(17.20 hodin)
(pokračuje Špidla)

Neexistuje možnost složité transformace hospodářství bez pohybu na trhu práce.

A chci také jasně konstatovat, že problematika sezónní fluktuace nezaměstnanosti je rozdílnou problematikou od situace v dlouhodobých a střednědobých trendech.

Ano, nepopírám, že míra nezaměstnanosti v prvním čtvrtletí bude pravděpodobně vyšší, než byla ve čtvrtletí minulého roku, ale to neznamená, že tato fluktuace není součástí obecného pohybu nezaměstnanosti, který odhaduji jako v průměru následujícího roku, jako dílčí, malý, ale přesto pokles.

Chci také jasně říci, že naprostá většina investic, které jsme připravili, byla založena v minulých obdobích a jejich účinnost se začne projevovat až v období současném. Nemohu prohlásit, že bychom pokračovali bez strategií, a nemohu konstatovat a nemohu ani přijmout myšlenku, že tak rozsáhlé přezbrojení ekonomiky je možné, aniž dojde k pohybům, někdy i nepříznivým pohybům na trhu práce.

Je podstatným úspěchem, že v době nástupu této vlády jsme měli velmi významné záporné saldo ve vývozu strojů a zařízení. V současné době máme naopak výrazné kladné saldo ve vývozu strojů a zařízení právě v těch nejmodernějších technologiích a to mi dává důvěru pro to, abych prohlásil, že ve střednědobém výhledu můžeme počítat s mírným poklesem nezaměstnanosti.

Z těch dílčích důvodů, které působily, mi dovolte, abych je znovu vyjmenoval:

1. Pokles mezinárodní konjunktury - myslím si, že se musel projevit.

2. Nástup poněkud početnějších ročníků v letošním roce.

3. Výrazné podvázání prostředků na aktivní politiku zaměstnanosti, ke kterému došlo rozhodnutím této konzervativní sněmovny.

Dámy a pánové, nezaměstnanost není věc, kde bych byl ochoten vydávat lehkověrné sliby a vyjadřovat se s určitostí, která komplikovanosti tohoto problému nepřísluší. Pan poslanec Exner má jistě právo a i povinnost nezaměstnaností se velmi zabývat a uvažovat o ní, ale přesto jeho povrchní úsudek o věcech, které jsou složité, nemůže být základem pro další uvažování. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. V tuto chvíli udílím slovo panu poslanci Petru Marešovi k přednesení interpelace na ministra školství Eduarda Zemana ve věci platů pedagogů na církevních školách.

 

Poslanec Petr Mareš: Děkuji, paní předsedající. Pane ministře, vláda České republiky přijala dne 11. února usnesení, kterým se měnilo nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců rozpočtových a některých dalších organizací. V souvislosti s tím došlo k tak dlouho slibovanému navýšení platových tarifů na školách základních a středních. Součástí tohoto navýšení se ovšem nestal malý segment našeho vzdělávacího systému - a to jsou školy církevní. Přestože platy na těchto školách jsou zcela ve vaší kompetenci, nestalo se nic, co by umožnilo ředitelům těchto škol i svým zaměstnancům zvýšit platy tak jako učitelům na školách ostatních.

Chci se vás zeptat, proč se vedle těch 3,7 mld. Kč, které bylo třeba na zvýšení platů ve veřejných školách, nenašlo zhruba 40 milionů, které by umožnily zvýšit platy také pro učitele na školách církevních. Je to proto, že se domníváte, že učitelé na těchto školách jsou horší učitelé, nebo proto, že se domníváte, že méně učí, že jsou méně pilní, anebo je to proto, že si je chcete i nadále ponechat pouze jako rukojmí pro politická vyjednávání s křesťanskou demokracií?

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Slovo má ministr školství Eduard Zeman.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Eduard Zeman: Vážená paní předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy se zachovalo zcela v dikci zákona, protože usnesení zavazuje členy vlády zabezpečit pro organizace, které odměňují podle zákona č. 143/1992 Sb., změny uvedené v nařízení vlády v rámci příslušné rozpočtové kapitoly. Z toho ovšem vyplývá, že se to nemůže týkat těch zařízení, která neodměňují podle zákona č. 143, ale podle zákona č. 1/1992 Sb. A do této skupiny samozřejmě spadají i církevní školy, protože ty odměňují podle zákona 1.

Předejdu otázce, která by zřejmě mohla následovat, a to je, jak to, že ministerstvo v předchozích letech, předchozích zvýšeních, dávalo i těmto školám navýšení. Odpověď zní: bylo to před reformou veřejné správy a ministerstvo disponovalo širšími prostředky, takže bylo možné na úkor segmentu veřejného školství použít těch zmiňovaných několik desítek - reálně vzato je to asi 170 milionů - bylo možné je prostě vzít z provozních prostředků, kde to znamenalo krácení o nějaké zlomky procenta a navýšit o toto možnosti školám církevním, příp. soukromým. Jenže v současné situaci, a to by zrovna předseda výboru pro vědu, vzdělání, mládež, kulturu a tělovýchovu měl velmi dobře vědět, ministerstvo žádnými takovými prostředky už nedisponuje. Protože v tuto chvíli platí situace taková, že pouze mzdové prostředky včetně zákonných odvodů, přesně a zřetelně v rozpočtu vyčíslené, jsou to, co máme v tomto směru k dispozici. A pak máme velmi malé, řádově nesrovnatelně menší, než co by bylo potřeba jenom na krytí tohoto, prostředky na ostatní neinvestiční výdaje, které se týkají přímo řízených organizací - několika výzkumných ústavů a vlastního ministerstva. Žádnými jinými prostředky v dané chvíli prostě nedisponujeme. To vše podle současných pravidel reformy je záležitostí krajů a obcí.

Pokud tedy ministerstvo dle zákona č. 564/1990 Sb. přiděluje v celém rozsahu finanční prostředky vyčleněné ze státního rozpočtu školám, předškolním a školským zařízením, i těmto zřizovaným církevními a náboženskými společnostmi, tak jim může přidělit jenom to, co v rozpočtu obecně je, a mohu k tomu komentovat, že jsme rozesílali dopis, že ovšem samozřejmě ředitelům těchto škol nic nebrání, aby dotaci, kterou dostávají, členili takovým způsobem, že třeba platy také navýší, protože my dáváme těmto školám přesně určenou celkovou dotaci a nestrukturujeme ji žádným způsobem na to, zda jsou to prostředky mzdové, nebo nejsou. Právě proto, že tyto školy pracují podle zákona 1.

Ještě jednou shrnuji. Nařízení vlády zřetelně říkalo - navýšit organizacím, které vyplácejí mzdy podle zákona 143, a to církevní školy nejsou. Nelze to kompenzovat z jiných zdrojů, protože žádné jiné zdroje už v důsledku reformy nemáme, ale na druhou stranu nic nebrání ředitelům církevních škol restrukturovat dotaci, kterou dostávají.

Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Ptám se pana poslance, zda si přeje přednést doplňující otázku. Je tomu tak.

 

Poslanec Petr Mareš: Děkuji, paní předsedající. Nevěřil jsem tomu, že by pan ministr mohl zopakovat nehoráznost, kterou jeho úředníci sdělují ředitelům církevních škol, totiž aby na hrubě podfinancovaných školách sebrali ještě jiné prostředky nutné pro provoz školy a použili je na platy svých učitelů.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP