(15.40 hodin)
(pokračuje Špidla)
Budování protiraketové obrany v rámci aliance bude dlouhodobý proces, jehož podstatnou součástí je rovněž stálé vyhodnocování hrozeb plynoucích z proliferace zbraní hromadného ničení a šíření relevantních zbraňových technologií.
První etapou tvorby aliančního systému bude vypracování studie proveditelnosti zkoumající možnosti ochrany území a obyvatelstva aliance před celým rozsahem raketového ohrožení. Mimo jiné bude rovněž potřebné upřesnit vojenská kritéria využitelnosti budoucího systému, jeho operační a plánovací procedury. O dalších aspektech vytváření alianční protiraketové obrany bude možné podrobněji diskutovat až po předložení výše zmiňované studie.
Jak jsem již řekl, ona studie je již zpracována společně s Ruskou federací.
Z pohledu vlády České republiky se na samotné podstatě věci rozhodnutím Severoatlantické rady nic významného nemění. Systém protiraketové obrany považuje za příspěvek k posílení bezpečnosti všech členů aliance včetně České republiky, který zlepší obranu proti všem raketovým nosičům včetně jejich typů schopných nést zbraně hromadného ničení. Vláda dříve, než bude o této záležitosti formálně jednat a rozhodovat, studuje prostřednictvím věcně příslušných ústředních správních úřadů veškeré dostupné informace k možnostem a formám zapojení České republiky do projektu protiraketové obrany. K tomu jsou využívána mnohostranná jednání v rámci NATO i dvoustranné konzultace.
Ke kvalitnímu posouzení celé problematiky jsme si vyžádali speciální expertní konzultace, které by se měly uskutečnit v následujícím období. Pokud vláda na základě rozborů získaných poznatků dospěje ke společnému stanovisku a k návrhu opatření zapojení České republiky do tohoto systému, bude informovat Parlament České republiky a návrh s ním bude konzultovat. Míním-li Parlament, je nepochybné, že budou informováni i poslanci za KSČM i senátoři za KSČM, tak jak to odpovídá parlamentním zvyklostem a zásadám demokratického právního státu.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu premiérovi. Hlásí se někdo do této rozpravy? Pan místopředseda Poslanecké sněmovny Vojtěch Filip. Prosím, pane místopředsedo.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vážená vládo, páni a pánové, pozorně jsem poslouchal pana předsedu vlády a chtěl bych mu poděkovat za jeho odpověď. Jen bych si chtěl doplnit informaci.
Vzhledem k tomu, že jeho odpověď je zcela odlišná od odpovědi bývalého předsedy vlády Miloše Zemana z července loňského roku, ptám se, jestli došlo ke změně rozhodování uvnitř aliance, nebo ke změně rozhodnutí české vlády, když tady pan premiér potvrdil, že vláda o tom nejednala. Tato informace mi chybí.
Ve světle odpovědi pana premiéra už rozumím tomu, co řekl pan ministr obrany Tvrdík, že se můžeme stát primárním cílem teroristických útoků. Teď tomu rozumím trochu jinak než předtím. Rád bych věděl, co vedlo ke změně pozice, jestli to bylo rozhodnutí paktu NATO, že uvažuje o rozmístění protiraketové obrany i na území jiných aliančních států, vzhledem k tomu, že odpověď bývalého předsedy vlády Miloše Zemana byla taková, že NATO ani USA o tom vůbec neuvažují, že by na území nových států něco takového umisťovaly. Kde je rozdíl za ten rok? Je to rozhodnutí české strany, že to nabízíme, nebo rozhodnutí aliance, že to tentokrát požaduje na rozdíl od roku 2001? Nechci nic jiného než upřesnění.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane místopředsedo. Vidím, že pan premiér vám chce vyhovět a chce upřesnit. Zároveň vidím přihlášku pana poslance Ransdorfa. Táži se, pane premiére, zda chcete vystoupit nyní. Až po panu poslanci Ransdorfovi. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Miloslav Ransdorf: Chtěl jsem se zeptat podobně jako můj kolega Filip také na určitou nesrovnalost, která existuje.
Před časem jsem byl v televizním pořadu s ministrem zahraničních věcí panem Cyrilem Svobodou. Tato otázka tam byla projednávána. Bylo to krátce po vyjádřeních a komentářích v tisku. Pan ministr zahraničních věcí tam výslovně řekl, že vláda o těchto záležitostech vůbec nejednala. Protože na rozdíl od ministra obrany ministr zahraničních věcí zatím v žádném případě neměnil svá stanoviska, jeho vyjadřování bylo konzistentní, tak se chci zeptat pana ministerského předsedy, o co je opřeno toto vyjádření, které tady zaznělo, to znamená, že vláda o této záležitosti jednala, že ministr zahraničních věcí i ministr obrany o této věci vedli konzultace. Prosím, aby tato nesrovnalost byla vysvětlena. Vyjádření pana ministra Svobody jsem neslyšel jen já ve studiu, ale statisíce diváků po celé České republice. Jinak by mohl vzniknout dojem, že postupujeme nekoordinovaně, že každý ministr vlády si může ve světě dělat prohlášení jaká chce. Pak budeme moci říci, že "baudyšismus" nezmizel s ministrem Baudyšem, ale je stále živý.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: To byl příspěvek do diskuse pana poslance Ransdorfa. Kdo chce dále vystoupit? Domnívám se, že je pravá chvíle, kdy chce vystoupit pan premiér. Prosím pane premiére, abyste vyhověl požadavkům, které byly na vás vzneseny.
Předseda vlády ČR Vladimír Špidla: Rád odpovím na otázky. Musím říci, že pan poslanec Ransdorf neposlouchal pozorně, ačkoli jsem se snažil hovořit pozvolna, zřetelně, s vědomím si toho, že pozornost ve sněmovně musí být upoutána. Můj výkon zřejmě nebyl dostatečný a nepronikl do duše pana poslance Ransdorfa. Omlouvám se za to. Dovolte, abych znovu ocitoval to, co jsem řekl.
Vláda o tomto nejednala. Nebylo žádné jednání vlády a zmínil jsem to naprosto zřetelně. Pan ministr Tvrdík se informoval o možnostech, a pokud mám odpověď, nikdy nedošlo k rozhodnutí o protiraketové obraně nebo některých jejích prvků, což je naprosto vzdálené od toho, že tu bude vojenská základna. Nikdy o tom nebylo jednáno a rozhodnuto, protože takovéto závažné jednání je nepochybně jednání, které se musí odehrát zcela korektně v rámci rozhodnutí vlády a v rámci jednání Parlamentu, pokud je k tomu Parlament pověřen a oprávněn, a někdy jen z důvodu zvyklostí.
Pokud jde o otázku, kterou mi postavil pan poslanec Filip, kde je rozdíl, musím říci, že si odpověděl. Řekl, že to bylo před rokem. Znamená to, že rozdíl je v čase. V tom čase se stalo několik zvláštních věcí. Jedna z nich byla, že byly volby a že je zde jiná vláda, která může volně a s plnou odpovědností, kterou za to má, posuzovat kteroukoli otázku, a její členové mohou znovu a znovu debatovat o kterémkoli problému, který možná byl řešen minulou vládou, ale v každém případě ve své interpelaci bývalý ministerský předseda Zeman se rozhodně neopíral o stanovisko vlády, podával dílčí informaci.
***