(16.50 hodin)
(pokračuje Doležal)
Co to přinese státu? Státu to samozřejmě přinese více úředníků, nové korupční prostředí, to znamená téma pro média, samozřejmě vyšší výdaje státu a další komplikace pro malé a střední podnikatele, takže ta tam je vznosná myšlenka podpory malého a středního podnikání.
A jak je to řešeno v ostatních zemích? Všichni moc dobře víme, že vyspělá Evropa registrační pokladny nepoužívá a nechystá se je užívat. Užívány jsou samozřejmě na Slovensku, v Turecku, Řecku, Itálii, která v poslední době též zvažuje odstoupení od využívání registračních pokladen, a samozřejmě v celém bývalém východním bloku. Pokud se chceme rovnat s těmi lepšími, znamená to, že pokladny nepotřebujeme nebo musíme hledat jiné a lepší řešení.
Pokud vezmu tyto tři body a pokusím se zhodnotit předložený návrh, mohu konstatovat, že přínos je minimální, spíše záporný. Z tohoto důvodu navrhuji zamítnout tento návrh ve druhém čtení v obecné rozpravě. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Slovo má pan poslanec Eduard Vávra.
Poslanec Eduard Vávra: Vážená paní předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové, skupina poslanců předložila návrh zákona o některých podmínkách podnikání na vnitřním trhu, původní znění o některých podmínkách ochrany vnitřního trhu, tisk č. 1027. Tento návrh projednal hospodářský výbor na své schůzi a nyní ho projednáváme v rámci druhého čtení.
Když jsem si stručně prostudoval zákon č. 337/92 Sb., o správě daní a poplatků, v pozdějším znění, který tímto návrhem je svým způsobem doplňován, tak jsem kromě jiného zjistil, že je rozsáhlý a má 107 paragrafů, z nichž některé jsou zrušeny, že zákon o správě daní a poplatků zcela podrobně upravuje ve svých paragrafech celou problematiku správy daní a poplatků i s velkými a dostatečnými možnostmi dosáhnout řádného výběru daní pro příjem státního rozpočtu. Chci se zmínit jen o některých paragrafech, a to ještě ve stručném znění, a ukázat tím, že správci daní již dnes mají v tomto zákoně dostatečnou oporu pro řešení i složitějších problémů, a to i v součinnosti třetích osob, jako jsou např. soudy, státní kontrolní úřady, zdravotní pojišťovny, úřady práce a orgány, které jsou povinny na výzvu správce daně sdělit další údaje apod. Takže jak je vidět, je dost způsobů ke kontrole daňových subjektů a zajištění plnění jejich povinností.
Například v § 1 se konstatuje, že správci daně je umožněno právo činit opatření potřebná ke správnému a úplnému zjištění, stanovení a splnění daňových povinností, zejména právo vyhledávat daňové subjekty, daně vyměřit, vybrat, vyúčtovat atd. V § 2 se konstatuje, že správce daně chrání zájmy státu v souladu se zákony a přitom zachovává práva daňových subjektů a při rozhodování hodnotí správce daně důkazy "podle své úvahy" - (Velký hluk v sále.)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Promiňte, pane poslanče. Velice ráda bych rozehnala diskutující hlouček na pravé straně sálu a poprosila bych všechny kolegy, aby v této diskusi pokračovali venku a nerušili vystupujícího poslance. Děkuji.
Poslanec Eduard Vávra: - a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemných souvislostech atd., přičemž právem i povinností všech daňových subjektů je úzce spolupracovat se správcem daně při správném stanovení a vybrání daně.
V § 15 se konstatuje, že pracovník správce daně má v době přiměřené šetření, zejména v době provozu, právo na přístup do každé provozní budovy, místnosti a místa včetně dopravních prostředků a přepravních obalů, k účetním písemnostem, záznamům a informacím na technických nosičích dat v rozsahu nezbytně nutném pro dosažení účelu podle tohoto zákona. Toto právo má též, i jde-li o obydlí, které daňový subjekt užívá rovněž pro podnikání. Pracovník správce daně má právo provést nebo si vyžádat výpis kopií z účetních písemností atd., přičemž subjekt, u něhož je místní šetření prováděno, je povinen zapůjčit správci daně jím vyžádané doklady a jiné věci mimo svůj prostor.
