(14.20 hodin)
(pokračuje C. Svoboda)
Ve světle skutečnosti, že nelze vyloučit jednotlivé případy, kdy bude v důsledku zvýšených dovozů hrozit újma českému agrárnímu trhu, byla dohodnuta ochranná klauzule, jejímž zavedením by došlo k omezení dovozu příslušné komodity a zajištění dočasné ochrany tuzemských agrárních subjektů.
Protože předmětná ujednání by měla být dostatečná k zajištění konkurenceschopnosti, bude Česká republika i nadále usilovat o navýšení procenta přímých podpor z rozpočtu Evropské unie, a to i přes to, že u většiny kandidátských zemí již tato podmínka z Evropské unie je přijatelná a již nežádají zvýšení této přímé platby. Bohužel, tady se nepodařilo dohodnout úplně synchronizaci našeho postoje v rámci visegrádské spolupráce, ale Česká republika bude ještě v této věci vyjednávat.
V kapitole Finanční a rozpočtová ustanovení Česká republika společně s několika málo dalšími kandidátskými zeměmi čelí situaci, že vzhledem k relativně vyšší hospodářské vyspělosti a rovněž z administrativně procedurálních důvodů hrozilo být v prvních dvou letech po vstupu čistým finančním přispěvatelem do rozpočtu Evropské unie. Z těchto důvodů jsme prioritně prosazovali vytvoření institutu kompenzací pro potenciální čisté přispěvatele, což se nakonec podařilo, a dokonce nejen do finančně neutrální bilance, nýbrž minimálně do úrovně předvstupní pomoci v roce 2003, tzn. více než 5 mld. korun.
Ve skutečnosti se jedná o přechodné období, neboť z právního řádu Evropské unie nevyplývá na tyto kompenzace žádný právní nárok. Zdůrazňuji přitom, že se jedná o určité provizorium, neboť počínaje rokem 2007 by měla Česká republika přístup k podstatně vyšším prostředkům v rámci nové finanční perspektivy, a to především v oblasti strukturálních operací. Z tohoto pohledu budeme v lepší situaci než některé země, které překročí hranici kvalifikující pro čerpání těchto prostředků.
Kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych v této souvislosti učinil jednu zásadní objasňující poznámku. Veškerá čísla na příjmové i výdajové straně jsou pouhými odhady a kandidátské země nemusejí z nejrůznější objektivních důvodů odhadnuté příjmy vůbec čerpat. Již předvstupní období ukázalo, jak nesnadné je rozběhnout systém příjmu pomoci, generovat konkrétní nosné projekty nebo zajistit jejich spolufinancování. Naopak, u přímých plateb a kompenzačních plateb se jedná o příjmy v zaručené výši. V případě přímých plateb jde o horizontální opatření stejné pro všechny kandidátské země. Výše kompenzačních plateb bude dokonce taxativně zakotvena v přístupové platbě bez ohledu na budoucí reálný vývoj.
Jak vidno, kritérium srovnávání jednotlivých kandidátských zemí dle odhadované čisté rozpočtové pozice není směrodatné. Stejně tak existuje množství jiných kritérií. Podle mnoha z nich bude Česká republika profitovat relativně nejvíce z kandidátských zemí. Například pokud porovnáme výši vyjednaných kompenzací na obyvatele, potom je již pozice České republiky zcela jiná.
Navíc je třeba si uvědomit následující. Česká republika po vstupu do Evropské unie bude jedinou novou členskou zemí, která nebude mít vnější hranici, která má být chráněna podle Schengenské dohody mezi Evropskou unií a zeměmi, které nejsou členy Evropské unie. Nebude tedy do nového zabezpečení té hranice investovat, a tedy na tuto oblast neobdrží žádné, resp. ne žádné, ale skoro žádné prostředky, tak jak se to děje u ostatních členských zemí. Ostatní obdrží značné prostředky na budování této hranice, které nebudou moci využit jinak. Hranici přitom budují v bezpečnostním zájmu nás všech. Chrání také i naše bezpečí, protože chrání vnější hranici Evropské unie. A tady si právě dovolím uvést konkrétní příklad, neboť Česká republika je často porovnávána právě se Slovinskem.
Když vezmeme situaci v porovnání těchto dvou zemí a pokud odečteme prostředky na vybudování vnější schengenské hranice EU, tak ČR zatím získala nejvyšší sumu kompenzací na jednoho obyvatele, tedy více než Slovinsko, s nímž je ČR nyní v tisku tak často srovnávána. ČR by v takovém případě měla 55 eur na osobu a Slovinsko 40 eur na osobu. Je to samozřejmě důležité, nebť čísla, která se uvádějí v tisku, dávají všechny částky dohromady a já zdůrazňuji, že peníze, které jsou určeny na schengenskou ochranu hranic, musí být použity na tuto ochranu hranic, na tento účel. Navíc je potřeba u Slovinska poznamenat, že Slovinsko nemá ochranu půdy, nevyjednalo ochranu půdy, a také se odhaduje, že Slovinsko vzhledem k budoucímu vývoji bude mít menší šanci dosahovat prostředky ze strukturálních fondů.
V současné fázi vyjednávacího procesu figuruje u ČR prozatímně nejvyšší částka finančních kompenzací ze všech kandidátských zemí, a to téměř 17,5 mld. korun pro první tři roky členství. Tato částka zahrnuje dalších 5 mld. korun předběžně přidělených z celkové sumy 9 mld. korun, tedy více než polovinu pro čtyři z nejvyspělejších kandidátských zemí. I při vědomí skutečnosti, na níž se, jak věřím, všichni shodneme, že sice členství ČR není pro nás jen rozpočtovou nebo ryze jen ekonomickou záležitostí, uvedená suma je dobrým východiskem pro závěrečná politická jednání v Kodani.
Pro vaši informaci dodávám, že tento přístup v závěrečné fázi přejímá Polsko, které k dnešnímu dni na kompenzacích vyjednalo zhruba 13,5 mil. Kč. Tedy ČR 17,5 mil. Kč, Polsko 13,5 mil. Kč. Nicméně je skutečností, že jednání o finančních rozpočtových záležitostech nejsou u konce a ČR má jasnou představu o dalším vylepšení rozpočtové situace a budeme v tomto smyslu jednat s našimi partnery v Evropské unii, byť nemá smysl předstírat, že je možné očekávat ještě nějaký radikální posun dopředu.
Kolegyně a kolegové, naše jednání, jak jsem řekl, se chýlí ke konci a je třeba vzít v úvahu i celkovou situaci takovou, jaká je. Česká republika patří mezi relativně vyspělejší kandidátské země spolu ještě se Slovinskem, Maltou a Kyprem, ale Malta a Kypr jsou speciální země se speciálními podmínkami, a zbývající kandidátské země přirozeně dostanou z prostředků Evropské unie v té absolutní sumě více prostředků. Ale jak znova zdůrazňuji, za prvé je to proto, že potřebují tyto peníze na vlastní další rozvoj více než my, za druhé jsou to prostředky, které získají, jen budou-li zpracovány kvalitně a dobře projekty, budou-li tyto projekty posouzeny a schváleny. To znamená, znovu opakuji, že tyto peníze nejsou virtuální, jsou přislíbené, ale nejsou. Jediné peníze, které skutečně jsou, jsou přímé platby a tam bude horizontálně řešení pro všechny stejné, a druhé peníze, které jdou skutečně - můžeme říci - "na prkno" - jsou peníze, které jsou v kompenzacích. A v kompenzacích ČR vyjednala největší částku.
***