(18.20 hodin)
(pokračuje Palas)
Struktura podpor poskytnutých prostřednictvím PGRLF, a. s., se v roce 2001 proti předcházejícímu roku výrazně nezměnila. V důsledku omezení disponibilních zdrojů však došlo meziročně ke snížení objemu podpor.
V systému podpor zaujímá významné místo Státní zemědělský intervenční fond, jenž se podílel v roce 2001 na organizaci trhu v souladu se zákonem č. 256/2000 Sb., o SZIF, a s navazujícími nařízeními vlády pro příslušné zemědělské a potravinářské komodity a další směry podpor. Nově byly v roce 2001 stanoveny podmínky a finanční podpory za uvádění půdy do klidu a zásady prodeje řepky vypěstované na této půdě, které byly realizovány prostřednictvím SZIF, což je nařízení vlády č. 86/2001 Sb.
V souhrnném hodnocení se podpory zemědělství vyjádřené podílem odhadu produkčních podpor v roce 2001 ve srovnání s rokem 2000 mírně zvýšily z 16 % v roce 2000 na 17 % v roce 2001. Přesto ČR nadále patří k zemím s relativně nízkou úrovní produkčních podpor. Částečně se zvýšil podíl podpor přímo ovlivňujících agrární trh, což představovalo 72 % z celkového objemu, ale v porovnání s průměrem v zemích EU je stále značně nižší. Naopak podstatně vyšší podíl než v EU připadl na strukturální podpory. Téměř neměnné zůstaly podíly spotřebitelů a daňových poplatníků na veškerých podporách zemědělství.
Na základě výsledků zjištěných výběrových šetřením představuje odhad hospodářského výsledku v roce 2001 za všechny skupiny podnikatelských subjektů, doplněný údajem ČSÚ za specializované podniky, tedy za souhrn všech jejich činností, zisk ve výši 3,3 mld. Kč. Hospodářský výsledek zemědělství za rok 2001 tak představuje mírný meziroční pokles proti roku 2000 a stal se tak druhým nejlepším hospodářským výsledkem od roku 1990.
Příčiny příznivého hospodářského výsledku v roce 2001 je možno spatřovat v kombinaci většího počtu faktorů, mezi něž patří zejména meziroční zvýšení cen zemědělských výrobců, index cen vstupů do zemědělství, který byl nižší než index cen zemědělských výrobců, vratka spotřební daně u motorové nafty a zvýšení hrubé zemědělské produkce, která ve stálých cenách roku 1989 dosáhla hodnoty 76 135 mil Kč a v porovnání s rokem 2000 se zvýšila o 2,5 %.
V oblasti zahraničního obchodu došlo k uplatnění celních tarifů v souladu se závazky ČR vůči WTO a k další liberalizaci obchodních vztahů s EU na základě tzv. dvounulové varianty z roku 2000. Celkový obrat agrárního zahraničního obchodu se sice zvýšil o 5,3 %, ale především v důsledku přírůstku dovozů, a to o 6,6 %. Z toho vyplývá, že zvýšení pasivního salda agrárního zahraničního obchodu v roce 2001 představovalo 14,6 % a 19,8 mld Kč.
V roce 2001 sice došlo k mírnému meziročnímu zvýšení průměrných měsíčních nominálních mezd v zemědělství, avšak nadále přetrvává jejich zaostávání za průměrem dosaženým v rámci celého národního hospodářství, když průměrné měsíční nominální mzdy v zemědělství v roce 2001 představovaly pouze 76 % úrovně dosahované v celém národním hospodářství.
Počet pracovníků v zemědělství poklesl o 5,6 %. Nedosáhl tak tedy úrovně poklesu 7,7 % v roce 2000, a to oproti mírnému nárůstu počtu pracovníků v národním hospodářství celkem o 0,3 %. Specifická míra agrární nezaměstnanosti se zvýšila proti roku 2000 o 0,5 procentního bodu na 7,0 %, naproti tomu míra nezaměstnanosti v národním hospodářství stagnovala na 8,9 %.
