(17.30 hodin)
(pokračuje Mareš)
Ten dopis mám zde k dispozici, jeho formulace jsou neuvěřitelné a pan ministr je zopakoval.
Má doplňující otázka nicméně zní. Pane ministře, mnohokrát jste v minulosti a naposled loni v září v rozhovoru s monsignorem Lobkowiczem slíbil, že budete financovat církevní školy stejně jako školy veřejné, a to včetně mezd jejich zaměstnanců. Má otázka zní, zda jste udělal něco pro to, abyste svůj slib splnil, nebo zda hodláte v budoucnu něco pro splnění tohoto slibu udělat.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Hovoří ministr školství Eduard Zeman.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Eduard Zeman: Paní předsedající, dámy a pánové, je mi líto, že pan předseda výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu nechápe situaci, kterou by zřetelně chápat měl. Nemohu udělat to, na co nemám prostředky. Nemám - a vysvětloval jsem proč - nemám možnost tak, jako jsme to dělali předtím, kompenzovat na úkor veřejného školství tyto prostředky školství církevnímu. Řešením by samozřejmě bylo, kdyby církevní školy přešly na režim podle zákona 143. Pak by se jich samozřejmě v následujících obdobích všechny úpravy takto vzniklé také týkaly.
Ona ta situace, pane poslanče, možná bude ještě i komplikovanější, protože nebude-li např. přijat školský zákon, bude mít církevní školství vůbec dost velký problém, protože podle nálezu NKÚ by vlastně nebylo možné je legitimně financovat vůbec. Potřebujeme, aby církevní školy získaly určitý typ právní subjektivity, aby vůbec splňovaly zákonný nárok na financování.
Ale mohu ujistit nejen pana předsedu školského výboru, ale i všechny přítomné, ba i nepřítomné poslance a poslankyně, že já určitě nejsem nějak zavilý proti církevním školám a nemám v úmyslu ze svého nějakého osobního rozhodnutí tomuto typu školství jakkoli ubližovat. Ale nemohu postupovat jinak než tak, jak mi říká zákon a jak mi umožňuje rozpočet, který schválila tato sněmovna.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Nyní udílím slovo panu poslanci Kořistkovi k přednesení interpelace na ministra financí Jiřího Rusnoka ve věci zvýšení DPH pro restaurační činnost.
Poslanec Zdeněk Kořistka: Vážená paní předsedající, vážení páni ministři, když jsem před necelými třemi lety předložil ve sněmovně návrh na snížení DPH pro restaurační a pohostinskou činnost z 22 % na 5 % a tento návrh sněmovna výraznou většinou schválila, byl jsem přesvědčen, že jsme udělali dobrou věc a pomohli podnikatelům v této branži. O to větší zklamání byla pro mě informace, že Česká republika nenavrhla v Bruselu pro tuto oblast výjimku a po vstupu do EU nám hrozí opětovné zvýšení této daně. Mrzí mě, že celá záležitost byla až donedávna neznámá a že váš resort neinformoval ani členy hospodářského výboru o této problematice.
V říjnu loňského roku jsem se s kolegou Langem na vás obrátil dopisem, ale vaše odpověď mě neuspokojila. Nesouhlasím s vaším názorem, že země EU nemají rozdílné sazby DPH pro restaurační činnost, naopak v osmi zemích EU z 15 se aplikuje snížení DPH pro restaurace. Vyplývá to mj. z informací od komisaře Bolkesteina, který je zodpovědný za harmonizaci dokumentace k DPH a která je před dokončením. Pro vaši informaci, jedná se o Rakousko. Řecko, Irsko, Itálii, Lucembursko, Nizozemsko, Portugalsko a Španělsko a sazba v těchto zemích se pohybuje od 3 do 14 %.
Ptám se tedy za prvé - v jakém stavu jsou současná jednání mezi zeměmi EU o této problematice? Za druhé - bude Česká republika po svém vstupu automaticky zvyšovat DPH pro restaurační a pohostinské služby, i když praxe v EU je jiná? Za třetí - uvědomujete si, že toto zvýšení DPH bude znamenat např. zdražení jídel nejen v restauracích, ale i v nemocnicích, závodních jídelnách, školách atd.?
Vážený pane ministře, jsem přesvědčen, že snížení DPH pomohlo oblasti podnikání v tomto resortu, a myslím, že by mělo být naším společným zájmem toto podporovat. Zvýšení DPH je ovšem krokem opačným směrem.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Hovoří ministr financí Jiří Rusnok.
Ministr financí ČR Jiří Rusnok: Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane poslanče, dámy a pánové. Souhlasím s vaším vystoupením v té jeho části, ve které jste uvedl, že po snížení sazby DPH na služby stravovací a ubytovací došlo k pomoci podnikatelům v tomto oboru. Bohužel nedošlo příliš k prospěchu pro spotřebitele, protože jak známo, ceny v těchto zařízeních se v zásadě nezměnily, to znamená, že veškeré snížení bylo inkasováno zvýšenými zisky podnikatelů v tomto oboru. Ale to uvádím pouze na okraj, abychom si byli vědomi tohoto faktu a víceméně zákonitosti, která souvisí s pohybem nepřímých daní nahoru a dolů.
Úvodem bych ještě zmínil to, že náš zákon nezná pojem restaurační služby, a hovoříme tedy o stravovacích a ubytovacích službách. Přeřazení této služby ze snížené do základní sazby, které je očekáváno a předvídáno, souvisí skutečně s přibližováním se našeho daňovému práva evropskému právu, chcete-li právu Evropských společenství. Kapitola 10 vyjednávání o přistoupení České republiky do EU nazvaná "Daně" byla otevřena v roce 1999. V červenci 1999 byla zformulována pozice České republiky, tzv. vyjednávací pozice, a byly vzneseny žádosti o přechodná období a zvláštní úpravy v oblasti daní. Česká republika nevznesla žádost o přechodné období pro uplatnění snížené sazby DPH pro stravovací služby, neboť do dne 1. dubna 2000 - zdůrazňuji 1. dubna 2000 - stravovací služby byly zdaňovány základní sazbou daně z přidané hodnoty. K 1. dubnu 2000 pak na základě poslaneckého návrhu, kterého jste byl iniciátorem, došlo k přeřazení této služby ze základní do snížené sazby, čili po uzavření vyjednávací pozice České republiky.
Přeřazením těchto služeb ze základní do snížené sazby Česká republika fakticky porušila Evropskou dohodu, která zakládá přidružení mezi ČR na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé. Zavedli jsme totiž opatření, které není slučitelné s právem Evropských společenství, a budu se snažit vám dokázat, že tomu tak skutečně je. Česká republika byla dokonce ze strany EU již několikrát upozorněna na skutečnost, že přeřadila tyto služby ze základní do snížené sazby, což je v rozporu s právem Evropských společenství. Naposled tak bylo učiněno v pravidelné hodnotící zprávě Evropské komise pro rok 2001. V souladu s šestou směrnicí, která upravuje harmonizaci daně z přidané hodnoty, členské státy mohou aplikovat sníženou sazbu DPH pouze na okruh zboží a služeb, které jsou taxativně vymezeny v příloze H této směrnice, tam však bohužel stravovací služby nenajdeme. Z hlediska vyjednávání bylo proto potřeba uvážit veškeré okolnosti spojené s žádostmi o přechodná období, která budeme uplatňovat. Česká republika nakonec vznesla jeden z nejvyšších počtů žádostí o takováto přechodná období a trvalé výjimky v oblasti daní a ve vyjednání těchto výjimek byla v zásadě velmi úspěšná.
Z hlediska sociálních dopadů a situace v České republice a významu řekněme sociálního, ale i národohospodářského byla dána přednost vyjednání přechodného období pro uplatnění snížené sazby pro dodávky tepelné energie do domácností a pro stavební práce pro objekty určené pro bydlení.
V současné době se v rámci EU vede diskuse, která se týká přehodnocení okruhu zboží a služeb podléhajících snížené sazbě DPH.
***