(16.00 hodin)
(pokračuje Vojíř)
Také vždy platí, že pan premiér konstatoval, že jeho vláda, vláda sociální demokracie, tento program do písmene plní. Myslím, že dokonce si přivlastnil za vládu v tomto případě i věci, které buď realizoval parlament, a sociální demokracie často hlasovala proti, nebo věci, které nemají žádnou souvislost s vládou ani České republiky, ani například okolních států, ale dějí se v určitém ekonomickém prostředí a je to vliv celé Evropy nebo vliv například USA.
Pan premiér řekl, co se vládě sociální demokracie podařilo. Přidržím se pouze sektoru hospodářství a řeknu, co si myslím, že se vládě nepodařilo, nebo na čem vláda neměla žádný podíl.
Jsem hluboce přesvědčen o tom, že základním parametrem pro rozvoj hospodářství v České republice a v každé demokratické zemi je politická stabilita na straně jedné, a k té do jisté míry parlament přispěl, respektive ODS přispěla. Na druhé straně jsem přesvědčen o tom, že je velmi nutné, aby v takové zemi byla průhledná, transparentní legislativa. Když říkám průhledná, dodávám také jednoduchá. Dále že je velmi nutné, aby zde byly ekonomické a daňové zákony, které budou vymahatelné.
Dovolte mi připomenout, že díky tomu, že pod zástěrkou srovnávání českého práva s právem EU se mnohokrát dostalo do českého práva více retardérů, více omezení pro podnikání, než je zvyklé v EU. Dovolte mi také říci, že to nebyla vláda sociální demokracie, která přispěla na druhé straně ke snížení daňové zátěže právnických osob. Byla to především ODS a strany koalice, které snížily svým hlasováním sazbu 35 % na dnešních 31 %, což platí již dva roky. Jsem hluboce přesvědčen, že právě v kombinaci mezi politickou stabilitou a tímto daňovým zatížením dochází k tomu, že existuje příliv zahraničních investic a že tyto investice jsou na území České republiky realizovány.
Co bych přiznal, je skutečnost, že tyto investice se realizují také proto, že především obce jako jeden z důležitých samosprávných celků vytypovaly a připravily průmyslové zóny, zde musím říci, i za určité podpory vlády.
Dále bych chtěl zmínit další oblast, a to je vymahatelnost práva. Jsem velmi zmrzen tím, že právo, především obchodní v širším slova smyslu, je čím dále tím složitější. Ukázkou toho je, že dnes nejsem například schopen si sám založit obchodní společnost, ale ještě v letech 1992 tomu tak bylo. Dnes nejsem schopen si vypočítat daňové přiznání, a ještě před rokem tomu tak bylo. Myslím si, že bych našel další a další příklady, kde více strávím času na úřadu a vyběhávám různá povolení pro to, abych mohl podnikat, místo toho, abych skutečně podnikal. To se týká každého občana České republiky i zahraničních subjektů, kteří v České republice chtějí podnikat.
Další otázkou, kterou nikoli vláda, ale právě Poslanecká sněmovna a iniciativa poslanců ODS přispěla alespoň trochou k tomu, aby se zlepšilo právní prostředí, je otázka přijetí zákona o exekutorech, kde se výrazně zrychluje proces, kdy postavení věřitele proti dlužníkovi se razantně zlepšuje a dlužník se dostává konečně do pozice, kdy není ve výhodě a kdy se tyto dvě roviny alespoň srovnávají, protože si myslím, že nemá být žádný extrémní výkyv v této pozici, pravidla se mají dodržovat.
Třetí rovina - privatizace státních podílů. Dovolte mi říci názor, že co se týče bankovního sektoru, u všech bank, které byly zprivatizovány vládou sociální demokracie, tento proces začal mnohem dříve. Rozhodnutí o privatizaci vydaly předchozí vlády - to na straně jedné. Na druhé straně úspěšnost této privatizace spočívá snad pouze v tom, že existuje reálný vlastník, který má určitě renomé ve světě, ale na druhé straně, že ekonomická záležitost této transakce byla vždy záporná. Myslím si, že by se to dalo úspěšně doložit.
Co se týče privatizace dalších významných odvětví, podařilo se zprivatizovat pouze plynárenství. Domnívám se, že to byl sektor velmi průhledný a pro privatizaci tudíž poměrně jednoduchý. Tam, kde situace není tak jednoduchá, jako jsou například telekomunikace či elektroenergetika, je vidět, že zájemci sice existují, ale ohodnocují tyto podíly velmi nízko, protože není možnost průhledu do těchto odvětví.
Co se týče privatizace uhelných společností, existoval pokus těsně před koncem vlády sociální demokracie privatizovat Severočeské doly a Sokolskou uhelnou do společností, které by založily managementy. Tato privatizace neproběhla. Myslím si, že je to jen dobře, protože v této oblasti se domnívám, že vláda učinila nejméně kroků. Je to škoda, protože jsem přesvědčen o tom, že se nám, bohužel, blíží určitá krize v tomto odvětví, neboť proti sobě stojí dnes jaderná energetika, kdy se dokončuje Temelín a klasická energetika. Jestliže poběží Temelín, je evidentní, že nemalý pokles v klasické energetice bude muset nastat. Díky tomu, že tato nerovnováha je na spadnutí, je mi velmi líto, že se v této oblasti nic zásadního nezměnilo a že situace je taková, že se bude muset velmi rychle a velmi radikálně tento problém řešit. Myslím řešit tak, že je zapotřebí vydat určitou vizi o tom, kam chceme v České republice s energetikou směřovat, nikoli pouze statistický výčet, jak za to byly kritizovány předchozí vlády, včetně ODS, že jejich politika je pouze statistický výčet dokumentů. Dokument, který jsme přijali, není ničím jiným. Nyní se ukazuje, že prognóza je nedostatečná a že korekce přichází pozdě, nebo nepřichází vůbec.
Co bych vytýkal materiálu. Co se týče posledního bodu, je to otázka pracovní síly. Pracovní síla s hospodářstvím nerozdílně souvisí. Bylo mnohokrát řečeno, že existuje problém vysoké nezaměstnanosti. Myslím, že existuje ještě jeden trochu horší problém - že tato vysoká nezaměstnanost, respektive dvojnásobek průměrně nezaměstnanosti, se koncentruje pouze v jednom relativně malém území, a to jsou severní Čechy a severní Morava.
***