(12.20 hodin)
(pokračuje Tvrdík)
Dalším klíčovým ustanovením obsaženým v současné podobě kupní smlouvy patří oblast ručení, odpovědnosti za škody, odstoupení od smlouvy a sankcí a úprava daňových otázek. Důležitá otázka záruk za plnění kontraktu je řešena ručením společnosti SAAB a British Aerospace Systems souhrnně do výše 100 % případné odpovědnosti. To významně zlepšuje pozici české strany proti původně navrhované záruce za plnění ve výši 5 % ceny kupní smlouvy.
Zdvojnásobení maximálního limitu odpovědnosti, tedy na 10 %, za způsobené škody představuje významné snížení rizik české strany. Významné zlepšení pozice české strany znamená také současná úprava odstoupení od smlouvy, kdy má česká strana právo odstoupit od smlouvy v případech hrubého porušení smlouvy a při prodleních s dodáním přesahujících 300 dnů. Navíc v situaci, kdy je dodavatel v prodlení s dodávkou tří letounů o více než 300 dní a do té doby by bylo dodáno méně než 14 letounů, má česká strana právo odstoupit od smlouvy a vrátit již zakoupené letouny proti vrácení zaplacené ceny. To je skutečně bezprecedentní úspěch vyjednávacího procesu.
Nová podoba kupní smlouvy umožňuje požadovat náhradu škody přesahující výši smluvní pokuty. Dále je třeba zmínit, že se podařilo dojednat zdvojnásobení záruční lhůty na 24 měsíců nebo 240 letových hodin, záruky za interoperabilitu v rámci aliance, bezplatné bezpečnostní úpravy první třídy po dobu 30 let, garance dodávky náhradních dílů pokrývajících potřebu na tři roky pro každé z dodaných letadel či možnost odstoupit od smlouvy, pokud chování konsorcia způsobí odnětí či nezískání licencí.
Platby a cena.
Konsorcium původně nabídlo základní cenu a její neomezené navyšování, což představovalo nebezpečí neznámé úrovně budoucí celkové kupní ceny. Na nabídku fixní ceny přistoupilo konsorcium na žádost české strany, která chtěla získat jistotu, že celková cena kontraktu bude limitována. Při vyjednávání kupní ceny učinilo konsorcium jako odpověď na tlak českého týmu několik významných cenových ústupků z původní fixní cenové nabídky, a to až v hodnotě téměř 3 mld. Kč.
Vyjednávací proces kupní smlouvy.
V materiálech, které vám byly rozdány, jsou přehledné tabulky obsahující porovnání zásadních pasáží původního nevyhovujícího znění kupní smlouvy předložené konsorciem při zahájení vyjednávání a finální podoby klíčových smluvních ustanovení. Proto se omezím na následující konstatování.
Základními cíli vyjednávacího týmu bylo zajistit co nejlepší podmínky pro českou stranu, minimalizovat rizika vyplývající z dlouhodobého smluvního vztahu, chránit zájmy českého státu a dosáhnout transparentnosti smluvního vztahu. Těchto cílů bylo třeba dosáhnout v situaci, kdy konsorcium mělo připraveno texty smluv, které neodpovídaly požadavkům české strany a neumožňovaly naplnit všechny cíle stanovené českou stranou. Dosažení vytčených cílů v relativně velmi krátkém časovém úseku lze považovat za významný úspěch české strany a dokladuje to dobře organizovaný vyjednávací proces.
K programu průmyslové spolupráce - offsetům.
Jak jsem již řekl, cílem offsetových programů uskutečňovaných v souvislosti se zakázkami obranného a bezpečnostního charakteru je kompenzovat výdaje státního rozpočtu hrazené zahraničními dodavateli takovýchto výrobků nebo služeb. V současné době jsou offsetové programy nedílnou součástí všech významnějších kontraktů tohoto charakteru. Jde o standardní mechanismus, který je v současné době uplatňován ve většině hospodářsky vyspělých zemích světa.
Dovolte mi nyní vyjádřit se k mýtu, že americké společnosti doprovodné offsety neuznávají. Jako příklad lze uvést zkušenost finské vlády, která počátkem devadesátých let rozhodla o nákupu 57 kusů bojových letounů F18. Americká strana podpořila tuto zakázku offsetovým programem ve výši 100 % ceny, tj. 3,4 mld. USD. Dalším důkazem nechť slouží současné úsilí společnosti Lockheed Martin v Rakousku, kde se má v brzké době rozhodovat o vítězi tendru na dodávky nadzvukových letadel.
Ke struktuře a náplni programu průmyslové spolupráce.
Vláda České republiky v rámci zadávacích podmínek stanovila jako podmínku výběrového řízení, že hodnota offsetů musí činit minimálně 150 % navržené smluvní ceny. Přitom minimálně 20 % navržené ceny musí tvořit přímé offsety a minimálně 60 % zahraniční investice. Součástí nabídky již musel být offsetový program doložený konkrétními offsetovými transakcemi v předepsané hodnotě a struktuře.
Program průmyslové spolupráce předložený konsorciem obsahuje v současné době 37 offsetových transakcí a jeho objem je řádově 82 mld. Kč. Podle předloženého programu vykazuje nejvyšší předpokládanou hodnotu kategorie přímých zahraničních investic, z nichž většina má rovněž významný proexportní charakter. Jejich předpokládaný objem činí řádově 44 mld. Kč.
Offsetové transakce v kategorii přímých offsetů, to je transakcí směrovaných do českého obranného a leteckého průmyslu, dosahují hodnoty řádově 12 mld. Kč. Zbývajících 26 mld. je tvořeno transakcemi z kategorie podpory exportu, transferu technologií, know-how a výzkumu a vývoje.
Na předložený program byla poradenskou firmou zpracována nezávislá ekonomická analýza, která potvrdila, že splňuje požadavky české strany a že všechny podnikatelské záměry jsou reálné, i když se jednotlivě nacházejí v různých etapách svého vývoje.
Z odhadů makroekonomických přínosů programu pro Českou republiku vyplývá, že v období 10 let bude jeho vliv na růst hrubého domácího produktu činit řádově 0,7 až 1 % ročně, což bude mít nezanedbatelný vliv i na příjmovou stránku státního rozpočtu. Tyto příjmy by v rámci 10 let měly činit kolem 18 mld. Kč. V oblasti zaměstnanosti se předpokládá vytvoření řádově 3700 nových pracovních míst, přičemž realizace programu přispěje i ke stabilizaci dnes ohrožených pracovních míst. Přitom program průmyslové spolupráce bude přinášet hodnoty i dlouho po uplynutí požadovaných 10 let.
K vyjednávacímu procesu a jeho výsledkům.
Naším úkolem bylo při nákupu nadzvukových letounů vytvořit co nejefektivnější smluvní rámec pro úspěšnou a plnou realizaci programu průmyslové spolupráce. Proti původnímu návrhu, který byl předložen, došlo v mnoha případech k posílení pozice české strany. Nejdůležitějšími předpoklady pro úspěšnou realizaci programu, které jsou zároveň nejdůležitějšími oblastmi a v nichž bylo dosaženo významného pokroku, jsou měření hodnoty offsetových transakcí, monitoring, řízení a sankce.
Trvali jsme na tom, aby se hodnota offsetové transakce měřila především dvěma základními metodami, a to přidanou hodnotou, tzn. číselným údajem uváděným ve výkazu zisku a ztrát, nebo tržbami z exportu, tzn. objemem exportu zboží či služeb českého původu. Za tímto účelem budou čeští partneři offsetových transakcí vést oddělenou účetní evidenci.
Původně nebyl poskytnut žádný odhad průběhu programu. Během jednání jsme však dohodli předpokládané hodnoty, které budou každoročně dosaženy. Tento předpokládaný časový plán se použije pro celkový monitoring průběhu programu a pro zahájení změnového řízení při zjištěných odchylkách. Konsorcium každý rok na vlastní náklady zajistí provedení šesti nezávislých auditů vybraných offsetových transakcí. Po vzájemných konzultacích s konsorciem to bude česká strana, která bude vyhlašovat konečné výsledky ročního monitoringu. Informace o průběhu a výsledcích programu budou každoročně zveřejňovány, což je také významným momentem, který vytváří tlak na úspěšné plnění programu a který původní nabídka neobsahovala. Pokud se v průběhu ročního monitoringu nebo i mimo něj zjistí, že program nedosahuje předpokládaných hodnot, má konsorcium povinnost navrhnout řešení této situace.
Pro účely stanovení sankčního mechanismu se nám podařilo dohodnout milníky v průběhu plnění programu, jejichž nesplnění bude mít za následek uplatnění sankcí vůči konsorciu. Původně byl v programu stanoven pouze jediný milník, a to dosažení stoprocentní hodnoty programu během 10 let. Ve vyjednávacím programu jsme se shodli na dalších dvou milnících. Oba milníky budou vyhodnocovány z hlediska splnění celkové hodnoty a z hlediska splnění kategorie přímých offsetů. Oba milníky budou provázány s dvěma platbami za dodávky letounů, každou ve výši 5 % ze smluvní ceny, které jsou splatné v květnu 2006 a v květnu 2008.
Na pokrytí jak kupní, tak offsetové smlouvy byla původně nabídnuta záruka za plnění v hodnotě 5 % smluvní ceny. Tuto podmínku si stanovil stát ve výběrové dokumentaci. Přesto se nám podařilo vyjednat, jestliže by hypoteticky konsorcium vůbec neplnilo nebo nezačalo plnit offsetové programy, stalo by se zádržné uvedené výše penalizací v hodnotě 10 % ceny. Navíc by konsorcium zaplatilo celkem 5 % ceny z nesplněné hodnoty programu. Možná výše penalizace za neplnění programu tedy činí přibližně 20 % z kupní ceny, to je cca 11 mld. Kč. Musím v této souvislosti ale jasně zdůraznit, že konsorcium má velmi dobrou pověst v plnění závazků v oblasti offsetových programů.
V průběhu celého vyjednávacího procesu offsetový tým úzce spolupracoval se zástupci odborných průmyslových asociací a svazů, z nich zejména s Asociací obranného průmyslu a Asociací leteckých výrobců. Tato spolupráce pozitivně determinovala přístup české strany v rámci vyjednávání a sehrála důležitou roli v oblastech, jako jsou sankce při neplnění závazků či analýza transakcí v kategorii přímých offsetů.
Interoperabilita, technické a logistické aspekty programu.
Věnovali jsme přípravě na pořízení nadzvukového letounu značnou pozornost, vznikla celá řada dokumentů a analýz, v nichž byla vyjádřena jak potřeba vyzbrojení vzdušných sil nadzvukovým víceúčelovým letounem, tak i požadavky Armády České republiky na nadzvukový letoun.
V souladu se zásadami projektového řízení budoucí uživatel zpracoval základní soubor vstupní dokumentace, v níž specifikoval záměry o předpokládaném provozu a zabezpečení letounů a stanovil technicko-taktické požadavky na víceúčelový nadzvukový letoun.
***