Ekonomický rozměr zemědělství vyjádřený ukazatelem podílu přidané hodnoty v odvětví na přidané hodnotě v celém národním hospodářství dosáhl v roce 2001 v ČR podle souhrnného zemědělského účtu hodnoty 1,88 %, v roce 2000 činil srovnatelný ukazatel 1,80 %.
Zákon o zemědělství ukládá vládě ČR, aby spolu se zprávou o stavu zemědělství předložila i návrh na opatření vyplývající z hodnocení uplynulého období. Nezbytná opatření vyplývající ze Zprávy o stavu zemědělství ČR za rok 2001 jsou uvedena v závěru Souhrnu a jsou kompatibilní s opatřeními Koncepce agrární politiky Ministerstva zemědělství na období před vstupem ČR do EU, kterou schválila vláda České republiky svým usnesením č. 49 ze dne 12. ledna 2000.
Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, žádám vás, abyste vzali Zprávu o stavu zemědělství České republiky za rok 2001 na vědomí. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministru zemědělství Jaroslavu Palasovi.
Zprávu projednal zemědělský výbor, jehož usnesení jsme obdrželi jako sněmovní tisk 56/1. Prosím nyní, aby se slova ujal zpravodaj zemědělského výboru poslanec Grůza a informoval nás o jednání výboru.
Poslanec Jan Grůza: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, zemědělský výbor projednal Zprávu o stavu zemědělství České republiky za rok 2001, sněmovní tisk 56, na své 5. schůzi dne 31. října 2002.
Po úvodním slově náměstka ministra zemědělství Ing. Karla Macha a po zpravodajské zprávě poslance Jana Grůzy, jakož i po rozpravě doporučil Poslanecké sněmovně Zprávu o stavu zemědělství České republiky za rok 2001, sněmovní tisk 56, vzít na vědomí.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu zpravodaji.
Zahajuji všeobecnou rozpravu. Hlásí se pan poslanec Kučera.
Poslanec Miloslav Kučera: Vážený pane předsedající, dámy a pánové. Zpráva o stavu zemědělství je opravdu obsažný dokument. Když jej ale shrneme, stejně jako jsme poslouchali slova pana ministra, je to zpráva veskrze pozitivní. Hovoří o tom, že naše zemědělství se dobře vyvíjí a že zemědělská politika dosáhla svého cíle, to znamená, že revitalizovala naše zemědělství, neboť naplnila revitalizační cíle vlády ČSSD.
Povídání je to pěkné, kdyby to byla opravdu skutečnost. Dalo by se to poslouchat, kdyby skutečnost nebyla zcela opačná, kdyby naši zemědělci nebyli tady v hlavním městě Praze, kdyby nebyli na silnicích a dennodenně nám nepřipomínali, že resort je v celkové krizi a že je již konečně potřeba s tím něco zásadního udělat.
Často se celková krize našeho zemědělství řečnicky schovává za letošní povodně a posílený kurs naší koruny. Není tomu tak. Bohužel se, dámy a pánové, blížíme poměrně významnému kroku, a to vstupu do Evropské unie. A vlastní vstup do Evropské unie zúčtuje spravedlivě a po právu faktický stav našeho zemědělství.
Pokud se na to podíváme jako na základní hodnoticí prvek, musíme s hrůzou zjistit, že naše zemědělství je opravdu ve špatné situaci.
Za prvé naši zemědělci hospodaří z více než 90 % na pronajaté půdě. Postupem transformace jsme vlastníky pozemků, skutečné vlastníky pozemků odtrhli od zájmu hospodaření na půdě, odtrhli jsme je i od zájmu, aby podniky, které na půdě hospodaří, hospodařily úspěšně a obhospodařovávaly svou půdu.
***