(15.20 hodin)
(pokračuje Součková)
Mohu říci, že by se jednalo o miliardy Kč. Je to i ovšem otázka platby státu za své pojištěnce. Od 1. 1. stát navyšuje platby o 2 miliardy. Další věcí je zvýšení odvodu zdravotního pojištění od zaměstnanců. To znamená, při současném návrhu zvýšení minimální mzdy počítejme, že opět dojde k nárůstu financí do dané kapitoly při zavedené a odsouhlasené minimální mzdě, o které se předpokládá, že bude ve výši 6 200 Kč - ze současných 770 Kč bude tato částka podstatně navýšena.
Naší snahou musí být nejen otázka výše zdravotního pojištění - zde bych hovořila o tom, že není třeba, a programové prohlášení vlády o tom hovoří zcela jasně, navyšovat 13,5procentní odvod. Naopak musíme dokázat další věc - je mnoho osob samostatně výdělečně činných, které jsou léta opakovaně ve ztrátách, ač podnikají, ač rozmnožují své majetky, a nejsou schopny odvádět správné procento ze zdravotního pojištění. Zde půjde opět o určitý návrh, který je možno podat Ministerstvu financí, aby i tyto osoby samostatně výdělečně činné odváděly stabilní částku do zdravotního pojištění.
Tím jsme vyčerpali otázku příjmů do daného systému a měli bychom se zabývat také otázkou optimalizace systému Všeobecné zdravotní pojišťovny ve smyslu kopírování reformy veřejné správy, kdy se domnívám, a diskuse již byla nastartována se zástupci Všeobecné zdravotní pojišťovny, že bychom se měli zabývat touto otázkou ve smyslu změny do systému krajských poboček s následnými místy kontaktního charakteru v okresech.
Jestliže v současné době máme zhruba 200 zařízení v celé republice, která pracují pod Všeobecnou zdravotní pojišťovnou, domnívám se, že při snižujícím se počtu pojištěnců již toto číslo neodpovídá a je zapotřebí otevřeně přiznat, že nějaká redukce v otázce personální i v otázce daného počtu kontaktních míst je na místě; ušetřili bychom určitě mnohé výdaje z provozního fondu. To znamená, že i tím bychom mohli snížit procento výdajů na provozní fond. Bylo by možné vyhláškou přes Ministerstvo financí ošetřit výdaje na provozní fond již od 1. 1. 2003, a to pro VZP 3 %, pro ostatní pojišťovny ve výši 3,5 %. Pojišťovny by se naučily efektivním způsobem využívat finance, které do provozních fondů jdou, a posílili bychom nějakými financemi prostředky jdoucí za poskytovateli.
Podívejme se také ještě na otázku, jak vlastně poskytovatelé využívají své možnosti různých forem finančních toků, které k nim jdou, zda jsou schopni nějakým způsobem ovlivnit otázku své ztrátovosti nebo formy zadluženosti. Budeme-li hovořit o tom, že nemocnice jsou výkonné a takzvaně "výkonné", tak si otevřeně přiznejme, zda nemocnice, která plní svoji funkci na 70 % nebo i méně, která pokud jde o lůžkový fond jejích zařízení, obložnost, mnohde podkračuje dané doporučené číslo 70 % a dosahuje na některých odděleních řekněme 30 - 45 %, je zbytná, či nezbytná a zda by nebylo lépe v zájmu kvality poskytované zdravotní péče vytvořit nějaké přirozené centrum, které by splňovalo podmínky pro poskytování vysoké kvality péče. Hovořme i o otázce, zda nemocnice, která při některém úkonu vytvoří pouze deset operací za rok, poskytuje kvalitu, má-li sto porodů za rok, zda je to úměrné apod. Hovořme o tzv. optimalizaci zdravotnických zařízení, optimalizaci sítě, ať už lůžkové, nebo ambulantní.
Domnívám se, že Ministerstvo zdravotnictví v této záležitosti udělalo v současné době velmi výrazné kroky. Vytvořilo nejen zásady pro optimalizaci sítě, stanovilo minimální standard na LSPP, ale navíc ještě byla ustavena komise v čele s prvním náměstkem a se zástupci z odboru tvorby sítě, z odboru investic, odboru právního a finančního, kteří vyjíždějí do každého kraje a diskutují se zástupci kraje, s dotčenými zdravotnickými zařízeními, se zástupci pojišťoven právě o otázce koncepce zdravotní politiky krajů. Myslím si, že Ministerstvo k tomuto kroku přispělo nemalou měrou. Do dnešního dne chybějí pouze dva kraje, s kterými bude ještě vedena diskuse. A nebude ukončena. Naopak my jsme připraveni v budoucím období i nadále krajům velmi výrazně pomáhat a diskutovat s nimi o otázkách převodů, eventuálně změn, které by mohly nastat při přechodu zdravotnických zařízení na kraje.
Musím zde zcela jasně říci, že kraj bude mít velké kompetence. Nicméně bude mít i blokační mechanismus, že nebude moci o své vůli zařízení zrušit, bude muset požádat při prodeji či jiném nakládání s daným majetkem v prvé řadě Ministerstvo zdravotnictví. Kraj bude povinen provozovat zdravotní péči v daném zařízení po dobu minimálně deseti let.
Dále bych chtěla hovořit také o tom, že do nemocnic, ať už fakultních, nebo okresních, v současné době proudí každým rokem investice. Mnohé investiční stavby jsou ve fázi před dokončením, některé jsou započaty a některé se nacházejí v průběhu výstavby. Já bych chtěla apelovat na vás, poslance parlamentu, abyste velmi zvažovali různé změny, které se provádějí v rámci kapitoly Ministerstva zdravotnictví přesunem různých prostředků ve státním rozpočtu na takzvané isprofiny, protože jakékoli přesuny potom povedou k tomu, že daná zařízení, která jsou před dokončením, a byla jim plánována navýšená dotace v příštím roce, nebudou zdárně a v daném termínu dokončena, bude to prodlužováno, a tím budeme nemocnici uvádět do situace, kdy delší dobu nebude moci využívat nové zařízení k provozování činnosti, a tím i zvýšení efektivity. Navíc bych byla velmi ráda, kdyby se nestávaly takové věci jako v minulých letech, kdy poslaneckou iniciativou se začala v různých nemocnicích nějaká díla, která v prvotní fázi byla ve výši několika milionů Kč, následně si jejich dofinancování vyžádalo stovky milionů Kč, mnohdy i půl miliardy, a je otázkou, zda vždy byla tato iniciativa nebo investice optimální. Mohla bych uvést např. nemocnici v Jihlavě, kde byla v roce 1995 započata stavba centrálních operačních sálů, trochu předimenzovaná vzhledem k spádu, vzhledem k velikosti kraje a zařízení. Já se velmi obávám, že po spuštění tohoto provozu nastanou nemocnici, která má problémy, ještě větší problémy. Nicméně Ministerstvo zdravotnictví nachází pro danou nemocnici speciální program, aby daná kapacita deseti centrálních sálů byla řádně využita.
Hovořila jsem o otázce optimalizace sítě, otázce investic, ale chtěla bych hovořit i o další otázce, která se s nemocnicemi váže, to je otázka léčby. To znamená léková koncepce a ostatní zdravotnický materiál. Ano, musíme si říci, že výdaje na léky a zdravotnický materiál se rok od roku zvyšují. Zvyšují se v různých kapitolách a zvyšují se u některých léků dvojnásobně, u některých i trojnásobně.
***