(14.10 hodin)
(pokračuje C. Svoboda)
Toto bylo vtěleno do našeho memoranda k žádosti o přistoupení k Evropské unii, které tehdy schválila naše vláda a podepsal tehdejší předseda Vlády Václav Klaus. Tyto hodnoty jsou nadále platné a vstupem do Evropské unie se naplňuje jedna ze dvou hlavních priorit české zahraniční politiky. Po vstupu České republiky do Severoatlantické aliance je to samozřejmě vstup ČR do EU.
Na EU je třeba hledět jako na unikátní otevřený projekt, v jehož rámci se podařilo dosáhnout základních cílů, dlouhotrvajícího míru, stability a prosperity na základě sociálně tržního modelu hospodářství. ČR se k těmto hodnotám hlásí, a proto pokračuje v tomto procesu, abychom se stali plnohodnotnými členy EU.
Dámy a pánové, je potřeba vzít na zřetel skutečnost, že od samého počátku procesu integrace je tento proces založen na schopnosti dohodnout se. Připomínám, že na samotném počátku EU dokonce to byla dohoda mezi zeměmi, které několik let před vznikem integrační ideje a integračního procesu byly navzájem ve válečném vztahu. Již Robert Schumann, když uváděl program vytvoření vlastní integrace, apeloval na to, že tento proces je založen na dosahování konkrétních výsledků, nikoliv že by šlo o proces založený na jednotném, jediném plánu. A naše poučení z celého procesu integrace to jenom potvrzuje, že jednotlivé ústupky jsou vyváženy jednotlivými zisky a je třeba se na celou věc dívat v komplexu a vidět ji takovou, jaká je, pro celou Českou republiku.
Naším strategickým cílem je, aby se ČR stala plnohodnotným členem EU. Od samého počátku vyjednávání byla ČR na špičce kandidátských zemí, a to nikoliv z hlediska času, ale z hlediska vyjednaných podmínek. Námi pracně dosažené výsledky v řadě případů vytvořily předpolí a nástupní prostor pro jednání dalších zemí. Taková situace nastala např. u kapitoly Daně, kdy kandidátské země si teprve nyní zpětně uvědomují důležitost Českou republikou vyjednaných přechodných období a dodatečně o ně dnes žádají.
Za všechny si dovolím zmínit alespoň přechodné období na nižší sazbu daně z přidané hodnoty na stavební práce, pro bydlení a teplo a trvalou výjimku na poloviční sazbu spotřební daně pro pěstitelské pálení. Tento způsob výroby slivovice je jistě také naší národní tradicí a je to jeden z dílčích úspěchů, kterých jsme dosáhli v této kapitole. Zároveň připomínám, že pro... (Potlesk v sále.) Zároveň připomínám, že pro naše zemědělce se podařilo vyjednat přechodné období ochrany půdy jako základního výrobního prostředku, který zemědělci mají ve svých rukou, a dodatečná úprava ještě zákona o půdě a zákona o pachtu povede k tomu, že bude dalšími nástroji chráněna půda pro naše zemědělce, protože musí platit zásada, že česká půda má patřit do českých rukou a zemědělská půda má patřit do rukou zemědělců.
V kapitole Právo společnosti Česká republika na rozdíl od ostatních kandidátských zemí uspěla ve vyjednání takové podmínky pro patentovou ochranu léčiv, která farmaceutickému průmyslu ušetřila zhruba dvě miliardy korun. Vyjednaná přechodná období kapitoly životního prostředí například pro čističky odpadních vod rozloží v čase mnohamiliardové finanční částky.
To jsou, kolegyně a kolegové, výsledky, které byly dosaženy v minulosti. Dnes bych se chtěl věnovat především k tomu, co je dnes aktuální - kapitoly, které jsou dnes předmětem našeho vyjednávání.
V prvé řadě zmíním kapitolu Instituce. V této kapitole jsme vyjednali rovnocenné zastoupení našich zástupců v Evropském parlamentu se srovnatelnými zeměmi, to znamená s Belgií, Řeckem, Portugalskem, Maďarskem a námi a budeme mít 24 poslance.
V kapitole Doprava je možné uzavřít tuto kapitolu, neboť vlastní problém kabotáže je založen na dvoustranných jednáních mezi jednotlivými členskými zeměmi EU a i tady se rýsuje šance, že v jednotlivých jednáních se jednotlivými členskými státy EU úspěšně pokročíme dále na cestě liberalizace v oblasti dopravy.
Za dánského předsednictví se dokončují jednání na dvě klíčové kapitoly, které jsou dnes tak aktuální, jak také vidíme i z denního tisku - a je to především kapitola Zemědělství. V kapitole Zemědělství bylo základním cílem ČR udržet a dále posílit konkurenceschopnost našich zemědělců. Na rozdíl od některých jiných kandidátských zemí jsme tuto záležitost vnímali komplexně, nikoliv jen z hlediska přímých plateb, avšak také z pohledu výrobních kvót, rozvoje venkova a potřebných ochranných opatření pro potřebu ochrany českého trhu.
S ohledem na skutečnost, že EU zakonzervovala svou vyjednávací pozici na počáteční hranici 25 % přímých plateb, ČR prosazovala a nakonec také prosadila komplex různých modalit přímých plateb pro jednotlivé zemědělské komodity. V prvním roce může být hranice 25 % navýšena až na 45 % primárně financovaných z unijních prostředků pro rozvoj venkova. Současně může být zachována, resp. dále navýšena o dalších 10 % přímá národní podpora platná rok před vstupem.
Nad tento rámec byla dohodnuta dvě přechodná období pro klíčové komodity, a to obiloviny a bramborový škrob. V případě škrobu jde dokonce o stoprocentní úroveň platnou v EU. Tento model, který pokrývá potřebu u všech komodit, byl následně nabídnut některým dalším kandidátským zemím. Pro příliv finančních prostředků z rozpočtu EU jsou dále klíčové výrobní kvóty, které u všech komodit byly dojednány na úrovni současné produkce, resp. současných stavů nebo vyšších. Jedinou výjimkou jsou krávy bez tržní produkce mléka, u kterých byl dosažen stav loňského roku. Zdůrazňuji však, že se nejedná o restriktivní kvótu, a stavy tudíž mohou být i vyšší, přičemž dojednáme konkrétní program podpory chovu těchto krav z programu rozvoje venkova.
V této fázi je potřeba připomenout, že v posledním stadiu vyjednávání byly tyto dvě komodity položeny vedle sebe, a to komodita, která se týká bramborového škrobu a krav bez tržní produkce mléka. Kvóta, která se týká bramborového škrobu, je kvóta restriktivní a EU položila podmínku tak, že neuzavře-li se otázka krav bez tržní produkce mléka, sníží kvótu na bramborový škrob na 25 000 tun, to znamená, že bychom ohrozili velmi výrazně určitou část sektoru zemědělství právě proto, že tato kvóta je restriktivní a není možné mít produkci nad tuto kvótu. Z tohoto důvodu je rozumné jít na dohodu, která se týká krav bez tržní produkce mléka, neboť tato kvóta není restriktivní a je možné ji dorovnat.
V neposlední řadě se podařilo nad rámec rozdělených prostředků rozvoje venkova získat dodatečně tři miliardy korun a ochrana geografického označení českobudějovického a budějovického piva bude realizována prostřednictvím přístupové smlouvy.
***