na straně těch potenciálních příjemců, tak nám to přerozdělování vůbec nevadí. A to myslím dobré není. Vidím titulky "Evropská unie se k nám chová macešsky", "Evropská unie je lakomá" - a připomíná mně to někoho, kdo někomu něco dal, a ten, kdo něco dostal, říká jak to, žes mi nedal víc.
Samozřejmě, že zde mohou být utilitární zájmy Evropské unie získat větší trh, větší prostor, ale to je i zájem náš.
Možná, že někteří z vás viděli v televizi šot, kde ženu na ulici potká redaktor a ptá se jí, co říká na to, že každý z občanů musí dát asi 25 eur na to, aby se Evropská unie rozšířila. A ona na to odpovídá: To já bych dala i víc, protože mně záleží na tom, aby Evropská unie byla širší. Mně přitom běhal mráz po zádech. To vadilo mému národnímu sebevědomí. Myslím, že do Evropské unie jdeme za jinými hodnotami, a kdyby výsledek bilance byl takový, že dostaneme tolik, kolik dáme, tak by mě to do určité míry uspokojovalo.
Myslím, že existuje z tohoto procesu jedno ponaučení a naše reakce na ně. Za pár let bude přijímáno Bulharsko a Rumunsko, a já jsem zvědav, zdali my budeme v tom okamžiku stejným způsobem velkorysí, jako chceme očekávat velkorysost od těch, kteří nyní přijímají nás. My přece ztratíme postoj, kdy říkáme "my a oni", my přece budeme součástí společné unie - a jak se pak budeme v tento okamžik chovat? V Evropské unii jde skutečně o více věcí, jde o volný trh, ale také o mír, jak zde bylo sděleno. A to jsou tak vážné hodnoty, že ty ostatní proti nim blednou.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Dále má slovo pan poslanec Pešán.
Poslanec Jaroslav Pešán: Vážená vládo, vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, dovolte abych se zmínil několika poznámkami o kapitole Zemědělství.
V diskusi o našem postavení mezi desítkou pozvaných zanikají v kapitole Zemědělství dva důležité prvky celého procesu vyjednávání. Prvním je dosavadní domácí vládní strategie, vytvářející past nezodpovědných slibů učiněných lobbistickým skupinám, které ovládají Ministerstvo zemědělství již od dob ministra Fencla. Jejich životním zájmem není budování konkurenceschopného prostředí, ale peníze hned. Tyto skupiny vtiskly celému vyjednávání výlučnou podobu handlířství a diskuse o jiných hodnotách a prioritách je debatou hluchých. Ministerstvo zemědělství ani nepostřehlo, že zde existuje střízlivější hlas Asociace soukromých zemědělců a zpracovatelského sektoru. Paradoxně jsou však právě oni dosavadním přístupem vlády ohrožováni.
Druhým prvkem je vlastní vyjednávání za poslední léta. Hlavní metodou se stalo přizpůsobení. Podle této veřejně vyhlášené vládní strategie jsme dávali dopředu jasně najevo, že chceme vstoupit za jakýchkoliv podmínek. Gesto v posledních hodinách před summitem jenom ukázalo, že v otázce výše zemědělských dotací nejde o pečlivě vyvážený a propočítaný podíl, ve kterém jedna čtvrtina skutečně odpovídá nižší úrovni platů a cen zemědělské půdy v ČR, ale o neupřímnou snahu podržet netržními prostředky nekonkurenční prostředí existující v dnešní EU. Náhlá možnost zvýšení na více než dvojnásobek, to znamená 55 %, vyvrací původní tezi Evropské komise o pečlivé vyváženosti stanovené částky a zároveň ukazuje na hlavní proud v agrární politice Evropské unie.
Dotace neslouží a nikdy nesloužily k růstu konkurenceschopnosti, ale k ochraně před konkurenceschopností, a tedy důsledně vzato, systém může být nějak použitelný, jen pokud by se prosadil v globálním měřítku. Vnucením tohoto systému dalším deseti státům se nezbytné řešení jen odkládá. Obávám se totiž, že systém, do kterého již několik let zaplouváme, není určen k řešení již zmíněné konkurenceschopnosti, ale že povede k ještě hlubší závislosti na přerozdělených prostředcích, bytostně demotivujících podnikatelské prostředí.
Na pozadí vyjednaných podmínek a na základě prohlášení ministra financí, který ohlásil záměr ušetřit minimálně 50 mld. ročně, by mě zajímala odpověď pana ministra zemědělství, aby se nedvojsmyslně vyjádřil, kde chce získat dalších 10 mld. na dorovnání do 55% výšky dotací, když jedním z výsledků vyjednávání je, že pokud splníme kritéria, která jsme nemohli ani v nejmenším ovlivnit, dostaneme zpět námi odevzdané peníze zvýšené o několik procent prostředků nejbohatších členů unie, a za úspěch vyjednávání se nám prezentuje fakt, že si k tomu můžeme dalších 30 % laskavě doplatit sami. (Potlesk v části sálu.)
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Slovo má pan poslanec David Šeich, připraví se pan poslanec Jaroslav Zvěřina.
Poslanec David Šeich: Vážená paní předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, dovolte mi, abych učinil několik poznámek v souvislosti s vyjednáváním podmínek vstupu České republiky do Evropské unie a ke kodaňskému summitu a závěrečným číslům, faktům a dohodám, které byly na tomto summitu učiněny.
Chtěl bych navázat na euforický popis pionýrské cesty do Evropské unie, který učinil pan předseda vlády, a učinit několik realistických poznámek zejména ke kapitolám volného pohybu osob, služeb a kapitálu. Tyto základní svobody - svoboda volného pohybu osob, služeb a kapitálu stejně jako svoboda pohybu zboží - patří k základním pilířům a svobodám Evropské unie a patří také k základním výhodám, které lze vstupem do Evropské unie získat.
***