V § 16 se konstatuje, že daňový subjekt má povinnost poskytovat informace o vlastní organizační struktuře, o pracovní náplni útvarů, o oběhu a uložení účetních a jiných dokladů, má povinnost předložit na požádání záznamy, jejichž vedení bylo správcem daně uloženo, účetní a jiné doklady, podávat k nim vysvětlení i písemné. Má povinnost nezatajovat doklady a předložit důkazní prostředky prokazující jeho tvrzení během kontroly atd. (Stále velký hluk.)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Promiňte, pane poslanče, je mi velice trapné, že vás musím stále přerušovat, ale vidím, že ten roh na pravé straně sálu je nějaký prokletý.
Ještě jednou bych ráda poprosila kolegy, zda by mohli diskutovat v kuloáru a přestat rušit svého kolegu, který diskutuje, v jeho příspěvku.
Poslanec Eduard Vávra: Děkuji. V § 31 se konstatuje, že jako důkazních prostředků lze užít "všech" prostředků, u nichž lze ověřit skutečnosti. V § 34 jsou citovány osoby, které mají povinnost součinnosti ke správě daní. V § 36 se konstatuje, že správce daně je povinen ověřovat úplnost evidence či registrace daňových subjektů a zjišťovat též všechny údaje týkající se jejich příjmů, majetkových poměrů a dalších skutečností rozhodných pro správné a úplné vyměření a vymáhání daně.
K tomu poznámka. Jak je vidět, tak správce daně je povinen sdružovat informace i o subjektech, které podnikají např. se ztrátou nebo bez zisku a mají velmi dobré majetkové poměry, to je tzv. vyhledávací činnost v rámci svého rozsahu působnosti s výsledkem správného a úplného zjištění pro stanovení a splnění daňové povinnosti.
Paragraf 39, který je citován i ve zvláštní části II návrhu zákona, kde se píše o zpřesněném způsobu a formě evidence, tak v tomto paragrafu s názvem Záznamní povinnost se sděluje, že správce daně může uložit daňovému subjektu, aby kromě evidence stanovené obecně závaznými právními předpisy vedl zvláštní záznamy potřebné pro správné stanovení daňového základu a daně, přičemž tato povinnost je uložena rozhodnutím, proti kterému se nelze odvolat. Součástí rozhodnutí musí být přesné stanovení záznamových údajů, jejich členění a uspořádání včetně návaznosti na doklady, v nichž je záznam veden. Poplatník daně, který přijímá platby v hotovosti, je kromě evidence stanovené obecně závaznými právními předpisy povinen vést evidenci (záznamy) denních tržeb, nemá-li rozhodnutím správce daně stanoveno jinak. Správce daně je oprávněn přesvědčovat se již v průběhu zdaňovacího období o plnění záznamních povinností u daňových subjektů a ukládat jim rozhodnutím povinnosti k odstranění závad. Jak je vidět ze stručného výčtu § 39, správce daně již dnes může požadovat i další záznamy, které zlepší evidenci a následné plnění daňových povinností. Jde jen o to, jak je tento paragraf využíván v praxi.
To je jen krátký výčet paragrafů zákona č. 337/92 Sb., o správě daní a poplatků, pro uvědomění si, co lze podle tohoto zákona konat.
Při projednávání návrhu tohoto zákona v hospodářském výboru jsem podal pozměňovací návrhy, které většinou nebyly přijaty, s pozoruhodnou odpovědí, která zněla - "nelze akceptovat". Bez zdůvodnění. Krátké zdůvodnění je žádoucí, je to běžné i u vládních návrhů, i když s nimi nemusíme vždycky souhlasit. Asi předkladatelům došly argumenty. Dále bych chtěl upozornit, že předkladatelé souhlasili s vypuštěním, jak jsem předpokládal, pro ně důležitého důvodu pro návrh zákona a jeho celé znění. Tento důvod byl "ochrana spotřebitele, omezení nelegálního dovozu zboží, dosažení postupně výrazných úspěchů v boji proti krácení daňových příjmů".
***