(18.30 hodin)
(pokračuje Kučera)
To znamená, že naše zemědělství je zcela nestabilní v prvopočátečním postavení, a to je v postavení na obhospodařované půdě. Drtivá většina vlastníků půdy je ochota kdykoli své pozemky komukoli prodat, bohužel i za jakoukoli cenu. Jestliže máme vstoupit do Evropské unie již v krátkém horizontu jednoho až dvou let, tak nám na opatření, jak napravit tuto katastrofální situaci, opravdu mnoho času nezbývá.
Druhou těžkou situací našeho zemědělství z pohledu celého zemědělství je naprostá nestabilita našich prvovýrobců na trhu. Zůstali atomizovaní, sami sebe podrážejí při dodávání na trh s cenou i kvalitou. Tváří v tvář vstupu naší republiky do Evropské unie, kde fungují tržní pořádky - a fungují tam svými dodávkami na trh silná odbytová družstva prvovýrobců, případně zpracovatelů - tak přece nemáme šanci tento svůj trh obhájit. Hrozí zde prosté vytěsnění našich zemědělců z našeho vlastního trhu. I zde jsme se dopustili řady chyb, ale tváří v tvář blížícího se termínu vstupu do Evropské unie bez přehánění nám hrozí v zemědělství katastrofa.
Pohledem blížícího se vstupu do Evropské unie se musíme také zamyslet nad podmínkami našeho vstupu a šancí našich zemědělců obstát po vstupu do EU. Jsou to vyjednávané podmínky a možnosti být rovnocennými partnery farmářům v západních zemích. Základ všech vyjednávacích podmínek byl položen především v roce 2000 a 2001 a v tom nejkritičtějším bodě, který naše zemědělce bude komplexně poškozovat - to je referenční výnos na hektar - jsme právě v roce 2001 udělali rozhodné kroky.
Naši zemědělci nás denně oslovují, že náš stát jim dává málo peněz. Tady bych se chtěl pozastavit, protože pokud se týká poměrného vynakládání prostředků z HDP ve prospěch našeho zemědělství, jsme na více než srovnatelné úrovni se zeměmi Evropské unie. Proto je ten nedostatek peněz pouze fiktivní, absolutní čísla nejsou použitelná, protože HDP naší republiky není srovnatelný se silnými ekonomickými státy Evropské unie. Ale v poměrném srovnání jsme mnohde i lepší - v poskytování podpor - než státy současné Evropské unie.
Nedostatek peněz pramení z něčeho úplně jiného. Začali jsme zemědělskou politikou státu řešit krátkodobé nedostatky v postavení na trhu našich zemědělců, zasahování do cenotvorby a poskytování plošných a podpůrných produkčních dotací. Na úkor všeho ostatního. Roztočili jsme spirálu nákladovosti těchto produkčních dotací, a abychom udrželi naše zemědělství jakž takž v chodu, dali jsme sem i efektivně působící peníze, které byly v investičních podporách. Dnes jsme se dostali na samé dno možností získávání dalších prostředků. A co se týče dalších přílivů financí, protože se už neobjevují nové zdroje, bohužel zde vyprázdnily letošní povodně rezervu ze státního rozpočtu, najednou jsme s hrůzou zjistili, že tento systém, který už funguje několik let, je dál nepoužitelný a je těsně před svou havárií.
Jestliže se zpráva o stavu našeho zemědělství něčím chlubila, bylo to ustanovení mléčných kvót. Musím se zde zastavit alespoň jednou větou. Mléčné kvóty nám dodnes nic neřešily, protože jsme se hnali za vyšší produkcí, než jsme měli, nikoho neomezovali. Poskytování podpor pro naše zemědělce podle tohoto pořádku je v přímém rozporu s podmínkami Evropské unie.
Další, čím se zelená zpráva chlubí, je zavedení cukerného pořádku. Ne dost na tom, že jsme se z tohoto pultu mnohokrát masírovali, co je a co není správné, že jsme od samého počátku poukazovali, že je to krok protiprávní, v rozporu s naší legislativou, nakonec nám dal za pravdu Ústavní soud, když tento pořádek zrušil, takže nakonec opravdu není čím se chlubit.
Jestliže se zelená zpráva chlubí tím, že SFTR, to znamená intervenční fond, funguje dobře, tak zde musím říci, že nefunguje, protože to základní, co by měl dělat, to znamená intervenovat na trhu v momentě, kdy se stane nenadálá situace na trhu a je potřeba nějakou komoditu zachránit nebo podržet, tak toto on neumí. Protože je to skrytá dotační agentura, která neumí řešit věci, které se stanou nenadále, ale plánuje si svůj rozpočet a své podpůrné prostředky roky dopředu. Takže ani tady chvála není na místě.
Protože suma sumárum z kritických věcí, které našemu zemědělství hrozí, zelená zpráva nic neřeší, ničím se nezabývá, nezbývá mi nic jiného, než navrhnout tuto zprávu zamítnout s tím, že to snad vyburcuje naši vládu ke změně zemědělské koncepce a ke změně zemědělské politiky tohoto státu. Na některé věci již skutečně čas není, ale ještě mnohé bychom zachránit mohli.
Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Kučerovi. Hlásí se pan poslanec Kováčik, poté pan poslanec Skopal.
Poslanec Pavel Kováčik: Pane předsedající, páni ministři, kolegyně a kolegové, obligátně říkám vždy "nechtěl jsem, ale musel jsem". Teď skutečně. Proto několik krátkých poznámek, abych nezdržoval a mohli jsme projednávat ještě další a další body.
Za prvé je to zpráva o tom, co se událo v zemědělství v minulosti. Nemá cenu ji nějakým způsobem zamítat nebo s ní dělat jiná kouzla. Prostě a jednoduše - buď ji jako sněmovna vezmeme, nebo ji nevezmeme na vědomí.
S řadou poznámek pana kolegy Kučery souhlasím, ale to znamená, že s řadou také ne. Především nesouhlasím s hodnocením příčin. Jsem osobně přesvědčen o tom, že příčinou tohoto stavu, který je v zemědělství a který je skutečně kritický, je třeba kritický i díky nekvalifikovaným krokům - naposledy snad ono zrušení cukerných kvót Ústavním soudem poškodilo zemědělce minimálně o miliardu, můžeme mluvit o dalších krocích - a prvotní příčinou není to, že 90 % našeho hospodaření se odehrává na základě nájemních vztahů, ty ostatně fungují a fungují tu dobře, tu hůře, ale fungují, prvotní příčinou je skutečně špatně nastartovaná tzv. transformace zemědělství, kdy se bez ohledu na to, jestli zde nějaké zemědělství zachováme, prvně musely řešit vlastnické vztahy. Příčinou současného stavu, špatného až kritického stavu zemědělství - vzhledem k tomu, že nemůžeme prodat své produkty, vzpomeňme si na to, kdo prosadil, kdo podepsal a jak vypadaly asociační dohody, protože odsud se odvíjí to, že dodnes jsme na trhu v Evropě nerovnoprávně postavení.
Jsem přesvědčen o tom, že nebýt těchto přístupů především minulých vlád, dnes neřešíme to, že sice máme jakousi koncepci agrární politiky vlády sociální demokracie plus byla přijata, pokud mě paměť neklame, v době, kdy panovala opoziční smlouva, myslím tím vládní koncepci zemědělství, ale hned prvním dalším rokem se stala nefunkční, protože se nedokázalo najít na revitalizaci dostatek finančních prostředků do rozpočtu. Ale tam přece byla spoluzodpovědnost i pana kolegy Kučery a řady dalších.
***