(16.40 hodin)

Poslanec Miloslav Vlček: Pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych uvedl krátce zákon o některých podmínkách ochrany vnitřního trhu a o změně některých zákonů.

V krátkosti bych jenom řekl, co vedlo předkladatele k tomu, aby tento zákon předložili. Konstrukce byla z tohoto důvodu, aby byl registračními pokladnami srovnán princip daňové rovnosti, princip správné měřitelnosti, princip nezávislosti dodržování těchto pravidel a princip absolutní ochrany získaných dat. Myslím si, že debata, která proběhla v prvém čtení, byla dostatečná a na úvod tohoto zákona to stačí jako úvodní slovo.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Ještě mi dovolte, abych v rámci tohoto bodu na žádost předsedy poslaneckého klubu KSČM omluvil paní kolegyni Jirousovou, která je na pracovní cestě do Rady Evropy ve Štrasburku.

Předložený návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání hospodářskému výboru a rozpočtovému výboru. Jejich usnesení byla rozdána jako sněmovní tisky 1027/4 a 1027/6 a oponentní zpráva menšiny rozpočtového výboru jako tisk 1027/3. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj hospodářského výboru pan kolega Karel Vymětal.

 

Poslanec Karel Vymětal: Děkuji za slovo. Pane předsedající, dámy a pánové, hospodářský výbor projednal předložený poslanecký návrh na vydání zákona o některých podmínkách ochrany vnitřního trhu a o změně některých zákonů a přijal k němu po podrobné rozpravě, několikeré, na několikerých schůzích hospodářského výboru, usnesení, ve kterém vzal za základ projednávání usnesení rozpočtového výboru, který projednal komplexní pozměňovací návrh. To znamená, že hospodářský výbor už přijímal pozměňovací návrhy k usnesení rozpočtového výboru. Takže já za hospodářský výbor doporučuji Poslanecké sněmovně schválit a projednat předložený tisk ve znění usnesení rozpočtového výboru s pozměňovacími návrhy hospodářského výboru, které jsou uvedeny v tisku 1027/6.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji zpravodaji hospodářského výboru a nyní prosím zpravodaje rozpočtového výboru pana kolegu Doležala, který je současně také zpravodajem menšiny tohoto výboru.

 

Poslanec Vladimír Doležal: Děkuji, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, vážená vládo, dovolte, abych vás seznámil s usnesením rozpočtového výboru, které máte pod sněmovním tiskem 1027/4. Rozpočtový výbor projednal tento návrh na své 56. schůzi 20.  února 2002. Po úvodním slově zástupce předkladatele pana poslance Vlčka a zpravodajské zprávě poslance Doležala schválil následující usnesení, ve kterém doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby s návrhem poslanců Miloslava Vlčka, Hany Orgoníkové, Bohuslava Sobotky a Ladislava Korbela na vydání zákona o některých podmínkách ochrany vnitřního trhu a o změně některých zákonů vyslovila souhlas ve znění komplexního pozměňovacího návrhu, který je přílohou tohoto usnesení.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Nyní vás poprosím, pane kolego, abyste vystoupil jako zpravodaj u oponentní zprávy menšiny rozpočtového výboru.

 

Poslanec Vladimír Doležal: Děkuji. Dovolte, abych vás též seznámil se sněmovním tiskem 1027/3, a to oponentní zprávou menšiny poslanců rozpočtového výboru ze dne 20. února 2002, ve kterém skupina poslanců doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, aby návrh poslanců Miloslava Vlčka, Hany Orgoníkové, Bohuslava Sobotky a Ladislava Korbela na vydání zákona o některých podmínkách ochrany vnitřního trhu a o změně některých zákonů zamítla. Abych mohl odůvodnit a navrhnout toto zamítnutí, hlásím se tímto do obecné rozpravy.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. V tuto chvíli mohu otevřít obecnou rozpravu, do které je písemně přihlášen pan poslanec Eduard Vávra, nicméně pan poslanec Vladimír Doležal jakožto zpravodaj má přednostní právo, takže hovoří pan poslanec Vladimír Doležal. Připraví se pan poslanec Eduard Vávra.

