(9.50 hodin)
(pokračuje C. Svoboda)
To znamená, že to je otázka, která se klade nám o naší způsobilosti. Takže z tohoto důvodu, jak jsem před chvílí řekl, že ty peníze přijdou až dodatečně podle zpracovaných projektů, se podařilo vyjednat ony kompenzační platby. Kompenzační platby je opět výsledek vyjednávacího procesu, je to výsledek našeho jednání. Na těchto kompenzačních platbách bude v rámci předvstupní pomoci čerpat Česká republika více než 5 mld. korun. Upozorňuji, že na rozdíl od peněz, o kterých jsem mluvil před chvílí, na které je třeba zpracovat projekty, na tuto předvstupní pomoc žádný nárok není, není na to žádný nárok právní. To je výsledek vyjednávání s Evropskou unií, abychom po vstupu do Evropské unie nebyli v horší finanční situaci než před vstupem do Evropské unie. Tyto peníze jsou peníze, které přijdou natvrdo. Na tyto peníze není třeba zpracovávat žádné projekty a splňovat nějaké další podmínky. Nejsou založeny na dodatečných schvalovacích procedurách. To považujeme samozřejmě také za úspěšné.
Znovu zdůrazňuji, že odhady celkového finančního rámce jsou tedy založeny také na odvaze, co budeme schopni sami také získat i po vstupu do Evropské unie. Výsledek úsilí našeho státu, České republiky, bylo, že v kompenzacích jsme vyjednali celkem 747 mil. eur, to znamená 23,3 mld. korun, což je po Polsku druhá absolutně nejvyšší částka. Podotýkám také, že na summitu v Kodani náš vyjednávací tým vyjednal nejvyšší navýšení po Polsku. Myslím, že tím jsme důstojně splnili náš cíl, který jsme v tomto vyjednávání měli.
To, co bylo kvalifikující pro nás po celou dobu vyjednávání, je, že tým, který byl ustaven prapůvodně v zárodcích v roce 1997 a definitivně v roce 1998 s výjimkou dvou diplomatů, kteří mezitím se stali velvyslanci, zůstal stejný. Právě proto také vyjednával s velkou efektivitou a dosáhl podle mého názoru výsledků, které odpovídají podmínkám a šancím naší země, to znamená, že toto vyjednávání bylo důstojné a hodné našeho ocenění.
Závěrem chci podotknout, že bychom se měli soustředit na to, abychom byli schopni odpovědět na otázky, které si budou klást a právem kladou naši občané. Těžko je možné reagovat na výzvy, jaká například zazněla od pana kolegy Vojíře, když říká obecně, že by něco mělo být navýšeno, že jsme někde nedosáhli požadované úrovně, aniž bychom si řekli jasně, co za daných podmínek v konkrétní kapitole mělo být vyjednáno jinak. To znamená jaké byly podmínky, jaké byly šance, čeho se dosáhlo v konkrétních podmínkách. Ono se to velmi snadno a velmi lacině říká občanům České republiky - mělo to být všechno lepší, měli jsme dostat více peněz, ale nezapomeňme na to, že i do Evropské unie jdou peníze z peněz daňových poplatníků - stejně tak jako u nás jdou peníze z kapes daňových poplatníků, tak v Evropské unii samozřejmě také. Myslím si, že peníze vynaložené z těchto zdrojů budou peníze lépe využité, protože budou využité na konkrétní věci a konkrétní projekty.
Myslím si, že bychom mohli mnozí z nás tady zpytovat svědomí, na co my jsme vynaložili peníze v minulosti, v posledních, 90. letech minulého století, na co byly vynaloženy peníze a s jakým užitkem. Myslím si, že už dosavadní zkušenost, která je s Evropskou unií, že peníze, které dostáváme z Evropské unie, a my je dostáváme, jsou peníze, které jsou mnohem lépe a účelněji využity než peníze, které jsme my tady vynakládali v minulosti bez pravidel, která jsou normální v Evropské unii.
Dámy a pánové, čeká nás velmi vážná komunikace, nikoliv nějaké vymývání mozků nebo jenom debata o pozitivech vstupu do Evropské unie, ale nastolení problémů našeho bytí v Evropské unii, jak se budeme připravovat na to, abychom byli plnohodnotnými členy Evropské unie ve faktických krocích, jakou máme představu o budoucnosti Evropské unie, jak chceme, aby byl uzavřen Konvent, a jak má být uzavřena otázka budoucnosti Evropské unie na mezivládní konferenci. Máme před sebou již otázky budoucnosti. Budeme se muset zabývat již problémy, které jsou zatím možná problémy vzdálenými, zda má být Turecko členem Evropské unie, nebo ne. To není jednoduchá otázka s jednoduchou odpovědí.
Je tady mnoho dalších otázek. Myslím si, že orientace stále do minulosti, že v kapitole X nebo kapitole Y se mělo vyjednat to či ono, nás odvádí někam jinam. Odvádí nás do minulosti a nevede nás do budoucnosti. Uzavřená jednání jsou uzavřena kvalitně, důstojně, zajišťují plnohodnotné členství. A já vyzývám všechny, abychom přemýšleli o naší budoucnosti, protože to je jediné, co teď máme před sebou, a já doufám, že to společným úsilím zvládneme.
Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji místopředsedovi vlády panu Cyrilu Svobodovi. Slovo má pan poslanec Jan Zahradil, připraví se pan poslanec Miloslav Ransdorf a poté vystoupí pan poslanec Vilém Holáň. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jan Zahradil: Děkuji vám. Paní předsedající, dámy a pánové, je zcela logické a není to ani jinak možné, že se musím zastavit u projevu pana ministra zahraničí, který byl právě dokončen, a myslím si, že něco takového tady z úst ministra zahraničí, anebo možná kteréhokoliv jiného ministra dlouho nezaznělo. Já bych očekával od ministra zahraničí realistické a jasné zhodnocení toho, čeho bylo dosaženo a čeho nebylo dosaženo. Čekal bych realistický popis událostí a skutečného stavu jak Evropské unie, tak České republiky. Ale toho se mně ani nikomu jinému v této sněmovně bohužel nedostalo.
Místo toho jsme byli svědky jakéhosi toku sebechvalné řeči zahaleného do velmi zvláštní frazeologie čísel, nesrozumitelných argumentů, házení finančními toky tam a zase zpátky, to všechno ještě včera doprovozeno tímto papírem - nevím, jak to mám jinak nazvat, mimochodem nepodepsaným, takže nevím, kdo to vlastně předkládal - který selektivně žongluje s údaji, aniž by považoval za nutné tam uvést jakékoliv srovnávací tabulky třeba s jinými kandidátskými zeměmi a s tím, co ony vyjednaly nebo nevyjednaly.
Samozřejmě se můžeme bavit a také se budeme bavit o všech těch konkrétních dopadech vyjednávání, o kompenzačních platbách a jejich výši, o kvótách, o přímých platbách do zemědělství. Můžeme se bavit o změnách daňového systému. Můžeme se bavit o tom, co mimochodem pan ministr nezmínil, a to je onen systém ochranných opatření nebo klauzulí, který v každý moment může Evropské unii v podstatě pod jakoukoliv záminkou dovolit, aby porušila jednu ze zásad jednotného trhu, to znamená volný pohyb zboží pod záminkou ochrany vlastního trhu. Můžeme se také bavit o tom, jak si sama Evropská unie s námi pohrávala při jednáních a jak se jí podařilo velmi efektivně v závěru vyjednávání rozdělit celou slavnou visegrádskou čtyřku tak, že každá z těchto zemí hrála proti všem ostatním, zatímco v minulých měsících jsme slýchali cosi o spolupráci a koordinaci.
***