(12.30 hodin)
(pokračuje Tvrdík)
Tyto požadavky byly předloženy v průběhu vyjednávání konsorciu a následně podle nich byly upraveny tzv. specifikace letounu a logistického zabezpečení, které jsou součástí Smlouvy o pořízení systému Gripen. Výše uvedené dokumenty jsou tedy nejenom vyjádřením potřeb a požadavků armády, ale jsou i oficiální sadou dokumentace, která odpovídá zámyslu projektového řízení a která zabezpečí patřičnou schopnost resortu MO v oblasti pořizování nové techniky. Je to model, který vychází z dřívějších pozitivních i negativních akvizičních zkušeností resortů a který se stane vzorovým projektem pro následující akvizice.
Interoperabilita.
Systémy letounu, tak jak jsou uvedeny ve zmíněných specifikacích, odpovídají standardu NATO a splňují požadavky na interoperabilitu. Dovolte mi tedy, abych vyvrátil další mýtus, a to sice, že Gripen není kompatibilní a nedokáže spolupracovat s letadly ostatních členských armád aliance. Opak je pravdou. Nejde jen o technické aspekty interoperability. Neméně významné jsou aspekty operační. Proto předpokládané použití v době míru, krize či za válečné situace a přiměřeném logistickém zabezpečení vychází z operační doktríny vzdušných sil aliance a návrhu doktríny vzdušných sil AČR. Vybrané jednotky taktického letectva budou předurčeny a zčásti přiděleny do aliančních sil. Operační úkoly budou plnit v souladu s výše uvedenou operační doktrínou podle článku 5 nebo mimo článek 5 Washingtonské smlouvy. Můžeme provozovat letoun v mírových podmínkách běžně i mimo území ČR a z tohoto důvodu jsme kladli důraz na to, abychom byli schopni naplnit požadavky na tzv. Cross Servicing s maximálním využitím v alianci zavedených prostředků letištně technického zabezpečení.
Integrace vybavení klasifikovaných v alianci.
Klasifikované zařízení nelze, podle směrnic aliance, dodávat výrobcem a musí být zakoupeno konečným uživatelem. Pro potřeby armády jsme takto specifikovali tři položky - identifikace přítel, nepřítel, kódování řeči - link 16.
V materiálech, které jsme vám předali, se popisují základní principy integrace a testování zařízení BFE tak, aby nedošlo k tomu, že by se dostaly do nepovolaných rukou. Materiál také popisuje systémovou specifikaci těchto zařízení.
Chtěl bych v této souvislosti zdůraznit, že vyčlenění těchto specifických položek není v kontraktech ničím neobvyklým. Ať se již ČR rozhodne pro jakékoliv letadlo, včetně americké výroby, bude muset postupovat stejným způsobem. Půjde o samostatný kontrakt v hodnotě do 0,5 mld Kč. S touto částkou dnes počítá navrhovaný zákon o financování. Je tak možné vyvrátit další mýtus, a to sice, že bude třeba investovat obrovské doplňující prostředky nad rámec předkládaného kontraktu a návrhu zákona o financování na zajištění interoperabilitiy letadel Gripen. Není to pravdou. Jen doplním, že cena za integraci těchto zařízení je již obsažena v ceně kontraktu za gripeny, tzn. v částce 52,5 mld korun.
S nákupem vlastních nadzvukových letounů souvisí také akvizice zbraní systému Gripen a L-159.
V této souvislosti mi dovolte říci, že pro zařazení části letadel Gripen do integrovaného systému protivzdušné obrany státu a pro dosažení počáteční bojové operační způsobilosti ostatních letadel plánujeme vyčlenit částku 7,2 mld Kč k nákupu zbraní. Patří sem řízené střely určené pro vzdušný boj jak krátkého, tak i středního dosahu a munice pro palubní kanon. Pro další určení to jsou střely vzduch - země, řízené letecké pumy a neřízená munice. Přesný seznam je součástí materiálu, který jsme vám také předali. Nákup těchto zbraní bude předmětem samostatného kontraktu. V navrhovaném návrhu o financování se s touto částkou počítá, a to považujeme za zvlášť důležité, lze přitom použít i na letadlech
L-159.
Zbraně, které ČR požaduje pro dodávané letouny Gripen, jsou výrobcem plně integrovány v letounu a nevyžadují dodatečné finanční náklady spojené s udělením letové způsobilosti. Umožní plnění úkolu protivzdušné obrany státu, splnění závazků vyplývajících ze zapojení letounů Gripen do systému NATINADS a splnění deklarovaných úloh operačního nasazení v rámci AČR, neboť rozsahem svých funkčních vlastností a parametrů pokryjí příslušné takticko-technické požadavky.
Požadavky na výcvikový systém.
Výcvikový systém k zabezpečení pozemní přípravy létajícího a technického personálu bude sloužit jako komplexní systém a bude zaveden v souladu s Koncepcí zavádění simulační a trenažérové techniky pro AČR. Základní části systému jsou: plně letový simulátor, počítačový simulátor a multimediální učebna.
Pro dosažení maximální efektivity leteckého výcviku, bezpečnosti přeškolení a výcviku leteckého personálu bude zpracován program výcviku pro technický a létající personál. Program výcviku pro piloty bude vycházet ze základních požadavků předpisu "Výcvik pilota JAS 39 Gripen" a "Operační postupy JAS 39 Gripen". Předpokládá se zpracování logistických analýz s cílem optimalizace provozních nákladů výcvikového systému a zabezpečení provozu. Jak jsem již hovořil, důraz se klade na výcvik aliančních operačních postupů.
Dnes se také hovořilo o analýze infrastruktury letiště Čáslav.
Pro adaptaci letounu do podmínek ČR byla provedena analýza odpovídající letištní infrastruktury. Analýza byla učiněna na základě porovnání dokumentace infrastruktury poskytnuté dodavatelem, stávajícího stavu infrastruktury, dokumentace "Výstavba letecké základny Čáslav" a "Dokumentace odhadu nákladů v rámci projektů bezpečnostních investic NSIP" s cílem vydefinovat co možná nejpřesnější odhad nákladů související se zavedením zbraňového systému Gripen do používání v AČR a stanovení priorit realizace jednotlivých projektů v rámci plánu výstavby letecké základny Čáslav.
Na základě požadavků na infrastrukturu kladených používáním zbraňového systému Gripen lze konstatovat, že potřeby na infrastrukturu letiště pro letoun JAS 39 Gripen nevybočují z obecných požadavků na provozování letecké techniky. Za přímé náklady v souvislosti s provozováním letounu Gripen lze považovat případné modifikace budov a stavebních objektů v celkovém odhadu cca 75 mil Kč, které jsou však obecně vynakládány v souvislosti se zavedením nového zbraňového systému L-159 do výzbroje AČR. Ostatní náklady spadají do rámce úsilí ČR o dosažení potřebné úrovně infrastruktury pro případné rozmístění jednotek aliance v případě krize.
Dnes bylo hodně zde diskutováno na téma způsob financování.
Jak bylo uvedeno v materiálu Komplexní návrh dalšího postupu ve věci vyzbrojení, projednala vláda a svým usnesením vzala na vědomí, že bylo minimální podmínkou nákupu nadzvukových letadel Gripen jeho financování z prostředků mimo rozpočet kapitoly MO do roku 2008. S vědomím tohoto požadavku navrhl dodavatel způsob 100% financování dodávek formou úvěrů poskytnutých konsorciem bank.
Po provedení ekonomických a právních analýz obchodních podmínek nabízených úvěrů však bylo konstatováno, že v nabízené podobě jsou úvěry pro ČR nepřijatelné.
Charakteristika vybraného způsobu financování.
Vybraný způsob financování byl vládou ČR schválen s tím, že výdaje spojené s pořízením letounu Gripen do roku 2004 budou financovány z prostředků FNM .
Pro realizaci financování dodávek dle kupní smlouvy, ale i veškerých doprovodných výdajů, je nezbytné splnění podmínek stanovených zákonem č. 218 o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů a vyhláškou ministerstva financí č. 40 o účasti státního rozpočtu na financování programů reprodukce majetku.
Uvedený požadavek znamená zařadit nákup gripenů do programové struktury Ministerstva obrany, veškerá data týkající se financování a úvěrování zapracovat do příslušné dokumentace programového financování a zaregistrovat jednotlivé akce v prostředí ISPROFIN. Konstatuji, že jsme již úpravu programové struktury provedli, že jsme definovali jednotlivé cíle nově vytvořeného podprogramu 312 - Pořízení a zabezpečení provozu 24 nadzvukových letounů v rámci programového okruhu 3 - Rozvoj vzdušných sil. Na Ministerstvo financí jsme odeslali požadované informace k programovému prohlášení. Udělali jsme tedy v této fázi vše, abychom vyvrátili další mýtus, mýtus o tom, že nákup a provozování nadzvukových letadel se bude do slova a do písmene vznášet ve vzduchu bez ukotvení v programovém financování.
Dnes byla také vedena debata o nákladech na životní cyklus.
Otázkou úzce spojenou s financováním pořízení a provozování každého zbraňového systému je vyčíslení nákladů na celý životní cyklus. V procesu vyjednávání a upřesňování některých údajů jsme definovali cenu jedné letové hodiny a ta je ve výši cca 152 tisíc korun. Tato částka zahrnuje náklady na opravy včetně náhradních dílů a mzdových nákladů, spotřebu pohonných hmot a nákladů na údržbu zařízení pozemní podpory na úrovni běžných a středních oprav. Při plánovaném maximálním náletu 230 hodin ročně každým letounem po dobu 30leté životnosti jde o orientační částku zhruba 25 mld korun.
Zde je zajímavé porovnání nákladů na jednu letovou hodinu u různých typů techniky, kde je nutno vycházet z jednotné metodiky. Propočty ukazují, že náklady na jednu letovou hodinu v kategorii nadzvukových letounů jsou v případě letounu Gripen výrazně nejlevnější. U Gripenu je to 152 000 Kč. U MIG 21 je to 300 000 Kč, u F16A je to 350 000 Kč na jednu letovou hodinu. Při stejném vyčíslení nákladů na životní cyklus potom zjistíme, že provoz některých letounů je až dvakrát dražší než provoz nadzvukového stíhacího letounu JAS 39 Gripen. Pro porovnání chci ještě uvést náklady na letovou hodinu podle údajů výrobce u letounu L-159, tedy Aero Vodochody, které činí 211 000 Kč za letovou hodinu v rozsahu 250 letových hodin za rok, v případě jen 125 letových hodin 376 000 Kč na jednu letovou hodinu.
***