 

Poslanec Vladimír Doležal: Děkuji, paní předsedající. Dámy a pánové, dovolte, abych řekl něco k projednávanému tisku, který máme před sebou, a máme ho již před sebou potřetí, protože potřetí je předkládán obdobný návrh. Když jsem zvažoval, jak se vyjádřit nebo co říci v obecné rozpravě, a přečetl jsem si veškeré stenozáznamy z předcházejících projednávání, zjistil jsem, že veškeré argumenty v podstatě zazněly, ale co je horší - patrně všichni, i ti, kteří zrovna neposlouchají, jsou již rozhodnuti, jak s tímto sněmovním tiskem naložit. Ale přesto bych si neodpustil krátkou rekapitulaci, protože se domnívám, že opakování je matka moudrosti.

V Poslanecké sněmovně již zaznělo něco o tom, že neexistuje stroj, který dokáže nafackovat nákupci, který nechce paragon po prodejci a už vůbec ne udat svého vlastníka finančnímu úřadu. Zaznělo zde také, že myšlenka je hrozně hezká - registrační pokladna, která bude kontrolovat chod a průběh placení, ale má to jeden háček, a to je ta idea v tom.

Jedná se o stroj, který zkonstruoval člověk, a bohužel člověk ho vlastní, člověk ho programuje a člověk ho umí ovládat. To znamená, že tento stroj tohoto člověka není nikdy schopen zkontrolovat.

Nebudu se tady více rozvádět o tom, že název zákona se vůbec neztotožňuje s  obsahem a nedošlo ke změně ani v rámci komplexního pozměňovacího návrhu. Nejzajímavější na tom je otázka předkladatelů, i když se musím přiznat, že jsem se dnes poprvé dozvěděl, že pan kolega Korbel svůj podpis stáhl. Přesto všichni dobře víme, jak dopadlo první čtení, kde podpora části Unie svobody a lidové strany umožnila, aby tento zákon zůstal dále ve hře. Jsem zvědav, jaký vývoj, a obzvláště teď před volbami, se v těchto stranách odehrává a jak budou svou podporu či nepodporu nebo změnu svého stanoviska vysvětlovat.

Chtěl bych jenom zopakovat, že obdobné sněmovní tisky byly sněmovně předloženy v prosinci roku 1999. Tisk byl zamítnut. V únoru roku 2001 opět zamítnuto a nyní, tzn. do třetice všeho dobrého a zlého, projednáváme stejný tisk znovu. Doufám, že zde platí lidovecké třikrát a dost.

Chtěl bych říci, že ve všech třech návrzích v podstatě nedošlo k žádné změně. Změna byla pouze v předkladatelích a změna byla pouze v tom, že na začátku byl nulový přínos, dokonce spíše výdaje státu byly vyšší, v posledním předloženém tisku už je přínos do státního rozpočtu řádově 10 mld. - během dvou let změna názoru a výpočtu poměrně rychlá a úspěšná.

Nerad bych též zapomněl připomenout citaci, která je v důvodové zprávě uvedena, týkající se poctivosti či nepoctivosti obchodníků. Já se ji pokusím zopakovat. Konstatuje, že minimálně u dvou třetin povinných subjektů, tzn. obchodníků, dochází k uvádění neúplných a zkreslených údajů pro daňové účely. Chtěl bych rád, aby toto ve svých volebních materiálech předkladatel patřičně zdůvodnil a vysvětlil, že dvě třetiny podnikatelů jsou teoreticky podvodníci.

Proto bych nyní chtěl zhodnotit nebo se vyjádřit, co přinese předložený návrh, a to občanovi, státu, popř. jak je to řešeno v jiných zemích. Když jsem uvažoval, tak jsem zjistil, že občanovi tento návrh přinese následující: patrně zvýší cenu výrobku, patrně umožní kontrolu jejich a jim blízkých, zda si vzali paragon či nevzali paragon, a samozřejmě to napomůže likvidaci malých obchůdků a malých podnikatelů, tzn. těch, ke kterým chodili nakupovat.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP